Vláda si v Bruselu půjčí 140 miliard korun. NRR to kritizuje

Vláda včera [14.6.] schválila záměr půjčit si u Evropské komise [EK] 137,4 miliardy korun. O dalších 33,4 miliardy požádá formou grantů. Peníze použije na financování Národního plánu obnovy [NPO]. Žádost o půjčku odeslala do Bruselu.

I když vláda původně uvažovalo o půjčce ve výši 170 miliard korun, nyní slevila na 137,4 miliardy korun. Na záměr vlády sjednat si další půjčky již reagovala Národní rozpočtová rada [NRR]. Pokud Česko půjčku skutečně načerpá, opět tím zvýší podle NRR dluh vládních institucí [cca 3 bil. Kč] a strukturální saldo veřejných rozpočtů.

„To částečně zredukuje rozsah konsolidačního úsilí vlády,“ uvedli zástupci NRR.

Vláda Petra Fialy [ODS] již nyní vyniká v čerpání půjček od EU i mezinárodních institucí. Na skutečnost upozornil i Český statistický úřad, když ve své zprávě o zadlužení vládních institucí v loňském roce uvedl: „Loni došlo k výraznému růstu objemu přijatých půjček [184,9 mld. Kč].“ A potvrzují to i data o řízení státního dluhu Ministerstva financí ČR [MF ČR].

Financování hrubé výpůjční potřeby / Úvěry a půjčky jsou na posledním řádku

[Zdroj: MF ČR]

Pokud od roku 2016 až do roku 2019 činila hodnota přijatých zápůjček a úvěrů v oblasti financování hrubé výpůjční potřeby státu nula, od roku 2020 došlo k jejímu výraznému nárůstu. Potřeba úvěrů akcelerovala hlavně loni a předloni. Loňská hodnota sjednaných úvěrů státem a jeho institucemi činila 60,7 miliardy korun, předloni 54,9 miliardy korun. Ještě v roce 2020 činila jejich hodnota 5,3 miliardy korun a v předchozích letech byla nulová.

Co na půjčky říká ministerstvo financí

Materiál MF ČR uvádí, že poslední velký bezmála 60 miliardový úvěr [2,5 mld. eur] vláda přijala od EK. To prostřednictvím nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci [SURE]. Splatnost úvěru je v roce 2037. Prvních osm miliard korun Česko ale zaplatí už v roce 2026. Program SURE vznikl těsně po pandemii covidu s cílem udržet zaměstnanost.

Čerpá z něj devatenáct unijních států a největší díl si z něj berou ty nejzadluženější země, kterými jsou Itálie a Španělsko. Osm členských států [Dánsko, Německo, Francie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Finsko a Švédsko] nástroj SURE vůbec nevyužívá. Všechny tyto členské státy už zavedly programy pro udržení pracovních míst financované z vnitrostátních zdrojů. Související informací pak je, že Česko vykazuje dlouhodobě jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě.

To, že si vláda a vládní instituce sjednávají úvěry v řádu vyšších desítek miliard korun od mezinárodních institucí a Evropské komise potvrdil pro FinTag.cz Stefan Fous z Odboru Vnější vztahy a komunikace MF ČR.

„Zmiňovaný nárůst je způsoben zejména přijetím 15letého úvěru od Evropské komise ve výši 2,5 mld. EUR prostřednictvím evropského nástroje SURE pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti. A dále pak přijetím krátkodobých zápůjček se splatností do jednoho roku v rámci řízení likvidity, přijímaných především za účelem posílení eurové likvidity,“ uvedl.

Fialova vláda roztáčí dluhovou spirálu novými úvěry

Na otázku, proč si vláda sjednává úvěry, na co je čerpá, přímo neodpověděl. Řekl, že úvěry je třeba rozdělit do dvou skupin. První jsou účelové úvěry, kde je předem daný okruh výdajů. Sem patří například úvěr na již zmíněné snížení rizika nezaměstnanosti v České republice. Případně úvěry od Evropské investiční banky na budování infrastruktury. Druhým typem úvěrů jsou pak krátkodobé půjčky.

„V případě přijetí krátkodobých zápůjček se jedná o standardní financující operace, které nejsou vázány účelem,“ vysvětlil Fous.

Na co vláda půjčku použije

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák [STAN] potřebu nové půjčky vysvětlil tím, že potřeba objemu financí pro NPO se oproti původní sumě zdvojnásobila. Původně plán počítal se 179 miliardami korun pouze ve formě dotací.

Plán obnovy zahrnuje projekty na ústup od fosilních paliv, na digitalizaci, reformu vzdělávání, řešení dostupného bydlení či rozvoj geriatrické péče. Podle prvotních informací vláda chtěla požádat o půjčku 170 miliard korun. Dvořák připustil, že některé resorty musely slevit, jmenoval ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo školství. Práci na aktualizaci národního plánu Dvořák popsal jako dlouhou a dramatickou.

„Poškrtat 30 až 40 miliard chce velkou odvahu a důraz,“ konstatoval.

Pro školství vláda podle Dvořáka žádá o 40 miliard korun. Na spolufinancování úsporných projektů Nová zelená úsporám chce 20 miliard korun. Renovace budov a snižování spotřeby si vezme deset miliard korun, dalších deset miliard pak půjde na renovaci budov ve veřejném sektoru. Na reformu dostupného bydlení by chtěla vláda 8,5 miliardy korun. A na reformu železničního sektoru žádá 17,6 miliardy korun.

„Jedná se o největší položky, další jsou v jednotkách miliard,“ uvedl Dvořák.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] doplnil, že jeho resort například žádá o 3,3 miliardy korun na zlepšení geriatrické péče.

Deset miliard dluhu Česko ročně vyjde na 500 až 600 milionů

Velký ústupek udělalo podle Dvořáka ministerstvo práce a sociálních věcí, když v plánu modernizace služeb a rozvoje trhu práce zůstalo pět miliard korun.

Důležité podle něj bylo správně nastavit termíny v projektech, takzvané milníky, kdy stát získá nárok na proplacení. Aby peníze přišly co nejrychleji a nevznikla mezera ve státním rozpočtu kvůli dřívějšímu vydání národních peněz. Část financí má být využita pro granty, další pak má být k dispozici žadatelům ve formě výhodných půjček. Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně se žádostí o změny v již schváleném NPO.

–DNA/ČTK–