Schodek státního rozpočtu České republiky překonal historický rekord i letos v květnu. Dosáhl 271,4 miliardy korun. Oproti dubnu tak přidal 71,4 miliardy korun. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun.
Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU a finanční mechanismy činil schodek 263,7 miliardy korun. Údaje dnes [1.6.] zveřejnilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Podle něj příjmy státního rozpočtu ke konci května dosáhly 660,7 miliardy korun [meziročně +9,8 %]. Výdaje za pět měsíců ale činily 932,1 miliardy korun [meziročně +17,8 %]. Rozdíl je osm procent a 271,4 miliardy deficitu státního rozpočtu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] další rekordní schodek v řadě vysvětlil tím, že „květen je tradičně slabší měsíc.“ O „tradičně výrazném deficitním hospodaření“ státu ale mluvil již letos v únoru, kdy deficit rozpočtu ve výši 119,7 miliardy korun trhl letošní první historický rekord. U dalšího rekordního schodku ve výši 200 miliard korun v dubnu tvrdil, že zlepšení veřejných financí přijde „nejpozději od poloviny roku.“
„A přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZu či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ reagoval na čísla Stanjura.
Zároveň nastínil, že vláda by už letos měla na platech ve veřejné sféře a provozu státu uspořit 20 miliard korun. A ne čekat na to, až stejnou částku uspoří příští rok pomocí jejího takzvaného ozdravného balíčku.
„Proto příští týden ponesu na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými ve druhé polovině roku zbrzdíme prohlubování schodku. Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku,“ uvedl ministr a jako každý měsíc, když MF ČR zveřejní zprávu o plnění státního rozpočtu, nezapomněl na kritiku vlády Andreje Babiše [ANO].
„To bychom se nijak nelišili od předchozí populistické vlády, která se k budoucím generacím chovala stylem po nás potopa,“ uvedl.
Příjmy a výdaje rozpočtu podrobně
Nutno dodat, že mnozí úspory po vládě Petra Fialy [ODS] a ministrovi Stanjurovi žádali již loni. Někdejší ministr financí Miroslav Kalousek v podcastu FinTag.cz tehdy mimo jiné uvedl: „Pokud někdo říká, že to bude řešit až po válce, tak já říkám, že to bude pozdě.“
Jakou máme populaci, takové máme politiky, říká Miroslav Kalousek
Podle MF ČR za meziročním zhoršením salda o 82,1 miliardy korun stál především nárůst sociálních dávek [+50,5 mld. Kč]. Dále pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií [+40,1 mld. Kč]. Podílely se na něm i vyšší investice [+12,7 mld. Kč] a obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů [+18,1 mld. Kč]. MF ČR také uvedlo, že růst daňového inkasa, dosud navýšený mimořádnými příjmy jen o 12,2 miliardy korun z důvodu jejich zákonné splatnosti, zatím nepokrývá zvýšené požadavky na výdaje státu.
Argument lze ale otočit i tak, že růst výdajů státu je výrazně nad růstem příjmů státu. Příjmy státního rozpočtu totiž dosáhly na konci května růstu 9,8 procenta [+58,9 mld. Kč]. K němu nejvíce přispěl výběr pojistného [+24,5 mld. Kč] a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny [+12,2 mld. Kč]. Pozadu nezůstalo ani inkaso daně z přidané hodnoty [+9,6 mld. Kč] a daní z příjmů fyzických [+10,8 mld. Kč] a právnických [+7,1 mld. Kč] osob. Dlouhodobý problém vlády Petra Fialy je další pokles příjmů z Evropské unie a finančních mechanismů [-2,7 mld. Kč].
Co se týče výdajů státního rozpočtu, ty v květnu meziročně vzrostly o 141 miliardy korun. Jejich růst činil 17,8 procenta. Přičemž MF ČR hovoří o snížení tempa růstu v důsledku předfinancování některých kapitol.
„Pro tempo celkových výdajů byl nadále určující vývoj běžných výdajů [+17,3 %, +128,3 mld. Kč] navýšených realizací opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu,“ uvedlo MF ČR.
Úřad dodal, že kapitálové výdaje [+25,2 %, +12,7 mld. Kč] zvýšily především transfery státním fondům.
Jak to vidí analytici a Alena Schillerová z ANO
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda očekává, že ve druhé polovině roku tempo růstu deficitu státního rozpočtu skutečně zbrzdí. Což podle něj ale neznamená, že vláda dodrží svých plánovaných 295 miliard deficitu.
„Deficit bude činit citelně více než 300 miliard korun,“ řekl.
Podle jeho názoru deficit překoná třísetmiliardovou hranici už v červnu. Za celý letošek ho odhaduje na zhruba 350 miliard korun.
Za opozici se k výsledku státního rozpočtu vyjádřila někdejší ministryně financí Alena Schillerová [ANO], která kvůli svému deficitnímu hospodaření v době covidu získala přezdívku „dlužena“.
„Neuvěřitelné se stalo skutečností. Schodek státního rozpočtu dosáhl na konci května výše 271,4 miliardy korun. A kdyby MF ČR účelově nezdrželo výplatu zálohových plateb na sociální služby a státním fondům, jsme po pěti měsících roku technicky na celoročním limitu,“ uvedla Alena Schillerová na Twitteru.
Upozornila na to, že rekordní záseky ve státní kase vláda Petra Fialy realizuje při rekordních inflačních příjmech státního rozpočtu ve výši 59 miliard korun. To za situace, kdy rozpočet nečelí žádným nepředvídaným tlakům, lockdownům a krizím. Dále zmínila „katastrofální čerpání Česka z fondů EU“.
„Ke konci května vyčerpal Zbyněk Stanjura jen 33,9 procenta celoročního plánu. Květnovým minimem je přitom 45 procenta. Vzhledem k tomu, že 1 procentní bod odpovídá 1,5 miliardy korun, hovoříme o 17 miliardách alokace pro ČR, které necháváme ležet v Bruselu,“ uvedla s tím, že již loni Stanjura nevyčerpal 54 miliard korun.
Konstatovala rovněž, že za 17 měsíců svého působení vláda Petra Fialy „každého z nás, včetně nemluvňat“ zadlužila o rekordních 700 miliard korun. Tedy o více než 66 666 korun. To hlavně a zejména „tvrdohlavým odmítáním zreálnění státního rozpočtu“.
–DNA–
