Polsko i v příštím roce kvůli vysoké inflaci dvakrát zvýší minimální mzdu. Potvrdila to ministryně rodiny, práce a sociální politiky Marlena Malagová [PiS]. Česko, které má minimální mzdu nižší než Polsko, podobný krok nechystá.
Náklady na živobytí se v Polsku stejně jako v ostatních evropských státech v posledních měsících výrazně zvýšily. Rekordní míru inflace za posledních více než 25 let ve výši 18,4 procenta země zaznamenala letos v únoru. V dubnu inflace v Polsku činila 14,7 procenta.
„Minimální mzda bude v příštím roce více než 4 200 zlotých,“ citovala ministryni polská tisková agentura PAP.
Částka 4 200 zlotých činí v přepočtu asi 21 950 korun. Polská vláda přitom zvýší minimální mzdu ve dvou krocích, a to k 1. lednu a k 1. červenci. Od letošního ledna minimální mzda v Polsku stoupla na 3 490 zlotých [cca 18 240 Kč]. V červenci se zvedne na 3 600 zlotých [cca 18 810 Kč].
Agentura PAP dále upozornila, že v Polsku se na podzim budou konat parlamentní volby a ministryně je členkou vládní strany Právo a spravedlnost. Datum konání parlamentních voleb zatím nebylo stanoveno. Měly by ale být v říjnu nebo v listopadu.
V Česku je minimální mzda 17 300 korun
V České republice činí minimální mzda 17 300 korun. Vicepremiér a ministr práce a sociálních Marian Jurečka [KDU-ČSL] tento měsíc řekl, že nevidí pro letošek prostor pro její růst. Odboráři ale požadují její zvýšení o 1 000 korun od července a od ledna příštího roku pak o dalších 1 200 korun celkem na 19 500 korun. Argumentují tím, že tato mzda v Česku je už nižší než na Slovensku. Zaměstnavatelé jsou tradičně proti. Argumentují tím, že spolu s minimální mzdou rostou zaručené mzdy.
Již letos se spolu s minimální mzdou nezvedalo všech osm stupňů zaručené mzdy. Nově se upravila jen spodní a horní částka zaručených mezd. Přičemž podle zákoníku práce nesmí být nejnižší zaručená mzda nižší než minimální mzda a nejvyšší má činit alespoň dvojnásobek minimálního výdělku. Výše zaručené mzdy se jinak podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti pohybují od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Marian Jurečka i tak tvrdí, že pro zvýšení minimální mzdy není v tuto dobu prostor.
„To, že by se tato mzda ještě v letošním roce zvýšila, na to prostor nevidím,“ řekl Jurečka.
Vláda by podle něj na její zvýšení přistoupila, pokud by se na něm dohodli odbory a zaměstnavatelé. Což je velice nepravděpodobné.
„O dalším zvýšení minimální mzdy nebudeme s odbory vést žádnou debatu,“ sdělil mluvčí Hospodářské komory ČR [HK ČR] Miroslav Diro.
Podle HK ČR by přidání zvedlo tlak na růst ostatních mezd a navýšení by následně posílilo inflaci. A toho se bojí i centrální banka. Člen bankovní rady Tomáš Holub dokonce včera [28.5.] v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že Česko se kvůli růstu mezd a platů dostává do mzdově inflační spirály. S čímž v OVM naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar. Podle něj je problémem pokles HDP.
Přiměřené minimální mzdy upravuje evropská směrnice, kterou EU přijala loni. Doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy.
Do výše mezd v Česku promlouvá i EU
Podle údajů Českého statistického úřadu [CSÚ] činila loni průměrná mzda 40 353 korun. Medián se v posledním loňském čtvrtletí dostal na 37 463 korun. Podle doporučeného podílu by tak minimální výdělek činil 20 200 až 22 500 korun. Členské státy mají na uvedení předpisu do praxe dva roky.
Podle Jurečky zatím dohoda na vzorci ale není. Není jasné, zda česká minimální mzda bude vycházet z mediánu či z průměrného výdělku. Stanovit se dále musí, z jakého období se částka pro výpočet vezme. Může to být pro daný rok předloňská mzda, loňská za tři čtvrtletí nebo předpokládaná mzda.
„Jednání začala. Neodcházíme, že bychom měli jasnou dohodu. Je tady vůle najít nějakou shodu, aby minimální mzda mohla být předvídatelně, ale zároveň důstojně růst,“ uvedl Jurečka.
Změny u dohodářů vážně zasáhnou zdravotnictví i sociální služby
Podle plánu by se minimální mzda měla na stanovenou hranici dostat v příštích letech postupně. Jurečka uvedl, že by přivítal, aby od ledna byla minimální mzda „součástí konceptu postupného navyšování“.
Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu zvolnilo z březnových 15 procent. Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se mzda ale reálně snížila o 6,7 procenta.
–ČTK/RED–
