O státní příspěvek ve spoření na penzi přijde skoro milion lidí

Jednou z vládou schválených změn ve třetím důchodovém pilíři je odebrání státního příspěvku těm účastníkům penzijního spoření, kteří si dál spoří v penzijních fondech se státním příspěvkem, ale už i pobírají státní penzi.

Nejspíš už příští týden Sněmovna v prvním čtení projedná vládní návrh na změny ve třetím pilíři důchodového systému. Zákon, který upravuje fungování penzijního připojištění [PP] a doplňkového penzijního spoření [DPS], by měl začít platit od ledna příštího roku. Pokud zákon projde legislativním procesem, přinese těm, kteří si spoří v transformovaných fondech [v PP] nebo účastnických fondech [v DPS], ale už i čerpají starobní penzi, konec výplaty státního příspěvku.

„Pokud zákon projde, znamená to, že v lednu ti účastníci transformovaných a účastnických fondů už nedostanou žádný státní příspěvek. To ale jenom v tom případě, že již i pobírají starobní důchod,“ potvrdil pro FinTag.cz mluvčí Asociace penzijních společností ČR [APS ČR] Jan Sedláček.

IT systémy samotných penzijních společností sice neevidují, kdo z jejich klientů čerpá starobní penzi. Penzijní společnosti už ale vědí, že stát jejich prostřednictvím každý rok na prodloužených nebo nových smlouvách penzistů vyplatí státní příspěvek ve výši zhruba dvě miliardy korun. Dále i to, že penzisté, kteří pokračují ve spoření mají v penzijních fondech zainvestováno 130 až 140 miliard korun.

Celkově stát vydá ročně na státních příspěvcích pro všechny účastníky spoření 7,5 miliardy korun. Daňové úlevy ho vyjdou na čtyři miliardy korun [data z roku 2021, pozn. red.].

Změna se dostala do zákona na poslední chvíli

Viceprezident APS ČR Radek Moc říká, že návrh na odebrání státního příspěvku těm, kteří pokračují ve spoření na stáří i poté, kdy se stanou starobními důchodci, se do vládního zákona dostal na poslední chvíli. To navzdory absenci hlubší debaty.

„Toto se dotkne v Česku podle našich propočtů zhruba tři čtvrtě milionů lidí. To je obrovské číslo a je to problém. Státní příspěvek patří k hlavním motivátorům, proč si lidé spoří na stáří ve třetím pilíři důchodového systému,“ uvedl pro FinTag.cz.

„Tato změna by rozhodně neměla platit na stávající smlouvy. A pokud ministerstvo financi deklaruje, že mu vadí, že lidé, kteří již dosáhli 60 let, využívají DPS jako krátkodobý, pětiletý spořicí produkt se státní podporou, šlo by to vyřešit aplikací tohoto opatření právě jenom na nove vzniklé smlouvy, což by eliminovalo související dopady,“ dodal.

Pojištění dlouhodobé péče chce 69 % Čechů

Stát přitom uvažuje i o prodloužení zmíněné lhůty pěti let, kdy lidé spoří a nevybírají ze spoření peníze, na deset let. Související problém pak podle Moce je, že penzisté, kteří přijdou o státní příspěvek ve spoření, produkt nejspíš i okamžitě ukončí.

„Odebrání státního příspěvku okamžitě přiměje důchodce opustit celý systém. Donutí je peníze si vybrat. Má to i další souvislosti. Jejich majetek ve fondech je necelých 150 miliard korun. A většina z něj je uložena ve státních dluhopisech,“ upozornil.

Z jeho slov vyplývá, že případný masivní odliv klientů z penzijních fondů ovlivní i finanční trhy a financování státního dluhu. Na druhé straně i podle něj dává tato změna při současné snaze vlády šetřit smysl. Ministerstvo financí totiž deklarovalo, že jako problematickou vnímá praxi, kdy lidé takzvaně „točí“ smlouvy v penzijním spoření. Má ale i výhrady.

„Pokud si stát opravdu myslí, že už penzisté nemají vytvářet rezervy pro pozdější věk, měl by to říci dopředu. To znamená před uzavřením tak dlouhodobé smlouvy, jakou je kontrakt v 3. pilíři. A neměnit v tomto ohledu podmínky aktuálním účastníkům,“ říká.

Státní příspěvek a prodloužení spoření v praxi

Podle finančního poradce skupiny Partners Vladimíra Weisse není nic výjimečného, když i lidé, kteří začnou čerpat státní penzi, dál spoří v penzijních fondech se státním příspěvkem. A to přesto, že takových je podstatně méně než těch, kteří si peníze vyberou.

„Jedná se spíše o ty majetnější. Ty, kteří si mohou dovolit dál odkládat peníze do penzijních fondů,“ říká pro FinTag.cz poradce.

Jeho slova potvrzuje i pan Jaroslav z Prahy. Ten si užívá penzi zhruba tři roky a pokračuje v ní dál ve spoření se státním příspěvkem.

„Když jsem se stal penzistou, začal jsem pobírat starobní penzi, tak jsem prostě nechal tu svou starou smlouvu o penzijním připojištění dál běžet. Přijde mi to jako nejlepší spoření. Stát mi posílá nějaké peníze každý rok, a ještě si díky tomu snížím daňový základ. Protože si dál přivydělávám,“ popisuje.

„Podle mě v penzijní společnosti ani nevědí, že pobírám starobní důchod,“ dodal.

Podle Vladimíra Weisse je současná praxe taková, že lidé, kteří odejdou do penze, ale pokračují ve spoření, mají na výběr ze dvou možností. Buď si spoří prostřednictvím své stávající smlouvy, nebo ji zruší a založí si novou. V obou případech jim stát při úložce tisíc korun měsíčně vyplatí na státním příspěvku v součtu 2 760 korun ročně.

„Tento typ spoření vychází pak ještě výhodněji než třeba stavební spoření. A po pěti letech si mohou lidé peníze znovu vybrat,“ hodnotí penzijní spoření Vladimír Weiss.

Zaplatí poplatek za jednorázový výběr, plus 15% daň z výnosu. Ten bývá ale za pět let nízký. Dalších 15 procent odvedou, pokud jim přispěl zaměstnavatel. Za ideální postup Vladimír Weiss považuje zrušit staré penzijní připojištění, které je málo výhodné, a začít si nově spořit v doplňkovém penzijním spoření.

Vládní návrh nejspíš ukončí současnou praxi

Pokud projde aktuální vládní návrh legislativním procesem a podepíše ho prezident, pak odebrání státního příspěvku výše uvedenou praxi zřejmě ukončí. Mnozí z ekonomů i finančních poradců v tom problém nevidí.

„Víte, toto využívali lidé, kteří peníze měli. A je to maximálně naštve, ale do chudoby je to nejspíš nepošle. Problém vidím spíše u těch lidí, kteří buď vůbec nemají na to, aby si na penzi spořili, nebo si spoří tak málo, že si toho mnoho v penzijních fondech na stáří nenaspoří,“ popisuje svůj pohled na věc Vladimír Weiss.

Obdobně situaci vidí analytik České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník. Vzhledem k vývoji veřejných rozpočtů je podle něj v pořádku, když vláda sebere státní příspěvek těm, kteří si dál spoří ve třetím pilíři, ale už i pobírají starobní důchod. Důležité je podle něj přilákat do třetího pilíře co nejvíce mladých lidí. Čím déle si budou spořit na penzi, tím více si naspoří a zajistí se na stáří.

„Státní příspěvek je samozřejmě mimořádně důležitý pro přilákání lidí ke spoření ve třetím pilíři. A tak se mi libí třeba návrhy na určité degrese [pozvolného klesání státního příspěvku v čase, pozn. red.] státního příspěvku vůči daným věkovým skupinám. To mi přijde jako velice zajímavá věc,“ říká.

Přivítal by i větší podporu státu vůči zaměstnavatelům, kteří přispívají pracovníkům na spoření na penzi. V tomto ohledu ale dodává, že je možné, že i tento návrh, stejně jako další návrhy na zlepšení efektivity penzijního spoření, k nimž patří i například automatický [povinný, pozn. red.] vstup do třetího pilíře s prvním zaměstnáním, je za současného ladění důchodového systému v Česku pouze „výkřikem do tmy“.

Daniel Tácha