Hospodářský výkon ČR nadále zůstává poměrně slabý a zaostává za většinou zemí EU. Ve svém Stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky to uvedla Národní rozpočtová rada [NRR].
Ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku NRR shrnuje aktuální stav veřejných rozpočtů i kondici české ekonomiky. I když neříká nic nového, jasně konstatuje: Česká ekonomika v prvním čtvrtletí roku 2023 mezičtvrtletně stagnovala a meziročně zaznamenala pokles o 0,4 procenta. Jednalo se o první meziroční pokles od prvního čtvrtletí 2021.
„Hospodářský výkon tak nadále zůstává poměrně slabý a zaostává za většinou zemí v rámci Evropské unie,“ uvádí stanovisko NRR.
Za hlavní problém označuje pokračující vysokou inflaci [12,7 % v dubnu]. Dubnová inflace v Česku je vyšší než nejvyšší inflace v zemích eurozóny [Slovensko a Lotyšsko shodně 12,3 %] za květen. Ale například v Polsku v dubnu dosáhla inflace 14,7 procenta.
Další problém podle NRR spočívá v trvajícím napětí na dlouhodobě přehřátém tuzemském trhu práce. Argumentuje růstem zaměstnanosti v prvním kvartále oproti stejnému čtvrtletí loňského roku [+1,4 %], mezičtvrtletně +0,4 procenta.
„Obecná očištěná míra nezaměstnanosti v dubnu činila 2,8 procenta. Reálné mzdy zaznamenaly v prvním čtvrtletí kvůli vysoké inflaci meziroční pokles o 6,7 procenta,“ doplňuje stanovisko Rada.
Naopak za pozitivní označuje letošní podstatně lepší než loňský vývoj zahraničního obchodu. Bilance zahraničního obchodu loni skončila schodkem 198,1 miliardy korun. Letos je situace lepší. Za první čtvrtletí dosáhla obchodní bilance přebytku 39,6 miliardy korun. To je výrazný rozdíl oproti deficitu ve výši dvanáct miliard korun za stejné období předchozího roku.
„Zahraniční obchod se zbožím je pozitivně ovlivňován zejména vývozem motorových vozidel, naopak nižší světové ceny netlačí bilanci zahraničního obchodu do předchozích deficitů,“ konstatuje NRR.
NRR: Důvody rekordního deficitu státního rozpočtu ČR
Národní rozpočtová rada se samozřejmě vyjadřuje i k vývoji veřejných rozpočtů v ČR. To, proč státní rozpočet již na konci letošního května dosáhl deficitu 271,4 miliardy korun, podle NRR zapříčinily následující faktory:
- Významně negativní saldo intervencí na energetickém trhu. Příjmy z odvodů výrobců elektřiny jsou zatím podstatně nižší než vyplacené kompenzace, a další s energetickou krizí související výdajové programy. Sem patří dotace teplárenství či provozovatelům přenosové soustavy.
- Pomalejší tempo výběru nepřímých daní. Což souvisí s poklesem reálné spotřeby domácností.
- Absence příjmů z Modernizačního fondu. Modernizační fond je specializovaný program financování na podporu 10 členských států EU s nižšími příjmy při přechodu na klimatickou neutralitu.
Vzhledem k výše uvedenému Rada konstatuje, že „již nyní je zřejmé, že dosažení plánovaného deficitu [295 mld. Kč, pozn. red.] je zásadně ohroženo“.
„Je krajně nepravděpodobné, že by plánovaný deficit mohl být vůbec dosažen,“ stojí ve stanovisku NRR.
Naopak podle premiéra Petra Fialy určitá naděje na dodržení naplánované schodku je. Ten v nedávném diskuzním pořadu na CNN Prima News uvedl: „Ano, nevyvíjí se to dobře, ale ještě nemohu říci, že nedodržíme náš plánovaný schodek.“
Hlavním rizikem je podle Rady nejasnost ohledně využití prostředků Modernizačního fondu na běžné výdaje a pravděpodobné negativní saldo intervencí na energetickém trhu. Přesto ale NRR uvádí, že jasněji o dalším vývoji státního rozpočtu bude v červenci. V tomto měsíci stát vyinkasuje doplatky na dani z příjmů právnických osob od velkých subjektů. Z podaných daňových přiznání také bude možné kvalifikovaně odhadnout výnos daně z neočekávaných zisků, windfall tax. Na podzim by příjmovou stranu měla posílit letos rekordní dividenda společnosti ČEZ.
„Na druhou stranu však od června začnou být vypláceny důchody zvýšené v rámci mimořádné valorizace, která nebyla v původním rozpočtu předpokládána,“ upozorňuje NRR na fakt, na který upozorňovala již v loňském roce.
Konsolidační balíček ve vazbě ke státnímu rozpočtu ČR
Z hlediska dalšího vývoje veřejných financí jako podstatné NRR uvádí, do jaké míry a v jaké konečné podobě se vládě podaří prosadit takzvaný ozdravný balíček. Zde je podle NRR klíčové, aby zároveň s jeho implementací nedošlo k přijímání dodatečných opatření, která budou mít negativní dopady na strukturální saldo. Ve svém stanovisku i zdůrazňuje, že balíček, který vláda představila letos v květnu, začne platit od příštího roku. A to tedy v době, kdy skutečného plnění letošního rozpočtu „bude téměř s jistotou horší, než jaký je schválený zákon o státním rozpočtu“.
„NRR proto znovu apeluje na dodržování pravidel řádného rozpočtování a dobré rozpočtové praxe. To proto, aby údaje v rozpočtu na rok 2024 co nejvěrněji odrážely všechny známé skutečnosti při přípravě rozpočtu, a naopak se neopíraly o skutečnosti nejisté či nepravděpodobné,“ upozorňují v této souvislosti členové Rady na to, na co upozorňovali loni i v předchozích letech.
Totiž, že vlády ve snaze představit přijatelný schodek státního rozpočtu při jeho přípravě a schvalování opomíjejí některé z výdajů. Anebo je kalkulují nikoli s ohledem na skutečnost, ale jimi preferovanou výši deficitu.
Rozdíl v příjmech a výdajích státního rozpočtu je 271,4 miliardy
NRR upozorňuje i na další závažný problém. Ve stanovisku uvádí, že z fiskálního hlediska je vysoce problematické, že v tuto chvíli není ještě stanoven celkový rámec výdajů veřejných rozpočtů na rok 2024 a léta 2025 a 2026, tedy tzv. Rozpočtová strategie. Přičemž ta podle zákona má být k dispozici již od konce dubna letošního roku.
NRR si všímá i dopadů úvěrů vyjednávaných vládou
NRR zároveň upozorňuje na dopady případného přijetí půjčky ze strany vlády od Evropské komise pro Národní plán obnovy [NPO]. I ta podle ní totiž „ovlivní deficity a dluh veřejného sektoru na horizontu Rozpočtové strategie i za ním“. Jde o velice důležité upozornění.
Totiž, pokud od roku 2016 až do roku 2019 byla hodnota přijatých zápůjček a úvěrů v oblasti financování hrubé výpůjční potřeby ČR nula, od roku 2020 došlo k jejímu výraznému nárůstu. A potřeba úvěrů akcelerovala zejména loni a předloni. Loňská hodnota sjednaných úvěrů státem a jeho institucemi činila 60,7 miliardy korun, předloni 54,9 miliardy korun. Ještě v roce 2020 činila jejich hodnota 5,3 miliardy korun a v předchozích letech byla nulová.
