Banky a spořitelny v Česku v letošním prvním čtvrtletí měly souhrnný čistý zisk ve výši 21,12 miliardy korun. To je o 2,4 miliardy korun méně než v prvním čtvrtletí loni. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka [ČNB].
Aktiva bank činila ke konci letošního března 9,745 bilionu korun, což je o 840 miliard více než na konci roku. I přesto se podle hlavního ekonoma České bankovní asociace [ČBA] Jakuba Seidlera očekává, že za celý letošní rok ziskovost bank meziročně klesne o jedenáct procent. Hlavní ekonom bankovní asociace se v tomto odhadu odvolal na tento týden zveřejněnou Zprávu o finanční stabilitě ČNB.
„Ziskovost bankovního sektoru meziročně ovlivnilo mnoho vlivů od vyšších mzdových nákladů na zaměstnance, menšího výnosů z dividend či kurzových změn a přecenění aktiv. Významnou roli v poklesu ziskovosti však hrál pokles čistých úrokových výnosů. Ačkoli samotné úrokové výnosy meziročně dále vzrostly, úrokové náklady rostly o to rychleji a čisté úrokové výnosy tak meziročně klesly o 3,8 procenta,“ uvedl Jakub Seidler.
Tento vývoj je však podle něj v prostředí vysokých úrokových sazeb přirozený. Úrokové náklady s určitým zpožděním totiž dohání růst úrokových výnosů. Co se týče šestice největších tuzemských bank, na které vláda uvalila daň z mimořádných příjmů [windfall tax], ty v letošním prvním čtvrtletí vydělaly 14,8 miliardy korun. Loni ve stejném období to bylo 15,6 miliardy korun. Rozdíl činí 800 milionů korun.
Proč jsou zisky bank meziročně nižší
Hlavním důvodem snížení zisku o 800 milionů u šestice největších českých banku je podle analytiků – stejně jako u dalších bank – meziroční pokles čistých úrokových výnosů. Někteří ale i připouštějí, že k nižším ziskům bank přispívá i zavedení windfall tax.
„Z oznámených odvodů na mimořádné dani lze soudit, že stát vybere méně, než se dříve očekávalo. Zatímco stát dříve doufal ve výběr jen z bankovního sektoru 33 miliard korun, nyní očekávám, že se celkový odvod bank bude pohybovat v řádu nižších jednotek miliard korun,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.
A i podle něj za případným menším než očekávaným výběrem mimořádné daně budou stát právě nižší úrokové výnosy. Pokud banky vydělávají na vyšších úrokových sazbách centrální banky u úvěrů, více vydávají na úrocích u spořicích produktů. Navíc musejí kalkulovat rizika spojená s případným snížením úrokových sazeb ze strany centrální banky. A u ČNB, která jim jejich likviditní rezervu úročí dnes vyššími úroky, mají banky jen část své bilance. 70 procent svých aktiv mají uloženo v úvěrech.
„A jelikož ČNB zastavila svůj cyklus zvedání sazeb, chybí finančním domům i růstové impulzy,“ doplňuje analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
A naopak podle něj vzhledem ke konkurenčním tlakům banky přeceňují depozita. Což jim zvedá náklady na výplatu úroků. Dodal, že v prostředí vyšších sazeb rovněž ochabuje produkce nových úvěrů.
Stát si myslel, že mimořádně zdaní banky, ale to se spletl
Šesti největších bank se od letoška týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60% daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů. Ty měl a má stát, jak deklaruje, kvůli stanovení maximálních cen energií.
„Já osobně koncept windfall tax nepovažuji za amorální. Považuji za oprávněné právo ministra financí prosazovat v těžkých dobách věci, jako je právě windfall tax,“ uvedl v nedávném podcastu FinTag.cz někdejší člen představenstva ČSOB a dnes lídr přípravného týmu Partners banky Marek Ditz.
Také ale dodal, že za kontroverzní považuje, že daň z mimořádných zisků se vztahuje jen na některé banky. Představa, že banky mají nadměrné zisky, což byl důvod jejich mimořádného zdanění, je pak podle něj minimálně iluzorní.
„To znamená, že dobře, teď banky na vyšších úrocích ČNB vydělávají a třeba i nadměrně. Avšak ony tento zisk rozpustí v následujících letech, kdy se situace ve věci úrokových sazeb otočí,“ uvedl pro FinTag.cz s tím, že banky prostě nemohou říci klientům třeba s termínovanými vklady, že jim už „ten atraktivní úrok“ nedají, protože ČNB snížila sazby.
–ČTK/DNA–
