Počet celosvětově nuceně vysídlených lidí loni dosáhl historicky rekordních 108,4 milionu lidí. Letos v květnu jich bylo už 110 milionů. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z UNHCR za touto zprávou stojí i pomalá řešení konfliktů.
Meziročně narostl počet uprchlíků o 19,1 milionu. I tento nárůst prolomil historický rekord. Uvádí to letošní výroční zpráva Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky [UNHCR].
„Tato čísla nám ukazují, že někteří lidé příliš rychle spěchají do konfliktu a příliš pomalu hledají řešení. Důsledkem je devastace, vysídlení a utrpení každého z milionů lidí, kteří byli přinuceni opustit své domovy,“ uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.
K rekordnímu počtu uprchlíků podle úřadu OSN přispěla hlavně ruská invaze na Ukrajinu. Počet ukrajinských uprchlíků se zvýšil z 27 300 na konci roku 2021 na 5,7 milionu na konci roku 2022. To představuje podle UNHCR nejrychlejší odliv uprchlíků kdekoliv od druhé světové války. Jsou tu ale i další války. Ostré boje nyní svádějí polovojenské milice a armáda v Súdánu.
„Na světě je dnes asi sto válek. Válka na Ukrajině je jedna z nich. Samozřejmě, že je u nás blízko a naši lidé si válce už odvykli,“ přiblížil nedávno pro FinTag.cz svůj náhled na válku na Ukrajině prezident Českého červeného kříže [ČČK] Marek Jukl.
Počty uprchlíků podrobně
Z loňského celkového počtu 108,4 milionu lidí jich 35,3 milionu loni překročilo mezinárodní hranice, aby našli bezpečí v jiné zemi. Na 62,5 milionu – 58 procent – bylo nuceně vysídleno v rámci své domovské země v důsledku konfliktů nebo násilí.
Svůj podíl na loňském rekordním počtu měla i krize v Afghánistánu, kde v létě 2021 převzalo kontrolu nad vedením země islamistické hnutí Tálibán. UNHCR v souvislosti s tím revidovala dřívější odhady o Afgháncích, kteří v předchozích letech uprchli do Íránu. Podobně upravila odhady o počtu uprchlíků z Venezuely, kteří nyní žijí v Kolumbii a Peru.
„Lidé na celém světě nadále projevují mimořádnou pohostinnost vůči uprchlíkům, když poskytují ochranu a pomoc těm, kteří ji potřebují. Je však zapotřebí mnohem větší mezinárodní podpory a spravedlivějšího sdílení odpovědnosti, zejména s těmi zeměmi, které hostí většinu vysídlených osob na světě,“ uvedl Grandi s dodatkem, že většina uprchlíků žije ve státech s nízkými až středními příjmy, nikoliv v bohatých zemích.
Řešení uprchlických krizí spočívá v řešení konfliktů
Za loňský rok se podle úřadu do vlasti vrátilo přes 339 000 uprchlíků z 38 různých zemí, zejména Jižního Súdánu, Sýrie, Kamerunu nebo Pobřeží slonoviny. Co se týče vnitřně vysídlených lidí, do svých domovů se vrátilo 5,7 milionu lidí mimo jiné v rámci Etiopie, Barmy, Sýrie či Mosambiku.
„Především je třeba udělat mnohem více pro ukončení konfliktů a odstranění překážek, aby uprchlíci měli reálnou možnost vrátit se domů dobrovolně, bezpečně a důstojně,“ uvedl Filippo Grandi.
S jeho slovy souhlasí Marek Jukl z ČČK. Například na otázku, co by podle něj pomohlo válku na Ukrajině ukončit, odpověděl: „To je na politicích, to my neovlivníme.“
Zároveň upřesnil, že rusko-ukrajinská válka se zdaleka nerozhořela loni koncem února, ale trvá již od roku 2014. Tedy od doby, kdy Rusko anektovalo Krym a došlo k prvním ozbrojeným bojům mezi Ruskem a Ukrajinou na východě ukrajinského území, dnes separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky. Jeho slovům odpovídá i bilance materiální pomoci, kterou ČČK na Ukrajinu dopravil od roku 2014 do roku 2022.
„Od počátku konfliktu v roce 2014 jsme vypravili mise na Ukrajině v objemu 221 milionů korun. Za posledních 40 misí, od 1. března [2022] a zatím tou poslední, čtyřicátou, která dosáhla stanoveného místa určení 25. listopadu, to byla pomoc za celkem 118 577 422 korun,“ přibližuje Marek Jukl.
–ČTK/RED–
