„I to může být, že inflace v příštím roce klesne i na ta dvě procenta. Ale je otázka, zda se tam udrží a jak dlouho. Půjde o to, kde se usadí ten nový normál. A zda nebude vyšší, než jsme byli zvyklí,“ říká pro FinTag.cz exguvernér ČNB Jiří Rusnok.
Podle něj měla vláda Petra Fialy [ODS] přikládat inflaci v polovině loňského roku větší pozornost. Měla být aktivnější v úsporných opatřeních. Ale i dodává, že vysoká inflace není jen odpovědností vlády. „Za tu inflaci můžeme všichni, “ říká v podcastu FinTag.cz!
Vláda a centrální banka podle něj nejsou jediným „prvozdrojem“ inflace v Česku. Ale jde i o otázku řešení, a tak podle exguvernéra Rusnoka měla centrální banka pod současným vedením razantně zvedat úrokové sazby i v druhé polovině loňského roku. Již tehdy bylo zřejmé, že inflace přichází a bude silná, říká.
Vyjadřuje se i k nedávné slovní přestřelce v médiích mezi premiérem Petrem Fialou [ODS] a guvernérem ČNB Alešem Michlem: „Podívejte se, každý hraje nějakou roli, ve které se ocitá. Já bych tomu střetu nepřikládal žádnou váhu. Je to komunikační a politická záležitost do značné míry.“
Ve střetu šlo o to, kdo je „víc zodpovědný za inflaci“. Zatímco centrální banku Rusnok kritizuje za „nicnedělání“ v druhé polovině loňského roku, tak vládu viní ze slabosti v hledání úspor už loni.
„Rozumím tomu, že vzhledem k politickému cyklu, prezidentským volbám, ta odvaha nebyla. Ale dneska vidíme, že to byla z makroekonomického hlediska chyba,“ odpovídá si.
Jiří Rusnok a kde se zrodila inflace
Jiří Rusnok v podcastu FinTag.cz taktéž vysvětluje, jak je to s vysokou inflací v Česku. Ta se podle jeho slov „zrodila někde ve světě“. To znamená nejen u nás, ale také v zahraničí. Upozorňuje, že inflace není výhradně český fenomén. I inflace je výsledkem hospodářské politiky a zase nejen té české, ale i světové.
„To není, že bychom my tady měli nějakou avanturu,“ shrnuje Jiří Rusnok.
Nicméně i podle něj má inflace v Česku svá specifika. Jmenuje rychlejší růst mezd než produktivity práce zejména v letech 2015 až 2020. „Naprosto rozhašený trh nemovitostí“ v důsledku skomírající nabídky. A to pro změnu v důsledku „nějakých systémových nastavení“, mezi které řadí prakticky absenci zdanění nemovitostí i fiskální změny.
„To znamená, že ze země, která měla v klidu rozpočty celkových veřejných financí někde mezi v řádu 0 až –1 procenty hrubého domácího produktu, strukturálně, tak najednou tam máme tři, čtyři, pět i mnohonásobky. Mnohonásobky vidíme na státním rozpočtu,“ říká.
Svá slova následně upřesňuje: „Měli jsme 30, máme 300. A to je ta nálož, která vytvořila navíc k celosvětové inflaci, která má nějaké důvody v globalizaci, deglobalizaci, samozřejmě. Důvody jsou i v úrokových sazbách a následně válce na Ukrajině.“
Konsolidační balíček
Jiří Rusnok se vyjadřuje i k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Změny v dani z přidané hodnoty podle něj nepovedou ke snížení cen, ale k jejich zvýšení. Stejně tak i spotřební daň. Podle jeho slov jde o jednorázové změny na rok až dva roky a pak se zase vytratí.
„Myslím, že ten balíček nebyl orientován nějakým prorůstovým směrem, tak tam nevidím krátkodobé impulsy pro nějaký růst. Zaměřil se vyloženě primárně na snížení schodku veřejných financích,“ definuje vnímání snahy vlády o konsolidaci veřejných rozpočtů.
Hlavní problémy má podle něj Česko dva. Jím je inflace a propad veřejných rozpočtů, vývoj veřejných financí. Vláda podle něj nyní musí najít makroekonomickou rovnováhu.
„Samozřejmě při vybírání opatření, která mají mít co nejmenší negativní dopady,“ upozorňuje s tím, že až po stabilizaci situace se může vláda soustředit na nějaké prorůstové výdaje.
„Teď jde spíše o to, aby svými opatřeními co nejméně ohrozila ekonomický růst,“ dodává.
Jak to bude s inflací letos a v příštím roce
Co se týče dalšího postupu centrální banky, tvrdí, že „zvyšování sazeb teď už valný smysl nemá.“ Rozumí i diskuzi o tom, zda nějaké symbolické zvýšení sazeb ovlivní inflační očekávání. Ale jde podle něj už jen o jakési „ladění“, nikoliv „zásadní zásah“.
Závěrem pak nepředkládá příliš optimistický výhled do dalších měsíců: „Já si myslím, že i to tak může být, že inflace v příštím roce klesne i na ta dvě procenta. Ale je otázka, jestli se tam také udrží a jak dlouho. To proto, že je tam mnoho globálních a některých i domácích faktorů… Půjde o to, kde se usadí ten nový normál. A zda nebude vyšší, než jsme byli zvyklí.“
K tématu závěrem přidejme „horkou novinku“. Bankovní rada ČNB na svém včerejším [21.6.] zasedání podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se tak naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou sedmiprocentní úroveň. Bankovní rada rovněž potvrdila závazek, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Daniel Tácha
—
Ing. Jiří Rusnok se narodil 16. října 1960 v Ostravě.
- Od 13. srpna 2013 do 29. ledna 2014 byl předsedou vlády v demisi.
- Od 25. června do 13. srpna 2013 byl předsedou vlády ČR.
Jiří Rusnok v roce 1984 ukončil studium na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. V roce 1984 působil v odboru dlouhodobých výhledů na Státní plánovací komisi. Později pracoval ve Federálním ministerstvu pro strategické plánování jako vedoucí oddělení sociální strategie. Krátce působil i na Federálním ministerstvu práce a sociálních věcí.
Od srpna 1998 zastával funkci náměstka ministra práce a sociálních věcí, od dubna 2001 do července 2002 byl ministrem financí ČR. Od července 2002 do března 2003 byl ministrem průmyslu a obchodu ČR.
V letech 2006 až 2009 byl předsedou Výboru pro finanční trh, poradního orgánu bankovní rady ČNB. Od roku 2009 do roku 2013 pak prezidentem Rady pro veřejný dohled nad auditem. Od roku 2010 působil jako člen Národní ekonomické rady vlády.
V letech 1992 až 1998 fungoval jako poradce a vedoucí sociálně-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů. V letech 2005 až 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR. Současně i předsedou představenstva a generálním ředitelem ING PF, a.s. Od ledna 1998 do ledna 2010 byl členem ČSSD. Nyní je nestraník.
Myslím si, že věc se má takto. Vždy se říká, když se něco semele, zjisti si, kdo z toho má prospěch. Ten nutně nemusí být původcem děje, ale platí, že kdo z toho nějaký prospěch nemá, může být jako původce vyloučen. Už to hodně pomůže ke zjištění, jak se věci mají. A to, co se nyní semlelo v ekonomice, se musí posuzovat úplně stejně, tedy vzít v úvahu podstatu věci samé. V ekonomice je to totiž tak, že výslednou cenu výrobku určují náklady, tj. ceny energií, materiálu, lidské práce, plánovaný zisk, ochota zákazníků cenu zaplatit a v neposlední řadě, jak efektivně výrobek vyrobím. Obrazně řečeno, jak organizace a způsob výroby jede, či nejede jako švýcarské hodinky. A když do celého systému výroby a spotřeby „hodím vidle“, to znamená, že to rozrýpu (to může být různé, například omezování obchodu – sankce, Green deal – tedy zasahování politiky do hospodářství, či jen obyčejná neschopnost majitelů firem efektivně plánovat) tak se to v ceně velmi rychle projeví. A jakmile se k tomu přidá zvýšení mezd, je to nutně nový cenový normál. A z toho také vyplývá, jak i Rusnok říká, že vysoké úrokové sazby ČNB s tím už mnoho nenadělají. Dokonce naopak. Když budou moc vysoké, firmy si nebudou moci, případně nebudou ochotny, půjčovat a hospodářská situace se naopak zhorší. Je to úplně stejné, jako že neplatí, že čím více léků, tím pevnější zdraví. Úrokové sazby v ekonomice jsou totéž, jako antivirotika a antibiotika v oblasti zdraví. Tato se ve zdravotnictví používají jen k okamžité korekci zdravotního stavu. Ale jeho vlastní dlouhodobou „výkonnost“ určují jiné věci. V prvé řadě správná životospráva. Opíjení se, kouření, přejídání se a nedostatek pohybu vytvoří nový normál zdravotního stavu člověka a větší dávky léků už mnoho nevyřeší. Maximálně časem, jako vedlejší účinky, selžou další doposud fungující důležité životní funkce. A je vymalováno. Stručně řečeno, problematický zdravotní stav pacienta byl vyřešen! Už umřel.
Pohoda,natiskli jsme rozdali jsme a teď dáme nové cenovky a jedeme dále😆😆😆, kdo jste si nenahrabali máte smolíka🥳🥳🥳,ale nebojte v budoucnu to bude zase o tisku peněz,tak žijte na DLUH 👍👍👍😊😊😊😁😁😁