Vládní ozdravný balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí, se dotkne většiny obyvatel Česka. Nejvíce ale zasáhne rodiny s průměrnými příjmy a dětmi. Vyplývá to ze studie poradenské a auditorské společnosti BDO.
Společnost uvádí, že například zaměstnanec s příjmem 40 tisíc korun hrubého a dvěma dětmi staršími tří let, který uplatňuje slevu na manžela či manželku, přijde za rok o 44 tisíc korun. To jsou v přepočtu necelé čtyři tisíce měsíčně.
„Pokud zaměstnanec vydělává 20 tisíc hrubého, přijde za rok o 6 600 korun. Pokud by vydělával 140 tisíc, pohorší si o 70,5 tisíce korun,“ říká vedoucí oddělení daní fyzických osob BDO Monika Lodrová.
Odkazuje na modelové propočty, které společnost udělala v oblasti daní fyzických osob. Další peníze vláda vybere od firem prostřednictvím vyšší daně z příjmů. Ty studie společnosti BDO nezohledňuje. Stejně jako nekalkuluje s vyššími sazbami daně z přidané hodnoty [DPH].
Podle Lodrové je pravda, že lidé s vyšší mzdou sice přijdou v důsledku konsolidačního balíčku o vyšší částku, dopady na ně ale nebudou tak veliké jako na lidi s průměrnými nebo nižšími příjmy. To kvůli poměru celkových dopadů k jejich současným čistým příjmům, které Lodrová vyčíslila na zhruba pět procent.
„Z našich výpočtů vyplývá, že v procentuálním vyjádření vůči čistým příjmům změny nejvíce pocítí rodiny s dětmi a průměrnými příjmy. A u nich se jejich čisté příjmy můžou snížit až o desetinu,“ doplňuje.
Hlavní dopad spočívá ve slevě na manželku či manžela
Hlavní důvod, proč si finančně nejvíce pohorší lidé s průměrnými příjmy a dětmi, značí navrhované zrušení slevy na manžela či manželku s vlastními příjmy do 68 tisíc korun. Tyto domácnosti také nejvíce pocítí zrušení školkovného.
Zatímco zaměstnanec s nižšími příjmy má nízkou daňovou výměru a tyto slevy dosud nevyužíval vůbec nebo jen zčásti, tak zaměstnanec s průměrnými příjmy je většinou využíval maximálně. Namísto daňového bonusu na děti se proto kvůli vládnímu balíčku dočká nové daňové povinnosti.
„Má také dojít ke snížení limitu pro vyšší daňovou sazbu 23 procent z 48násobku průměrné mzdy [cca. 1,9 milionu korun za rok 2023] na 36násobek průměrné mzdy [cca 1,5 milionu korun za 2023],“ připomíná Lodrová.
Zaměstnanci z příjmů nově zaplatí i nemocenské pojištění. Což zvýší maximální pojistné odvody zaměstnance z jedenácti procent na 11,6 procenta. Negativní dopad na domácí rozpočty přinese i navrhované zrušení osvobození od daně tradičních benefitů zaměstnanců na sportovní, rekreační a kulturní akce.
Balíček a dopady OSVČ
Analytička BDO dále tvrdí, že OSVČ oproti zaměstnancům s obdobnými měsíčními příjmy dopady balíčků pocítí méně. Důvod je, že živnostníkům a podnikatelům s příjmy 35 tisíc měsíčně, kteří využívající paušální výdaje 60 procent, nevzniká daňová povinnost a ani vznikat nebude. To ale neznamená, že živnostníci dopady balíčku nepocítí.
„Jen kvůli navýšení sociálního pojištění jim nově bude zbývat o přibližně sedm tisíc korun za rok méně. Vyměřovací základ by se měl však dále zvyšovat i v následujících letech. Což by v roce 2026 mělo znamenat navýšení minimálních odvodů přibližně o 60 procent oproti současnému stavu,“ vysvětluje.
Avšak OSVČ s příjmy 60 tisíc měsíčně a zároveň dvěma dětmi staršími tří let, které uplatňovaly slevu na manžela či manželku, vládní balíček pocítí velice silně. Namísto daňového bonusu 37,5 tisíce korun ročně nově dostanou jen lehce přes 25 tisíc.
„V celkovém součtu s pojistným si tak tyto OSVČ pohorší za rok o 16,5 tisíce korun,“ vypočítává Lodrová.
OSVČ ve stejné rodinné situaci a s ještě vyššími příjmy, konkrétně 140 tisíci korunami měsíčně, na daňový bonus nově nedosáhnou. A podle Lodrové ročně zaplatí na dani a odvodech o 52 tisíc korun více. To je 3,4 procenta současných čistých příjmů.
–RED–
