Rausnitzové prodali Meoptu americké skupině Carlyle

5611
Cyrlyle
David Rausnitz [vlevo] a Gerald Rausnitz [vpravo]. Foto: Meopta

Americká investiční skupina Carlyle převezme přerovskou společnost Meopta. Tu dlouhé roky vlastnil Čechoameričan Paul Rausnitz, jenž zemřel v roce 2017 ve věku 90 let. Meoptu poté převzal jeho synovec Gerald Rausnitz a David Rausnitz.

Gerald Rausnitz a jeho syn David Rausnitz v Meoptě nadále zůstávají jako minoritní akcionáři. Hlavní akcionář Meopty [po schválení transakce příslušnými úřady, pozn. red.], americká investiční skupina Carlyle [NASDAQ: CG], spravuje majetek v hodnotě 381 miliard dolarů [cca 8,5 bil. Kč]. Zaměstnává více než 2 200 lidí ve 29 kancelářích na pěti kontinentech. Jedním z jejích hlavních akcionářů je i bývalý poradce ve vládě amerického prezidenta Jimmyho Cartera David Rubinstein. Cena, kterou skupina zaplatila za přerovskou Meoptu, není známa. Nepotvrzené zprávy z trhu uvádějí cca 16 miliard korun.

„Ve společnosti Meopta jsme identifikovali atraktivní příležitost investovat do vysoce kvalitního a diferencovaného podniku,“ uvedl výkonný ředitel investičního poradenského týmu Carlyle Europe Partners [CEP] Friedel Drees.

Právě prostřednictvím CEP a Carlyle Europe Technology Partners [CETP] skupina Carlyle zakoupila podíly v Meoptě. CEP investuje do evropských firem v různých odvětvích a sektorech. CEPT se zaměřuje na akvizice růstových technologických společností v Evropě.

Těšíme se na spolupráci s Alenou Moore [CEO Meopty, pozn. red.] a celým týmem Meopty na její cestě stát se předním světovým dodavatelem optických systémů,“ doplnil Dreese jeho kolega na stejné pozici v CEPT Vladimir Lasocki.

Skupina Carlyle již loni v prosinci koupila tuzemskou společnost Tescan Orsay Holding. Ta sídlí v Brně a zaměstnává 750 lidí ve svých závodech po celém světě. Společnost má třicetiletou historii vývoje inovativních elektronových mikroskopů, mikrotomografů a souvisejících softwarových řešení pro uživatele z mnoha oblastí výzkumu a průmyslu. Její produkty se uplatňují v geovědách, materiálových vědách, polovodičovém průmyslu a ve vědách o živé přírodě.

Plány Carlyle v Meoptě. A Meopta ve zbrojním průmyslu

Meopta dlouhodobě vyvíjí a vyrábí pokročilé optické a optoelektronické systémy pro polovodičové, lékařské a průmyslové aplikace a také vojenskou a sportovní optiku. Zástupci skupiny Carlyle oznámili, že posílí výzkum a vývoj i stávající obchodní síť. Export Meopty se již nyní podílí na jejích tržbách z 90 procent. Vlastní výrobky Meopta vyváží do více než 50 zemí, hlavně na trhy Evropské unie, Spojených států a Izraele. Tržby Meopty se ročně pohybují kolem tří miliard korun.

Meopta se nyní stala jednou z výsadních firem v rámci offsetových programů u dodávky bojových vozidel pěchoty [BVP] CV90 pro českou armádu. Tu české, ale i slovenské armádě při společném nákupu dodá švédský výrobce BAE Systems-Hägglunds. Švédská firma již s Meoptou uzavřela kontrakt o spolupráci.

Vláda schválila nákup švédských BVP. A chce i nové tanky

Nejde přitom o žádnou novinku. Meopta udržuje dlouhodobé partnerství se společností BAE Systems. A to zejména u dodávek CV90 do Nizozemska, Švýcarska a dalších zemí. Základ spolupráce spočívá ve výrobě zaměřovače UTAAS [Universal Tank and Anti-Aircraft Systém]. Systém UTAAS, který vyvinula společnost Saab, je univerzální tankový a protiletadlový zaměřovač a systém řízení palby pro tanky a bojová vozidla, včetně CV90.

Se švédskými zbrojaři spolupracuje Meopta dlouhodobě. Od roku 2015 dodává Saabu optické zaměřovače s červeným záměrným bodem, které slouží k rychlému zacílení zbraňových systémů. Saab je instaluje ve víceúčelových zbraňových systémech Carl-Gustaf M4. Tyto systémy používá i americká armáda.

Počátky spolupráce mezi Meoptou a Saabem sahají do doby kolem roku 2000. Tehdy v České republice odstartoval Program průmyslové spolupráce Gripen v rámci smlouvy na pronájem švédských nadzvukových letounů. V té době Meopta začala vyvážet optické komponenty do Švédska. Její systémy se instalovaly ve verzích JAS-39 Gripen C/D. Od roku 2019 Meopta dodává Saabu optické námořní zaměřovače CEROS.

O společnosti Meopta a ohlédnutí Geralda Rausnitze

Přerovská Meopta vznikla v roce 1933. Vyvíjí a vyrábí pokročilé optické a optoelektronické systémy pro polovodičové, lékařské a průmyslové aplikace a vojenskou i sportovní optiku. Výzkum, vývoj a výrobu drží v Přerově, kde zaměstnává 1 700 lidí. V minulosti jich bylo i více. Její výrobní areál zahrnuje 140 000 metrů čtverečních výrobních prostor, včetně 30 000 metrů čtverečních ultra-čistých prostor.

„Oznámením dohody o převzetí společností Carlyle začíná Meopta novou kapitolu ve své slavné devadesátileté historii,“ uvádí Gerald Rausnitz v ohlédnutí za historií Meopty a rolí rodiny Rausnitzových na jejích stránkách.

Popisuje, jak Meoptu po svém návratu z emigrace objevil jeho strýc Paul Rausnitz, který se v České republice narodil. Spolu s Geraldem Meoptu nejdříve zastupovali ve světě jako distributoři, poté ji zcela ovládli.

Český obranný průmysl je opět na špičce, říká Lubomír Kovařík

Ve svém ohlédnutí Rausnitz vyzdvihuje práci generální ředitelky Aleny Mooreové, ta do Meopty nastoupila v roce 2020. Přičemž dříve působila ve společnostech jako Siemens, Ingersoll Rand nebo Johnson & Johnson.

„Výsledkem jejího působení byl dramatický růst tržeb a ziskovosti. Díky těmto změnám byla Meopta jednou z mála společností, která dokázala dodávat i během pandemie přes globální přerušení dodavatelského řetězce,“ uvádí Gerald Rausnitz.

Daniel Tácha

Akvizice Meopty společností Carlyle podléhá obvyklému schválení regulačními orgány a její uzavření se očekává v roce 2023. Jako finanční poradci u transakce působí Deloitte a Goldman Sachs. Právní služby obstarala společnost Dentons.

4 KOMENTÁŘE

  1. Nádherný článek. To je přesně to, co myslel profesor Švejnar, když mluvil o zvyšování životní úrovně a když se v tomto směru kritizuje naše poněkud nemohoucí vláda. Životní úroveň leží ve výrobě a činnostmi s ní spojené. Je jasné, že tento podnik vyvíjí a vyrábí špičkové výrobky, které se dají velmi ziskově prodat. Už jen proto, že konkurentů zase tak moc není a ti, kteří jsou, si svoji vysokou úroveň cení. Takže ani u nich žádná láce. Ovšem ani za Babiše to v tomto směru nebylo o mnoho lepší. Ten byl zase přeborník ve stylu, tomu dáme, tomu také dáme – studentům slevu na zájezdy do sklípků, důchodcům, kteří čerpají hodnoty vyrobené těmi, kdo jsou v současnosti ekonomicky činní a kterým se tato činnost za covidu zavírala, tak tu máte staroušci jejich pět tisíc korun na přilepšení a tak podobně. Jsou však státy, které na to hledí. Samozřejmě nejen slovně, že je potřeba nebýt obyčejnou montovnou za pár šupů, ale konkrétními kroky. A v jejich životní úrovni, i těch zmíněných důchodců, je to pak znát. Známé upravené pořekadlo: „Kdo umí, ten vyrábí a kdo neumí, tomu nezbývá, než za draho kupovat.“

    • Má to jediný a to důležitý háček.Už to není naše a zisky jdou jinam.Stali jsme se cizinci ve vlastní zemi,všechno,co mělo nějakou cenu jsme prodali a sbíráme pouze odrobinky.A Fenix,který zde píše bláboly ať trochu myslí,má-li čím.

      • Pokusím se to vysvětlit. Je jasné, že zisky vždy patří podnikateli a jak známo, když jde o peníze, tito nemají národnost. Jde totiž o to, že každý zaměstnanec má představu, že ho podnikatel platí málo. A současně podnikatel, že ho zaměstnanci stojí neuvěřitelný balík. Takže v jednom okamžiku nastoupí odbory, že na příští rok musí být růst mezd. Ale stejně jako ve fyzice platí zákon o zachování energie a hmoty, že tyto nemohou vzniknout z ničeho, tak stejně tak i podnikatel nemůže přidávat z ničeho. Vždy musí zaměstnancům přidávat ze svého zisku. Samozřejmě si to vynahrazuje následnou racionalizací práce, možná i zdražením výrobků a velice často, že zavede do výroby výsledek svého vývoje. Ovšem když v takovém případě odbory nastoupí na podnikatele typu montovna za pár šupů, tak toho moc nezískají. Není totiž z čeho. Ale pakliže si podnikatel, jako třeba Meopta, mastí kapsy z dobře prodaných výrobků, nakonec se vždy nějak dohodnou. Tak to funguje všude na světě. Protože podnikatel bez zaměstnanců a zaměstnanci bez podnikatelů nic nevytvoří. Když je totiž z čeho, je vždy maximální snaha o jistou dohodu, aby zisky do firmy tekly i nadále a současně tím vzniká předpoklad růstu životní úrovně zaměstnanců v takovéto ziskové ekonomice. A samozřejmě to platí i opačně. Jsou ekonomiky, kde lidé dřou jak koně a jsou stále jen holé zadnice.

  2. Ottar, tak začni makat, něco vymysli, dobře to vyrob a hlavně ještě líp prodej. Pak napiš kde jsi utratil zisky a kolik jsi investoval zpět abys aspoň držel krok s vývojem konkurence. A tady bychom se mohli začít opakovat v nikdy nekončícím koloběhu …

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here