Šéfové resortů práce a sociálních věcí a životního prostředí razí zelenou. Obě ministerstva si pronajala auta na vodík Toyota Mirai. Chtějí jít příkladem. Potíž je, že Toyota Mirai vyjde na dva miliony Kč a plnicích vodíkových stanic je jak šafránu.
Zástupci každého z ministerstev si ve středu [14.6.] převzali před Úřadem vlády auto na vodíkový pohon od japonského výrobce Toyota. Podle stávajícího plánu a informací z resortů si vozidla pronajímají na jeden rok s tím, že pak se uvidí. Za každý vůz ministerstva zaplatí měsíční nájemné 20 tisíc korun [vč. DPH]. Ročně je tak pronájem vyjde na 240 000 korun za jedno auto. Za dvě daňoví poplatníci zaplatí bez 20 tisíc půl milionu korun ročně.
„V současné době už auta na konvenční pohon vůbec nekupujeme. Uvědomujeme si, že musíme jít příkladem. Chováme se proto maximálně ekologicky a zodpovědně. To se projevuje i v obnově našeho vozového parku,“ vysvětlil při přebírání nového vozu na vodíkový pohon ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Dodal, že vodík je velmi zajímavý způsob pohonu.
„Je ekologický, udržitelný. Ale také běžně využitelný bez zdlouhavého nabíjení,“ vyjasnil.
Auta na vodík vypadají pěkně, ale levná nejsou
Přes všechny jmenované environmentální výhody, o kterých dnes nikdo z odborníků nepochybuje, zapomněl ministr ale i na některé nevýhody. Těmi jsou například vysoká pořizovací cena auta na vodíkový pohon, která se konkrétně u Toyoty Mirai pohybuje kolem dvou milionů korun. Vodíková auta jsou tak ještě dražší než elektromobily.
V této souvislosti se nedávno v podcastu FinTag.cz trefně vyjádřil bývalý místopředseda někdejší úřednické vlády Martin Pecina, který sám auta s alternativními pohony využívá. Přesto řekl, že je na velkém omylu ten, kdo si myslí, že kdo má Audi Q7, si koupí elektrickou audinu, a kdo má škodovku, si koupí elektrickou škodovku.
„Je to tak, že ten, kdo má Audi nebo BMW, tak si koupí elektrické BMW nebo Audi, protože je to stejně drahé. Ale ten, kdo má Fabii, tak bude jezdit na elektrokoloběžce nebo elektroautobusem. Tak to prostě je,“ uvedl svůj názor.
Podle něj v Česku v dohledné době jen obtížně nahradíme auta se spalovacími motory elektromobily. A to kvůli tomu, že k tomu nemáme kapacity na výrobu elektřiny.
„Tady se totiž nebavíme o tom, že bychom potřebovali dostavět Temelín. Tady se bavíme o tom, abychom postavili čtyři nové Temelíny,“ uvedl a dodal: „Podle mě elektromobilita a Green Deal je jenom o zchudnutí obyvatelstva. O tom, že energetika ztratí svoji stabilitu. […] Časem se dostaneme do stavu, v jakém jsou africké země, kdy elektřina někdy půjde, nebo také někdy vůbec nepůjde. A nikomu to nebude vadit, protože si všichni zvyknou.“
Vodíková infrastruktura v Česku není
Avšak zpátky k vodíkovým novinkám lidoveckých ministrů. Dalším ne nevýznamným problémem je chybějící infrastruktura plnicích stanic s vodíkem v Česku, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Loni v polovině roku se otevřela jedna plnicí stanice na vodík v ostravských Vítkovicích. Letos na jaře pak na pražském Barrandově. Při otevírání první pražské vodíkové stanice ministr dopravy Martin Kupka [ODS] avizoval, že do roku 2025 bude čítat tuzemská síť dvanáct dobíjecích vodíkových stanic.
Diskutabilní se tak jeví argument ministra životního prostředí Petra Hladíka [KDU-ČSL] o tom, že vodíkové auto je v porovnání s elektroauty na baterie co do provozu pohodlnější.
„Na rozdíl od elektromobilu je ale vodíkový vůz plně ´natankovaný´ za srovnatelný čas, jako spalovací auto,“ vyzdvihuje jednu z výhod Hladík.
Do tohoto kalkulu ale zapomněl započítat cestu a čas, kteří případní mimopražští a mimoostravští motoristé stráví na cestě do těchto dvou měst kvůli dobití si palivového článku ve vozidle. A na dostupnosti plnicích stanic příliš nezmění ani v nejbližších dnech otevíraná plnicí stanice společnosti ČEPRO u skladu Mstětice nedaleko Prahy.
Auto na vodík v ČR nabízejí jen dva výrobci
Jsou tu i ekonomické aspekty. U běžného konvenčního pohonu činí náklad na jeden kilometr zhruba čtyři koruny. V případě nízkoemisního vozidla je částka asi 2,90 koruny a u elektromobilu 1,50 koruny na kilometr. Vodíkový pohon vychází podle aktuálních cen zhruba na 2,50 koruny na kilometr. Tedy je nákladnější než elektromobil. Na ministerstvu životního prostředí to jistě vědí, když již nyní využívají pronajatý plně elektrický Enyaq a zakoupený nízkoemisní plug-in hybridní Superb iV od Škoda Auto.
Navíc nabídka vozů na vodíkový pohon je v Česku i velmi omezená. A tak docela bez konkurence. Auta s vodíkovým pohonem u nás nabízí pouze zmíněný japonský výrobce Toyota a jihokorejský Hyundai [obě automobilky mají v Česku také výrobní závody]. V obou případech se cena vozidel pohybuje kolem dvou milionů korun. To znamená, že v garážích většiny českých domácností auta na vodík a ostatně i na elektrický pohon ještě dlouhé roky neuvidíme.
Co z toho plyne? Odpovědí je, že vodíková auta se tak zřejmě stanou jen výsadními vozidly vysokých úředníků státní správy. Jak ostatně potvrzuje i ministr Hladík.
„Chci, abychom se s nastaveným antifosilním trendem pro obnovu vozového parku stali absolutním lídrem státní správy. Dneska máme celkový podíl vozidel na alternativní pohon zhruba 25 procent. Zadal jsem proto podmínku, že do budoucna ministerstvo ani jeho podřízené organizace nebudou nakupovat vozy čistě na fosilní paliva. Ale zvolí vozy na alternativní pohon,“ prohlásil sebevědomě ministr Hladík.
Vláda už si k plnění podmínky přijala i potřebnou legislativu. Od loňského prosince platí zákon, který jednotlivým resortům nařizuje, aby při pořizování nových vozů prostřednictvím veřejných zakázek měly podíl nízkoemisních vozidel ve výši bezmála 30 procent.
–VRN–
