Evropský parlament podpořil [1.6.] návrh právního předpisu o navýšení evropské výroby munice a raket. Právní předpis zahrnuje i zrychlení dodávek munice a raket na Ukrajinu. V přepočtu jde o plán za 11,8 miliardy korun [500 mil. eur].
Pro právní předpis hlasovalo 446 europoslanců, 67 bylo proti a 112 se zdrželo hlasování. Akt na podporu výroby munice má urychlit dodávky munice a raket na Ukrajinu. Zároveň podporuje doplnění munice a raket v arzenálu členských států EU. EP plánuje přijmout akt po jednání Rady EU během červencového plenárního zasedání.
„Aktuální rozhodnutí znamená významný krok vpřed pro bezpečnost a obranu Unie. A je to zejména krok v naší vytrvalé podpoře Ukrajiny tváří v tvář probíhající ruské agresi. Akt posílí schopnost EU reagovat na bezpečnostní výzvy,“ řekl zpravodaj aktu Christian Busoi z poslaneckého klubu Evropské lidové strany a člen rumunské strany Partidul Naţional Liberal.
Potvrdil, že cílená opatření aktu počítají s investicemi ve výši 500 milionů eur [cca 11,8 mld. Kč]. Tyto peníze zajistí zvýšení zbrojní výrobní kapacity v zemích EU. Čímž, jak uvedl, Evropa vyřeší současný kritický nedostatek vojenského materiálu na jejím území. Jedná se hlavně o pozemní a dělostřeleckou munici, raketové střely a jejich součástí.
„Schválení aktu je vítězství Evropy a kolektivní bezpečnosti. Parlament je nyní připraven jednat s Radou a doufáme, že co nejdříve dosáhneme dohody,“ dodal Busoi.
Co obsahuje Akt na podporu výroby munice
Zákon na podporu výroby munice, Act in Support of Ammunition Production [ASAP], je přímou reakcí na výzvu Rady EU k rychlému dodání munice a na požádání i raket na Ukrajinu. Zároveň umožní doplnit zásoby vojenského materiálu v unijních zemích. To prostřednictvím zvýšení výrobní kapacity vojenského materiálu v EU. Toho unie díky Aktu dosáhne systémovými změnami, a hlavně finanční podporou formou grantů pro evropský zbrojní průmysl.
Součástí Aktu na podporu výroby munice jsou i úkoly Evropské komise [EK]. Ta již nyní detailně identifikuje, mapuje a průběžně sleduje dostupnost vojenských produktů, jejich součástí, ale i dostupnost odpovídajících surovinových vstupů. Návrh zavádí mechanismy, zásady a dočasná pravidla pro zajištění včasné a trvalé dostupnosti těchto produktů pro obranné účely pro jejich kupující v Evropské unii.
„Účinnost tohoto nařízení bude vyhodnocena do poloviny roku 2024 s ohledem na vývoj bezpečnostní situace. Na základě výsledků bude zváženo rozšíření opatření a přidělení dodatečného rozpočtu,“ stojí v usnesení EP.
Komise přišla s aktem 3.5. 2023
Komise předložila návrh Aktu 3. května a europoslanci se ve stejném měsíci shodli na jeho projednání postupem pro naléhavé případy. Nyní europoslanci zahájí jednání s Radou EU tak, aby dosáhli politické dohody, o které by pak EP hlasoval na červencovém plenárním zasedání.
Poslanci zároveň schválili Akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek. Ten cílí na možnost společného zadávání veřejných zakázek ze strany zemí EU na pořízení vojenského materiálu. To i v případě, kdy do tendrů vstupují země mimo EU.
„Cílem je řešit krátkodobou potřebu a v případě potřeby rozšířit evropské zásoby obranného vybavení,“ stojí v unijním materiálu.
I v této oblasti EP počítá s významnými výdaji. Fond, jenž by zakázky sjednával, obdrží podle návrhu miliardu eur [cca 23,6 mld. Kč]. Přičemž v realizovaných tendrech by se konsorcia sdružených unijních zemí přímo podílela až 20 procenty. Zbytek by připadl na finance Evropské unie. Opatřením chce EU zvýšit celkové výdaje na vojenský materiál na 35 procent z 18 procent v roce 2021.
–DNA–
„Toho unie díky Aktu dosáhne systémovými změnami, a hlavně finanční podporou formou grantů…..“ Já se picnu! Dotace, dotace a zase dotace. Nakonec se v Unii bez dotací ani nevyprázdníme. Ta rychlost nástupu socíku je v EU až neuvěřitelná. K tomu je už škoda cokoliv psát, byl by to román. Ale důležitá věc. Když byl ještě prezidentem USA Doník, tak na něj sluníčkářští novináři jen plivali. Nepopírám, že často oprávněně. Ať udělal cokoliv, bylo to automaticky špatně. Tenkrát dost drsně tlačil na to, aby evropské země začaly plnit ta dvě procenta HDP na zbrojení, jak slíbili. Že USA se zhruba 3,5% to celé NATO v podstatě táhnou a že například Německo nejen že to neplní, ale přes Nord Stream Rusko finančně vykrmuje a navíc, ještě staví trubku druhou. A začal vyhrožovat, že když tak Evropané neučiní, USA NATO opustí. Byl to samozřejmě jen slovní nátlak, ale i tak bylo v diplomatických vyjádřeních evropských politiků cítit, že si klepali na čelo. A najednou ejhle! Bude se dělat přesně to, co Doník chtěl. Protože se stávajícími penězi na obranu není Evropa ani schopna materiálně vzdorovat Rusku na Ukrajině, které postupně najíždí na válečnou výrobu. Ovšem jak se na komouše sluší a patří, opět za tímto účelem chtějí sáhnout do cizí peněženky. Tedy evropských peněz a z nich rozdávat. Nejen na materiál pro Ukrajinu, což by se dalo ještě pochopit, ale i na vylepšení zbrojního průmyslu, který by si státy měly financovat ze svých rozpočtů. A už vidím ty hádačky, kdo dostane kolik a na co a kolik si pak tím vydělá, což mu z grantů zaplatí státy druhé.