Sociální demokracie osloví voliče sloganem Lidskost místo sobectví jako variantou na motto Lidskost proti sobectví, s nímž šla ČSSD do voleb v roce 1996, kdy ji vedl Miloš Zeman. Vyplynulo to z jejího víkendového sjezdu v Plzni.
„Lidskost proti sobectví“ byl slogan, se kterým šla do voleb v roce 1996 ČSSD, jejímž předsedou byl již tři roky Miloš Zeman. Strany se ujal poté, kdy ve volbách v roce 1992 získala pouze 6,5 procenta hlasů a získala šestnáct mandátů – o šedesát méně než vítězná koalice ODS a KDS [Křesťansko-demokratická strana]. Že by to měla slavná Zemanova kampaň s autobusem zásadně změnit, průzkumy před volbami v roce 1996 nenaznačovaly.
Nakonec ČSSD překvapivě získala přes 26 procent hlasů, zatímco ODS [již po fúzi s KDS] necelých 30. Rozdíl v počtu poslanců obou stran činil pouhých sedm. Třetí skončila KSČM, která však tehdy zaznamenala historicky nejhorší výsledek se ziskem deseti procent.
Podle politologů bylo zásadní, že se ČSSD podařilo získat hlasy, které byly v předchozích volbách rozprostřené mezi větší množství malých stran. Dalším faktorem úspěchu byla Zemanova kontaktní kampaň. Jeho Autobus Zemák, o němž Miloš Zeman rád tvrdil, že jezdí na becherovku, se ocitl v centru mediální pozornosti, vše okořenily bonmoty o Becherovce a vzkaz na střeše pro předsedu ODS: „Šťastný let, Václave.“ Zeman navíc šel do voleb s jasnými a na svou dobu nezvykle radikálními prohlášeními, když sliboval, že půjde vládě po krku a napraví škody, které podle něj pravicová vláda napáchala.
V následujících dvou letech zůstala strana v opozici a menšinovou vládu koalice ODS, KDU-ČSL a ODA tolerovala. Miloš Zeman obsadil pozici předsedy Sněmovny. V předčasných volbách v roce 1998 pak ČSSD již volby vyhrála s 32,31 procenty hlasů. Následovala menšinová vláda Miloše Zemana a takzvaná opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS.
Šmarda povede Sociální demokracii dál
Na víkendovém sjezdu si ČSSD zvolila nové vedení. Českou stranu sociálně demokratickou [ČSSD], nově Sociální demokracii [SOCDEM] dál povede starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. Šmarda v tajné volbě porazil místopředsedu Břetislava Štefana, který je starostou městské části Brno-Líšeň. Porazil i někdejšího stranického místopředsedu Lubomíra Zaorálka, který byl v minulosti také ministrem zahraničí i kultury. Na sjezdu v Plzni to oznámilo vedení strany.
Šmarda tak povede sociální demokracii do příštích sněmovních voleb, jejichž řádný termín připadá na podzim 2025. V tajné volbě Šmarda dostal 97, tedy zhruba 56 procent hlasů. Zaorálka volilo 58 delegátů, což představovalo přes 32 procent. Štefan získal 20 hlasů, asi 11 procent. Celkem 179 delegátů odevzdalo 176 platných hlasů. Jeden nevolil žádného z kandidátů.
Šmarda po volbě delegátům poděkoval a řekl, že sociální demokracie má skvělou historii a před sebou ještě lepší budoucnost.
„Sociální demokracie už totiž dobře ví, jaké chyby už nesmí nikdy opakovat. Sociální demokracie už nikdy nesmí ztratit důvěru českého národa,“ zdůraznil Šmarda.
Na následné tiskové konferenci uvedl, že strana změnou názvu z ČSSD na Sociální demokracii a novou zkratkou SOCDEM a novým logem odstartovala svou etapu, která povede k jejímu návratu do Sněmovny.
Kdo obsadil pozice místopředsedů
Pozice řadových místopředsedů Sociální demokracie obhájili na sjezdu v Plzni Karel Machovec, Martin Netolický, Daniela Ostrá a Břetislav Štefan. Do stranického vedení se na sjezdu vrátil po zhruba pěti letech Lubomír Zaorálek, a také Josef Říha. Delegáti dále zvolili místopředsedou Lukáše Ulrycha, který vede Mladé sociální demokraty.
Piráti mají 1 180 členů. Přijetí trvá devět měsíců >
Ke zvolení bylo nutné získat nejméně 79 delegátských hlasů. Nejvíce jich dostali hejtman Pardubického kraje Netolický a Ostrá, každý shodně 131. O dva hlasy méně obdržel Machovec, Zaorálka podpořilo 121 delegátů. Říha získal 116, Ulrych 114 a Štefan 113 hlasů.
Zaorálek a Štefan neúspěšně kandidovali na předsedu sociální demokracie proti znovuzvolenému Michalu Šmardovi. Funkci prvního místopředsedy obhájil Igor Bruzl.
Ve volbě řadových místopředsedů neuspěl Vladimír Vlk se ziskem 55 hlasů. Z dosavadního vedení nebude pokračovat Robin Šín, který místopředsednickou pozici neobhajoval.
Hnutí SPD má 10 232 členů. Přijetí trvá i dva roky >
Řadových místopředsedů má sociální demokracie nově sedm, dosud jich bylo pět. Sjezd sice původně odhlasoval pětici těchto pozic i pro další funkční období, ze Šmardova podnětu počet později ale navýšil. Šmarda s odvoláním na debaty s delegáty uvedl, že řada z nich byla rozezlena kvůli tomu, že podpořil zachování dosavadního počtu. Chtěli podle něj zapojit kandidáty na předsedu a zástupce Mladých sociálních demokratů a zároveň nepřijít o nynější místopředsedy.
Příští zastávkou Sociální demokracie má být Sněmovna
V současnosti se preference Sociální demokracie pohybují podle průzkumů kolem čtyř procent hlasů. Hranice pro vstup do dolní parlamentní komory je o jeden procentní bod výše. Za jednoznačný cíl strany označil Šmarda návrat do Sněmovny a získání vlivu na řízení státu. Sociální demokraté se podle něj poučili z předchozích chyb a slíbil, že za jeho vedení strana už nikdy nebude prodávat svůj program za pár funkcí.
„Sociální demokracie potřebuje vstoupit do Poslanecké sněmovny, aby skončilo období přešlapování ČR na místě. Potřebuje vstoupit do Sněmovny proto, aby nabídla realistický program, který ukončí nesmyslnou chaotickou politiku současné pravicové vlády a zároveň nepřipustí, aby se moci v České republice chopili nacionalisté, populisté nebo nepřátelé demokracie,“ uvedl Šmarda.
STAN má 2 200 členů. Přijetí trvá zhruba tři měsíce >
Někteří delegáti současnému vedení vytýkali, že strana a její názory nejsou zatím moc slyšet. I to plánuje Šmarda změnit. Mimo jiné větší aktivitou na sociálních sítích, pravidelnými tiskovými konferencemi, výjezdy do krajů.
V minulých volbách strana ze Sněmovny vypadla. V porovnání s dobou před zhruba deseti lety podstatně ztratila také v Senátu, v němž má jednoho zástupce. Šmarda řekl, že delegáti sjezdu dali nahlas najevo, „že se Sociální demokracie vrací a Česká republika má velkou šanci na lepší budoucnost“.
Česká strana sociálně demokratická nově je jen Sociální demokracie
Česká strana sociálně demokratická změní po 30 letech název na Sociální demokracie i současnou zkratku ČSSD na SOCDEM. Stranický sjezd v Plzni značnou většinou delegátských hlasů rozhodl, že ČSSD změní po 30 letech název na Sociální demokracie i současnou zkratku ČSSD na SOCDEM. O změně názvu se rozpoutala debata, ozývaly se i kritické hlasy. Sociální demokraté představili na sjezdu i nový vizuální styl. Nad změnou názvu se pozastavoval někdejší stranický místopředseda, bývalý ministr a bývalý senátor Zdeněk Škromach.
„My jsme volby vyhrávali,“ poznamenal.
O jiném pojmenování strany by podle něj měli rozhodovat členové v referendu. Předseda Sociální demokracie Šmarda při představování změn ale uvedl, že jednou z definic šílenství je opakovat stejné chyby se stejnými lidmi a zároveň očekávat jiný výsledek.
Nového člena v KDU-ČSL přijmou v řádu týdnů >
„Už takoví být nechceme. Nechceme opakovat staré chyby, chceme jít dopředu,“ zdůraznil.
A například rovněž bývalý místopředseda ČSSD a ministr Jiří Dienstbier označil představené návrhy za svěží a moderní.
„Celek dává smysl“ řekl Dienstbier, který byl i poslancem a senátorem.
„Sjezd je suverén a může odhlasovat cokoli,“ zaznělo v debatním vystoupení Petra Pavlíka.
Šmarda poukazoval na to, že o změně názvu z Československé sociální demokracie na Českou stranu sociálně demokratickou se před třemi desítkami let rozhodovalo také na sjezdu.
TOP 09 2 267 členů. Nováčka příjme i do 40 dnů >
V diskuzi zaznívaly i obavy, zda voliči strany přijmou změnu jejího názvu dobře, či výzvy, že Sociální demokracie by se spíše měla věnovat debatě o programu než o vizuálním stylu. Sociální demokracie chce obyvatele oslovovat sloganem Lidskost místo sobectví jako variantou na motto Lidskost proti sobectví, s nímž šla ČSSD do voleb v roce 1996, kdy ji vedl Miloš Zeman.
Konsolidační balíček je balíček daňový a plný tupých škrtů
Sociální demokraté odmítli v programových rezolucích na sjezdu v Plzni vládní konsolidační balíček i důchodovou reformu. Chtějí zavést mimo jiné progresivní daň z příjmů firem i jednotlivců, zdanit velké majetky a zatížit jej dědickou daní, obnovit elektronickou evidenci tržeb a vyjednat digitální daň. Slibují ale také třeba zkrácení pracovní doby na čtyři dny v týdnu. Teze písemných dokumentů představil delegátům někdejší premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.
„Odmítáme destrukci průběžného důchodového systému,“ uvedl Špidla.
Konsolidační balíček označují sociální demokraté za daňový, kabinet podle nich navíc nabízí jen tupé škrty.
„Je třeba, abychom zásadně odmítli pravicové hrátky s daní z přidané hodnoty,“ zdůraznil ekonomický expert Sociálních demokratů Michal Pícl.
Zvýšením snížené sazby daně podle něj utrpí rodiny s dětmi, senioři a zaměstnanci.
„Vláda touto změnou vlastně říká, že je pro ni daleko přednější tiché víno než kojenci, než podpora rodin s dětmi, než výdaje domácností za vodu a energie,“ uvedl Pícl.
ODS má 12 049 členů. Přijetí trvá v řádu nižších měsíců >
Strana má podle Šmardy vlastní plány na reformy, pokud by uspěla ve volbách. O těchto postupech bude teprve sjezd jednat. Přesto mají podle svého předsedy Sociální demokraté připravený program jak reagovat na změny na trhu práce, jak reagovat na nástup umělé inteligence. Strana má podle Šmardy připravený postup pro rozvoj bydlení. Pokud by se podařilo straně prosadit její plán, znamenalo by to výstavbu 400 000 nových bytů, uvedl Šmarda. A nejen to.
„Sociální demokracie je schopná dát do pořádku hrozivé deficity, kterých současná vláda dosahuje. Máme připravená opatření, která způsobí, že během dvou let od jejich přijetí Česká republika může ve svém rozpočtu dosáhnout ročně výsledku až o 200 miliard lepší,“ uvedl Šmarda.
—
Zdanění tichého vína vyvolalo debatu po návrhu, aby sjezd odmítl nulovou sazbu, která má zůstat. Proti se stavěl někdejší vrcholný politik Zdeněk Škromach, jde podle něj o dětinskou záležitost.
„To poškozuje naši politiku na jižní Moravě a v jiných oblastech, kde vinaři podporují Sociální demokracii,“ řekl.
Z pléna se pak ozval dotaz, zda „chlastáme, nebo nechlastáme“.
„Chlastat se může, jak jsem pochopil, ale nebude to v tento okamžik mít daňové důsledky,“ reagoval Špidla.
–ČTK/RED–
Na adresu pětikoalice a SOCDEM myšlenka od zakladatele etiky Sókratése: zlem ublížíte své duši… Má-li Sókratés pravdu, těmto by nepomohla ani nejsilnější terapie.