Ekonomika eurozóny se v prvním čtvrtletí propadla do recese. Její hrubý domácí produkt [HDP] klesl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 procenta, stejně jako v předchozím kvartálu. Důvod jsou zpřesněné horší výsledky ekonomiky Německa.
V aktuální zprávě údaj zveřejnil [8.6.] evropský statistický úřad Eurostat. Minulý měsíc přitom statistici s odkazem na předběžná čísla uváděli, že ekonomika eurozóny o 0,1 procenta vzrostla. To se ale změnilo po zveřejnění zpřesněných hospodářských výsledků německé ekonomiky.
Podle prvních údajů německého statistického úřadu Destatis německá ekonomika letos v prvním čtvrtletí stagnovala. Po zpřesnění dat Destatis následně [25.5.] uvedl, že hrubý domácí produkt [HDP] Německa ve srovnání s předchozími třemi měsíci klesl o 0,3 procenta. To znamená, že se německá ekonomika propadla do recese, jíž se v posledních čtvrtletích těsně vyhýbala. Loni ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika SRN klesla o 0,5 procenta.
„Hospodářská recese v SRN je první od pandemie covidu-19,“ konstatovala tehdy agentura Bloomberg.
Revize růstu německé ekonomiky byla podle analytiků natolik výrazná, že už minulý měsíc předpovídali, že si nejspíš vyžádá úpravu údajů o HDP celé eurozóny. A to se také stalo. Výsledek je, že podle unijního statistického úřadu Eurostat ekonomika eurozóny v letošním prvním čtvrtletí nerostla o 0,1 procenta, jak úřad uváděl ještě v květnu, ale klesla o 0,1 procenta, jak zjistil nyní.
Eurozóna je v recesi, EU se jí těsně vyhnula
To znamená, že ekonomika eurozóny se v prvním čtvrtletí propadla do recese. Její HDP totiž o 0,1 procenta klesl i ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. To přesto, že meziročně se HDP v EU i eurozóně v prvním letošním čtvrtletí zvýšil o jedno procento. Avšak recesi ekonomové definují jako dvě čtvrtletí mezičtvrtletního ekonomického poklesu za sebou.
Zatímco ekonomika eurozóny je v recesi, ekonomika celé Evropské unie se jí těsně vyhnula. Za leden až březen vykázala růst o 0,1 procenta. I to je ale o 0,1 procentního bodu méně, než Eurostat uváděl ve své předběžné zprávě minulý měsíc. EU to stačilo na odvrácení recese, protože i ona v posledním čtvrtletí loňského roku klesla o 0,2 procenta.
Z jednotlivých zemí nejvyšší růst zaznamenalo Polsko, kde ekonomika ve srovnání s předchozím čtvrtletím stoupla o 3,8 procenta. HDP Lucemburska se zvýšil o dvě procenta. Naopak nejvýraznější pokles vykazuje Irsko, a to o 4,6 procenta, Litva o 2,1 procenta. Česká ekonomika zaznamenala po revizi nulový růst, v předběžné zprávě Eurostat hovořil o růstu o 0,1 procenta. Ostatně docela shodně jako Český statistický úřad.
Česká ekonomika byla v 1. čtvrtletí na nule. Nerostla ani o 0,1 %
Proti čtvrtému čtvrtletí 2019, tedy proti době před vypuknutím pandemie covidu, byl podle sezonně očištěných údajů HDP v eurozóně vyšší o 2,2 procenta a v EU o 2,9 procenta.
–DNA/ČTK–
Že by už dlouhé prsty Gree Dealu začaly úřadovat? To neustálé znejisťování podnikatelského prostředí, jaké že nové a zářné cíle záchrany planety vymyslíme? A které investice dříve do ekonomiky vložené tím pošleme do pekla? A že by už úřadovalo to, že nikdo tím pádem ani moc neinvestuje, aby o prachy úředním rozhodnutím nepřišel? A jediný, kdo ještě slušně jede, jsou sosáky napojené na dotace? A protože dotace jsou prachy jiným sebrané, tak není divu, že když má někdo výkonnostně +10% z dotací, což u jiného třeba na daních a dalších poplatcích dělá výkonnostně mínus 10%, tak výsledek je 10% plus (-10%)= logicky 0% hospodářského růstu. Doufám, že si zelení komouši nepředstavují něco jako hospodářské perpetuum mobile! Jako že kola nového typu ekonomiky (hrubý omyl – ta je jako objektivní realita jen jedna) roztočíme přes dotace. Ale ruku na to, že ne, bych rozhodně do ohně nedal!