I když tempo inflace v Česku klesá, spotřebitelské ceny dál rostou. V květnu meziměsíčně stouply o 0,3 procenta a meziročně o 11,1 procenta. Za růstem cen stojí další zdražení potravin a energií. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Byť tempo inflace v České republice klesá od února, spotřebitelské ceny stále rostou. Meziročně v květnu vzrostly o 11,1 procenta. Pozitivní je snad jen to, že oproti dubnu 12,7% tempo růstu inflace meziročně zpomalilo o 1,6 procentního bodu. Za aktuálním růstem spotřebitelských cen stojí opět zdražení potravin. Znovu překvapivě ale zdražily i energie a náklady na bydlení.
„Pokles inflace pokračoval i v květnu, nicméně především jen díky vysokému srovnávacímu základu z loňského jara pohonným hmotám. Květnový výsledek je proto spíše zklamáním,“ komentuje aktuální výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
„Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku [meziročně, pozn. red.] dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 Kč/l, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ doplnila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Naopak potraviny a nealkoholické a alkoholické nápoje v květnu oproti dubnu opět zdražily.
- Ovoce: +4,5 %
- Uzeniny: +3,0 %
- Vejce: +5,5 %
- Nealkoholické nápoje: +1,4 %
- Vepřové maso: +1,6 %
- Brambory: +6,0 %
- Víno: +1,8 %
- Lihoviny: +3,9 %
Z potravin klesly jen ceny másla o 4,2 procenta a polotučného trvanlivého mléka o 1,9 procenta. U bydlení pak znovu v květnu stouply ceny elektřiny o 0,6 procenta, nájemného z bytu o 0,5 procenta a tepla a teplé vody též o 0,5 procenta. Ceny stravování a ubytování zdražily o 0,7 procenta. Ceny zboží úhrnem a ceny služeb v květnu podle ČSÚ vzrostly shodně o 0,3 procenta.
„Dubnový meziměsíční výsledek inflace byl nadějný, květnový rozhodně není. Ukazuje se, že ceny v obchodech nevnímají realitu silné koruny, po covidu opět levné dopravy, o slabé poptávce nemluvě. Opět se zdražovaly potraviny, rostly ceny v restauracích, a dokonce navzdory příznivému vývoji na burzách se zvýšila i cena elektřiny pro domácnosti,“ shrnuje vývoj Petr Dufek.
Inflace v Česku meziročně
Za meziročním zpomalením zdražování podle ČSÚ stojí zejména vývoj cen bydlení, potravin a nealkoholických nápojů. Ty sice zpomalily v tempu zdražování, přesto ale i v květnu stále meziročně významně rostly.
- Chleba: +15,8 % / v dubnu +21,1 %
- Maso: +8,7 % / v dubnu +12,7 %
- Polotučné trvanlivé mléko: +5,4 % / v dubnu + 19,2 %
- Vejce: +32,3 % / v dubnu +41,2 %
Meziročně klesly pouze ceny másla o 19,7 procenta, v dubnu klesly o 6,3 procenta. Naopak ceny rýže meziročně jen v květnu zdražily o 23,2 procenta. Ceny margarínu a ostatních rostlinných tuků stouply o 25,8 procenta. Zelenina meziročně v květnu zdražila o 21,5 procenta, brambory o 22,9 procenta a cukr o 58,7 procenta. Za stravování lidé jen v květnu meziročně platí více o 15,1 procenta a ceny ubytovacích služeb v květnu stouply o 14,5 procenta. Jsou tu ale i ceny za bydlení a energie. A ty v květnu stejně jako v předchozích měsících opět výrazně rostly.
- Zemní plyn: +47,6 % / v dubnu +53,1 %
- Tuhá paliva: +39,4 % / v dubnu +47,6 %
Ceny nájemného z bytu v květnu zdražily o 6,8 procenta. A zdražily i výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu [+12,4 %]. Dále meziročně v květnu stouply ceny:
- Vodného: +16,3 %.
- Stočného: +30,3 %.
- Elektřiny: +24,8 %.
- Tepla a teplé vody: +41,3 %.
Na meziroční snižování cenové hladiny působily v květnu hlavně ceny pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 22,6 procenta. I tak ale ceny zboží úhrnem v květnu vzrostly o 12,5 procenta a ceny služeb o 8,9 procenta.
„V každém případě ústup inflace není tak rychlý, jak by s ohledem na nákladové podmínky mohl být. Což se ostatně odrazilo v rostoucí ziskovosti firem na národohospodářské úrovni už v prvním čtvrtletí roku. A to samozřejmě nahrává scénáři delšímu udržování vysokých úrokových sazeb, které budou dál dusit poptávku v ekonomice,“ uzavírá Petr Dufek.
Víte lidi, co si myslím, jak tu politiku a společenské dění celý život sleduji? Že se v těch úvahách nedostatečně zohledňuje subjektivní vliv samotných lidí, jejich mentalita a přístup k životu. Jak se říká, jaký pán, takový krám. Abyste rozuměli. Vezměte si Německo. To dvakrát prohrálo válku, po té první platilo obrovské reparace a stejně hospodářsky táhne Evropu. A takoví, kteří byli na straně vítězů jako Itálie, Francie a Turecko, jsou hospodářsky kde? Jak si stojí Turecko je známo a státy jako Francie a Itálie zoufale volají po společných dluhopisech, aby se v těch dluzích neutopily. Takže ceny určují nejen makroekonomické ukazatele, ale také obchodnický přístup firem a prodejců. A tam jsem si všiml jedné věci. Že jsme jako národ velice technicky šikovní, vcelku i pracovití, ale v obchodě nám nebylo z hůry dáno. Totální impotence. A při tom dělat dobře obchod se musí umět úplně stejně, jako být dobrý řemeslník, technik, prostě jako každá jiná dovednost. Zkrátka si dobře vydělat díky tomu, že zákazník dobře nakoupí. Zaregistroval jsem, že obchodní manažeři dříve dělali obchod následovně. Tento týden černý pátek. Později, celý tento týden je černým pátkem. Končilo to celý měsíc černý pátek. Když se pojem černý pátek vyprázdnil, protože byl tři sta šedesát pět dní v roce, tak se rozjely mimořádné slevové akce s tím, že se zboží před nimi krátkodobě náležitě zdražilo. Nakonec podívejte se v obchodech, kde jsou slevy žlutě. Jako kdyby člověk přišel do pampeliškového pole. Tím si samozřejmě snižují marže a nezbývá jim na zlepšení kvality prodeje, který by se v nižších cenách projevil zcela přirozeně. Dokonce si u Jílkové sami na to stěžovali. Fňukali, že kvůli slevám, které sami rozjeli, jim klesá zisk a tak to přenášejí na výrobce. No a dnes jedou stejným stylem, ale v opačném gardu. Mám málo, tak automaticky podražím, zákazník to stejně zaplatit musí, sám si to nevyrobí. Uvědomil jsem si, že prosperitu za první republiky dělalo spojení tří živlů. Byl to český živel, německý živel a židovský živel. Český živel, to byly zlaté české ručičky, pod organizačním „diktátem“ pedantských německých ředitelů a kvalitativně německých techniků, no a židovský živel, který ovládal ochod, vše, co se vyrobilo, dobře prodal. Potíž však byla, že se výsledky finančně nerovnoměrně rozdělovaly. Tak když s Židy Němci udělali to, co udělali a pak si sami museli sbalit uzlíček a šup tam, kam chtěli – do Říše, tak tu tehdy zbyly jen ty špatně placené zlaté české ručičky. A to je k řádnému provádění obchodu zoufale málo. Proto je tu hafo zahraničních montoven s mizerně placenými českými ručičkami. S tím ČNB bohužel přes úroky nic nenadělá. Velmi vysoké úroky, které by inflaci zarazily, by kola hospodářství totálně zastavily, protože kozla nerozdojíš, i kdyby si se na hlavu postavil.
Kdo má možnost tak ať jezdí nakupovat do Polska. Je to lepší a hlavně levnější určitě se to rodinám s dětmi vyplatí. Opravdu kdo může jezděte do Polska. Já tam taky jezdím nakupovat a jsem velmi spokojen.