Zatímco ve veřejné správě a bezpečnostních složkách se letos v 1. čtvrtletí meziročně přidalo na platech skoro 12 procent, ve školství méně než čtyři procenta. Vyplývá to z dat o vývoji průměrné mzdy Českého statistického úřadu [ČSÚ].
Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v letošním prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 8,6 procenta na 41 265 korun. Kvůli průměrné inflaci ve výši 16,4 procenta v prvním čtvrtletí ale reálně klesla o 6,7 procenta. Reálná mzda v Česku klesá od čtvrtého čtvrtletí 2021. Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila tak většina českých zaměstnanců nemá příliš důvodů k oslavám.
„Jejich reálná průměrná mzda se aktuálně nachází jen mírně nad úrovní prvního kvartálu roku 2017. A jejich kupní síla se tak vrátila v čase o téměř šest let nazpět,“ říká Vít Hradil.
Meziroční vývoj nominální a reálné mzdy v ČR
[Zdroj: ČSÚ]
To se podle něj děje za situace, kdy česká ekonomika v loňském roce reálně vzrostla o 2,4 procenta. A v tom letošním pravděpodobně poroste ještě pomalejším tempem. I když nezaměstnanost v Česku zůstává dlouhodobě nízká, růst mezd zdaleka nepokrývá inflaci v Česku. Co se týče poklesu reálných mezd, tak Česko podle Hradila vykazuje a zřejmě ještě vykáže v EU „opět jeden z vůbec nejhorších výsledků“.
„Vzhledem k nevalnému prvnímu kvartálu [ekonomika stagnovala, pozn. red.] se ovšem zdá být krajně nepravděpodobné, že by rok 2023 přinesl cokoliv jiného než další pokles reálných mezd. Po loňských -8,6 procenta lze očekávat snížení o další zhruba tři procenta,“ uvádí.
Průměrná mzda v prvním čtvrtletí 2023 podrobně
Podle ČSÚ činila v letošním 1. čtvrtletí průměrná hrubá měsíční nominální mzda 41 265 korun. To je o 3 265 korun [+8,6 %] více než ve stejném období roku 2022. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí 2023 po očištění od sezónních vlivů 2,2 procenta. Na průměrnou mzdu podle analytiků nedosáhnout zhruba dvě třetiny zaměstnanců.
Medián mezd dosáhl 34 741 korun. Oproti stejnému období předchozího roku vzrostl o 8,9 procenta. U mužů činil 37 696 korun, u žen byl 31 856 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení. To znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. V praxi to značí, že 80 procent zaměstnanců v prvním čtvrtletí pobíralo mzdu mezi 18 601 korunami a 65 512 korunami.
Meziroční vývoj reálné mzdy v 1. čtvrtletí 2023 dle segmentů [v % kvartálně]
[Zdroj: ČSÚ]
Průměrné mzdy v prvním čtvrtletí meziročně nejvíce rostly v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu [+23,1 %]. S odstupem pak následuje veřejná správa a obrana [+11,9 %] a těžba a dobývání [+11,6 %]. Na opačném konci žebříčku nalezneme sektor vzdělávání [+3,9 %]. Slabý výsledek předvedlo peněžnictví a pojišťovnictví [+4,8 %] a zdravotní a sociální péče [+5,9 %].
Z geografického pohledu si nejvíce polepšili zaměstnanci v Jihočeském kraji [+9,9 %]. Následuje ho Zlínský [+9,7 %] a Ústecký kraj [+9,3 %]. Nejslabší mzdový růst naopak hlásí Praha [+7,2 %], která ale dosahuje nejvyšších mezd v zemi. Dále pak Karlovarský a Královéhradecký kraj [shodně +8,0 %].
Mzdy nerostou zdaleka tak rychle, jak někteří tvrdí
Podle analytika Komerční banky Jaromíra Gece růst nominálních mezd ve zbytku letošního roku dál zrychlí.
„Očekáváme, že za celý letošní rok by nominální mzdy mohly vzrůst zhruba o deset procent. To ale na pokrytí pokračujícího rychlého růstu spotřebitelských cen zřejmě znovu stačit nebude,“ říká.
Vít Hradil v souvislosti s aktuálním vývojem mezd zaměstnanců upozorňuje, že „mzdově inflační spirála se nekoná“. Právě před ní varují s ohledem na další růst inflace někteří zástupci České národní banky. A někteří ji vnímají jako již nyní reálnou.
Obdobně jako Hradil hodnotí situaci i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. I podle něj je mzdově-inflační spirála u nás stále spíše teoretickým scénářem či rizikem. Zároveň upozorňuje na další zajímavý fakt. Tím je kontrast ve vývoji mezd ve veřejném sektoru.
„Zatímco ve veřejné správě a bezpečnostních složkách se přidávalo na platech skoro o 12 procent. Školství se spokojilo s méně než čtyřmi procenty. A ještě zde pracovalo meziročně téměř o jedenáct tisíc více lidí,“ tvrdí.
„Reálné výdělky už druhým rokem prudce klesají a s nimi i spotřeba domácností. Ta je ostatně o desetinu nižší než před začátkem pandemie. To rozhodně o nějaké rozmařilosti českých domácností nesvědčí,“ dodává.
Podle jeho názoru mzdy dvouciferného růstu letos zřejmě nedosáhnou. Možná, že budou reálně klesat pomaleji, ale podle jeho slov rozhodně nelze sázet na to, že si zaměstnanci za svoji mzdu už letos koupí více než loni.
Je roztomilé, jak každá vláda tvrdí, že je školství priorita. Potom slíbí růst mezd, aby ve školství vůbec někdo schopný pracoval a sem tam přišel nějaký mladý nadšenec. Potom se zjistí, že by to stálo moc peněz. Následně se jakoby něco přidá mimo tabulky, což se rozplyne v jiných nutných nákladech a skutečné zvýšení je naprosto směšné nebo nulové. Následně se vyrojí články o tom, jak si rozežraní učitelé válí šunky o prázdninách a co by vlastně chtěli. Reálná mzda ve školství klesla oficiálně o 17%, ve skutečnosti o více než 25%. Je na čase říci lidem, že si brzy budou učit děti doma sami, protože tak, jak nejsou zubaři a pediatři, nebudou ani učitelé. To bude zase překvápko! Takže milí voliči, začněte si oprašovat lineární rovnice, učitelé jakožto vzdělaní, inteligentní, komunikativní a schopní lidé přejdou do soukromého sektoru, kde dostanou o 40% vyšší mzdy. Sbohem…..