Vládní balíček s navrhovaným zvýšením odvodů u živnostníků neomezí motivaci k takzvanému švarcsystému. A dále zatíží hlavně nízkopříjmové OSVČ, které mají reálně vysoké náklady. Těch se nejvíc dotkne zvýšení minimálních odvodů.
Tvrzení přináší studie institutu IDEA a agentury PAQ Research. V ní ekonomové a sociologové navrhují přehodnocení paušálů a jiné nastavení základů pro pojistné. Zdůrazňují, že cílem návrhů není vyrovnat zatížení osob samostatně výdělečně činných [OSVČ] a zaměstnanců, ale omezit extrémní nerovnosti.
Trojice expertů se ve studii zaměřila u sociálních odvodů na jejich výši, efektivní sazbu a návratnost v důchodech u OSVČ a zaměstnanců se srovnatelným příjmem. Autoři poukazují na to, že Česko má ve srovnání s jinými zeměmi vysoký podíl živnostníků. Tvoří pětinu pracovníků. Platí ale šest procent sociálních odvodů. Kvůli minimálnímu pojistnému pak mívají velmi nízký důchod. Polovina živnostníků pobírá pod 12 000 korun, uvádí studie.
„Důchodový systém přitom OSVČ zhodnotí každou odvedenou korunu trojnásobně oproti zaměstnancům s analogickými příjmy. Středně a vysokopříjmoví zaměstnanci tedy financují důchodový systém ostatním,“ uvedli autoři a poukazují na to, že kvůli nastavení odvodů stát přichází o peníze.
Studie IDEA a PAQ Research o dopadech změn pro OSVČ >
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí [MPSV] 60 procent živnostníků platí minimální pojistné. Vládní balíček počítá s tím, že se minimální odvody postupně budou platit ze 40 namísto současných 25 procent průměrné mzdy. Vyměřovací základ se má zvednout z 50 na 55 procent zisku.
Co lepšího navrhují autoři studie
Studie poukazuje na to, že ubude OSVČ s velmi nízkými důchody. Zvýší se ale zatížení živnostníků s malým příjmem a vysokými náklady. Zdůrazňuje, že vládní návrh neodstraní ani zvýhodnění OSVČ s vysokými příjmy a malými náklady či rozdíly v zátěži živnostníků a zaměstnanců.
Efektivní míra odvodů u zaměstnanců je na na 22 procentech, u živnostníků s vysokým příjmem a malými náklady je to cca pět procent. Podle studie má živnostník teď z každé odvedené koruny 3,75 koruny v důchodu, při vyšším příjmu 3,5 koruny. Při zvýšení minimálních odvodů u OSVČ podle vládního balíčku to bude kolem tří korun až 3,2 koruny z odvedené koruny.
Autoři navrhují dvě jiné varianty. Podle „vylepšení vládního návrhu“ by se minimální odvody měly platit z 30 místo 25 procent průměrné mzdy a vyměřovací základ by se měl zvednout z 50 na 70 procent zisku. V prvním pásmu paušální daně by se odvádělo z dvojnásobku minimálních odvodů místo z 1,15násobku.
U OSVČ od příjmu 500 000 korun by efektivní sazba byla asi 15 procent u vysokých nákladů a deset procent u nízkých. S přechodem k paušálu by klesala, u vysokopříjmových by dosahovala asi 6,5 procenta. Odvedená koruna by OSVČ zajistila v penzi víc než dvě koruny.
Co považují výzkumníci u OSVČ za ideální
Za ideální řešení výzkumníci považují minimální základ 25 procent průměrné mzdy a vyměřovací základ 60 procent zisku. Doporučují také revizi paušálů. Při reálných výdajích do deseti procent by výdajové paušály měly činit 30 procent, při reálných výdajích 50 procent by měly být na 70 procentech. Paušální daň by se měla zrušit, nebo využívat jen pro OSVČ s malým příjmem ke snížení administrativy. Odvody by tak byly mezi 10,5 a 13,5 procenta z reálných zisků, tedy na polovině ve srovnání se zaměstnanci.
„To je dlouhodobě stále výrazný rozdíl,“ podotýkají výzkumníci.
Studie IDEA a PAQ Research o dopadech změn pro OSVČ >
Podle nich by se pak pozice nízkopříjmových živnostníků nezhoršovala a zvýhodnění vysokopříjmových živnostníků, tedy i motivace ke švarcsystému by se omezily.
