Ukrajina už přemýšlí, jak se ubrání vměšování Ruska do budoucích voleb. Zatím ještě válčí, ale jednou válka skončí a bude muset uspořádat volby. Zabránit ruskému vměšování ale není jediná starost Ukrajiny.
Další problém vedení Ukrajiny míří k tomu, jak zajistí, aby ve volbách hlasovali i ti Ukrajinci, kteří odešli z vlasti. Řádné parlamentní volby se mají podle ukrajinské ústavy konat na podzim 2023. Prezidentské volby ústava stanovuje na jaro 2024 a komunální volby na podzim 2025. Válka ale odsunuje všechny volby na druhou kolej. Podle ústavy se během stanného práva, které vyhlásil prezident Volodymyr Zelenskyj ihned po vypuknutí války, nesmí v zemi konat žádné volby.
Přesto minulý týden ukrajinští činitelé diskutovali v Bruselu, jak zorganizovat budoucí první poválečné volby. Volbám na Ukrajině se v článku No Russia sympathizers: Ukraine eyes postwar elections věnuje bruselský list Politico. Další informace pak přidává tisková zpráva Mezinárodního institutu pro demokracii a volební asistenci IDEA. Právě ten ve spolupráci s Evropským parlamentem [EP] a za účasti předsedy Ústřední volební komise Ukrajiny Oleha Didenka uspořádal diskuzi na téma příští ukrajinské volby.
Jak to vidí Ukrajina
Oleh Didenko uvedl, že Ukrajina se již nyní připravuje na riziko, že se Rusko pokusí mezi kandidáty dosadit svoje lidi a agenty. I proto promýšlí, jak zabrání jejich vnějšímu ovlivňování a ohrožení bezpečnosti země.
„Ruské útoky proti demokracii na Ukrajině s válkou neskončí. Naším sousedem je terorista a ten s naším vítězstvím nezmizí. Bude tu stále,“ uvedl a dodal: „I přesto je ale zřejmé, že Ukrajina musí po válce zajistit jejich demokratický průběh a chránit právo ucházet se o zvolení.“
Podle něj je třeba také vzít v úvahu, že osm milionů Ukrajinců, tedy asi 20 procent z celkového počtu jejích obyvatel, uteklo ze země a žijí v zahraničí.
„Bude zapotřebí zvýšit počet volebních míst v zahraničí a zavést nové metody voleb – elektronické a poštovní,“ řekl Didenko, podle kterého toto politické rozhodnutí a konečné slovo bude mít ukrajinský parlament.
Na semináři v EP pak uvedl, že volby na Ukrajině si vyžádají nejen zapojení ukrajinských úřadů, ale i mezinárodních partnerů a pomoc zahraničních vlád těch zemí, v nichž bude v době voleb velký počet ukrajinských voličů.
V této souvislosti není bez zajímavosti, že podle údajů OSN do Ruska z Ukrajiny odešlo 2,8 milionu Ukrajinců. A ruské zdroje hovoří dokonce o pěti milionech Ukrajinců.
Prokremelské strany Zelenskyj už zakázal
Podle listu Politico Kyjev už podnikl kroky k omezení vlivu proruských politických stran, které dlouhodobě využívá Kreml k ovlivňování veřejnosti. Zelenskyj loni v květnu podepsal zákaz činnosti jedenácti prokremelských stran. Obvinil, že podrývají ukrajinskou suverenitu. Opoziční Platforma pro život, největší proruská politická strana, která byla druhou nejsilnější stranou v ukrajinském parlamentu, se pokusila zákaz soudně změnit, ale ukrajinský Nejvyšší soud to v září loňského roku odmítl.
V lednu Zelenskyj odebral ukrajinské občanství čtyřem zákonodárcům, když je obvinil z kolaborace s Moskvou, ohrožování národní bezpečnosti a šíření kremelské propagandy. Jedním z nich byl Viktor Medvedčuk, kdysi považovaný za nejvěrnějšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině.
Podle listu Politico některá prokremelská seskupení ale jsou stále aktivní. Zbývající poslanci z opoziční Platformy pro život přešli do nově vzniklých seskupení, do Platformy pro život a mír vedené Jurijem Boykem, bývalým ministrem energetiky a známou proruskou figurou. Další seskupení je pak Rekonstrukce Ukrajiny.
Na dotaz, zda ukrajinské úřady zvažují i jejich zákaz na účasti v poválečných volbách, Didenko uvedl, že to nezáleží na Ústřední volební komisi. Rozhodnout o tom musí soud po bedlivém uvážení a prostudování jejich aktivit a programů. Zdůraznil, že nesmí jít o bezdůvodný zákaz.
Jak to vidí v EU i mimo EU
Spekulovat o tom, kdy se na Ukrajině uskuteční další volby, je krajně nejisté. I v listu hovořící bruselští činitelé se vyjadřují opatrně. Hovoří o volbách „poválečných“. Přesto se na ně ale už připravují.
„Musíme si být jisti, že ať zvolíme jakýkoli způsob voleb, bude nutná podpora všech politických stran. A zadruhé, že volby budou pro občany důvěryhodné,“ uvedl Sam van der Staak, ředitel institutu IDEA.
„Ukrajina si bude muset dát záležet, protože na ni budou upřeny oči celého světa, Rusko nevyjímaje,“ dodal.
Didenko a Staak se přitom shodli, že v poválečných volbách budou klíčové hlasy ukrajinských uprchlíků mimo vlast. A myslí si to i předseda Výboru pro zahraniční věci EP David McAllister.
„Z parlamentního volebního dialogu vyplývá náš apel na mezinárodní společenství, aby podpořilo ukrajinské demokratické instituce. Je nezbytné poskytnout volební nástroj pro volby mimo území Ukrajiny, aby miliony ukrajinských voličů, které se staly uprchlíky v zahraničí, uplatnily své volební právo,“ uvedl.
Dodejme, že diskuze na téma ukrajinské poválečné volby se zúčastnili zástupci Albánie, Belgie, Bosny a Hercegoviny i České republiky. Účastnili se jí i zástupci Dánska, Estonska, Finska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska nebo Maďarska. Nechyběli ani zástupci Německa, Moldavska, Polska, Rakouska a Rumunska. Zúčastnili se ji experti z Velké Británie, Španělska, Švédska, Švýcarska a konečně i ze Spojených států amerických.
–AM/DNA–
Už dopředu se přiznám, že si nedovedu představit, že bych toto měl za úkol vyřešit. Protože dle mého názoru to vyřešit nelze. Za prvé, není možné jedním dechem mluvit o demokratických volbách a zákazem kandidovat. I když účel je jasný, tak je to v podstatě kulatý čtvereček s politickými důsledky. A pak je důležitá část v článku, aby volili Ukrajinci v zahraničí. Je jasné proč, ovšem nejsem si jist, jak se na to dívají ti, kteří krvácí na frontě, když jiní jejich spoluobčané jsou v bezpečí za hranicemi. Toto byl citelný společenský problém v USA po skončení války ve Vietnamu. Kdo se zbraní v ruce bránil svobodný svět proti rozlézání se komunismu a kdo si spokojeně „loupal“ peníze v bezpečí USA. Běžně se to promítalo i do filmu. V jedné scéně se hlavní hrdina, který utekl z nemocnice, pokouší přejít bez dokladů zpět z Mexika do USA a chlápek v budce se ho nakonec diskuze zeptá, zda byl ve Vietnamu. Odpovědí mu bylo, že ano a v které jednotce. Tak mu řekl, že může jít, tak jak je. Tipl bych si, že svět má oči navrch hlavy z toho, že tam zuří válka, protože to přes sankce proti Rusku dělá velké problémy světovému obchodu, ale Ukrajinu ty hlavní problémy teprve čekají až po válce. Dobré sice bude, že lidé přestanou umírat, ale politické následky budou na několik generací. A jestli začne Green deal úřadovat tak, jak si myslím, že začne, bude mít Evropa dost problémů sama se sebou. A členství v Unii a NATO se bude řešit zadáváním nových a nových úkolů, které bude muset Ukrajina vyřešit, ale nemálo z nich řešitelné nejspíše nebudou. Podobně, jako tomu bylo u Turecka s přijetím do EU. Jako třeba že je nutné oddělit víru od státní moci, když nezlomná víra v Boha je více, či méně neoddělitelnou součástí existence každého člověka tam a podle toho po celé generace žije. Erdogan to nakonec vzdal a jede si svoji politiku, politiku na všechny strany. Pořád mně to hraje na jedno. Být dobře vyzbrojen a hlavně mít prozíravé politiky. To se ovšem u nás ukazuje, že nemáme, jak naši nově souhlasili s řešením migrace. Rakušan se s tím dokonce chlubil, ten zrádce, že solidární být chceme. Nejen, že bez dovolení mluvil za mě, ale asi chce být solidární s pašeráky, aby tito stále dobře vydělávali. Aby například v Itálii byla stále volná místa pro umístění dalších a dalších migrantů, protože si je státy EU budou co nejrychleji po příjezdu přerozdělovat.
Je pravda, že pokud Zelenský zakáže všechny konkurenční strany, které mají jiný názor než on, tak o demokratických volbách hovořit nelze. Ostatně na Ukrajině demokracie nikdy neexistovala a nejspíš ani nikdy existovat nebude. Bohužel tyto věci se zavádějí i u nás, např. blokace všeho co se vládě nelíbí a vyjádření Fialy, že budou bojovat proti nesprávným názorům, kdy oni „strana“ budou určovat co je ten nesprávný názor. Dost mi to připomíná komunistické praktiky a pokud se bavíme o boji proti rozlézání komunismu tak je otázka, jestli s ním nezačít u nás, respektive u naší současné vlády.
Přesně tak! Vzpomínám si, jak krátce po revoluci jeden politik, byl to jeden z těch, kterého za komunistů profesně a politicky dusili, ale nebyl to disident typu vyhozený komunista po 1968, tak ten v TV říkal, musíte si tu demokracii hlídat a chránit. Bohužel jeho jméno jsem zapomněl. Tehdy jsem nechápal. Říkal jsem si, nyní ji už máme a myslel jsem si, že je to tak samozřejmé jako gravitační pole země, které zajistí, že neuletíme do vesmíru. A měl pravdu. Začalo to nástupem ochrany přírody, kdy se tohoto zmocnili politici, noví věrozvěstové – zachránci planety, během covidu to nabralo na síle v tlaku na jediný správný pohled na nebezpečnost nemoci a tím nezbytnosti očkování a dnes to zuří během války na Ukrajině v pohledu na to, jak se věci seběhly. Rozjela se totiž bitva o prosazování jednoduché a svaté pravdy pod líbivými hesly ochrany demokracie a boje proti dezinformacím (ne, že by dezinformace jako totálně ulítlé názory neexistovaly, jako například že lze covid vysílat mezi obyvatelstvo anténami pro mobilní telefony). Ale když má člověk zkušenosti a když tomu poodhrne plášť, tak je jasně vidět brutální útok na svobodu slova a právo říkat svůj názor. Přesněji řečeno útok na základ svobody jedince. A to měl ten politik na mysli s tím hlídáním si a opatrováním svobody. Že tímto přechod od demokracie k nesvobodě začíná. Vždy je třeba nejprve obyvatelstvu zavřít ústa, aby mohlo následovat vymývání mozků hlásáním jediné pravdy těmi, kdo jsou právě u moci a snadněji se jim vládlo. Je třeba se však nevzdávat, protože je známo, že každý, kdo se ze strachu o život, či majetek vzdá své svobody, nakonec skončí tak, že nebude mít ani jedno.
Volby na Ukrajině se budou muset konat,není známo co vzešlo z jednání ukrajinských volebních komisařů v Bruselu.Je to proplutí mezi Skylou a Charibdou to budou ukrajinské volby,všichni musí ohluchnout a prezident Zelenský bude přivázán ke stožáru.Brusel si sám připravil neobyčejně složitou a neřešitelnou situaci ,prostě současné vedení EU včele s Leyenovou se dostalo do patové situace.Jednání měla probíhat již vloni ,nestalo se tak ,Ukrajina je z velké části zdevastovaná země odkud obyvatelé prchali a nyní krušně přežívají v bídě a chudobě,hlavně když se dodávají zbraně a jsou zaznamenávany dílčí partyzánské uspěchy. Není to jen chyba EU ,ale i současného amerického prezidenta Bidena a jeho administrativy. Pokud nelze připustit vitězství Ruska,nelze připustit i porážku Ukrajiny,potom jsou na řadě nezávislí vyjednavači z mandátem OSN, např. z Indie a Brazilie a k jednání by měli být přizvání i zástupci Ruska a Ukrajiny.Celý Západ se dostal do nezáviděníhodné situace a i představitele Ukrajiny vědí o prekérnosti vzniklé situace,kdy je znám termín voleb jak parlamentních,tak i prezidentských. Zatím jen hovoří zbraně ruské a západní provinience a to je pro Ukrajince zlá situace.
Volby na Ukrajině asi ještě velmi dlouho nebudou, válka, která tam probíhá, nebude mít nikdy konec. Ukrajinci nikdy nepřistoupí na to, co po nich požaduje Rusko. A tak se bude bojovat až do posledního Ukrajince, schopného držet zbraň. A potom už nebude koho volit.