Bankovní rada České národní banky [ČNB] ponechala na svém včerejším [21.6.] zasedání úrokové sazby na sedmi procentech. Pět členů rady bylo pro stabilitu sazeb, dva pro jejich růst o 0,25 procenta. Kurz koruny posílil o 0,1 procenta.
Na sedmiprocentní úrovni je sazba od loňského června. Guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že na příštím jednání bankovní rada zváží zachování základní úrokové sazby na nynějších sedmi procentech, nebo její zvýšení.
„I když inflace klesla víc, než čekal základní scénář prognózy, bankovní rada očekává, že sazby zůstanou zvýšené po delší dobu. To podle nás zaručí návrat inflace k hodnotám poblíž cíle v příštím roce, a to i v případě zvýšených inflačních očekávání,“ řekl Michl.
Meziroční inflace v květnu dosáhla 11,1 procenta, proti dubnu se snížila o 1,6 procenta. Podle Michla zůstává tempo růstu spotřebitelských cen i přes zvolnění nepřijatelně vysoké. ČNB podle něj bude bojovat s inflací, dokud ji nedostane do blízkosti dvouprocentního cíle. I proto vyloučil možné snížení úrokových sazeb v krátkodobém horizontu.
„Nemá smysl spekulovat, kdy budou sníženy,“ uvedl guvernér ČNB.
Očekávání trhu o prvním poklesu na konci třetího čtvrtletí nebo ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku se podle něj nenaplní. Na budoucí vývoj úrokových sazeb a kurzu koruny se FinTag.cz zeptal někdejšího člena představenstva ČSOB a dnes lídra přípravného týmu Partners Banky Marka Ditze.
Má vůbec smysl už nyní spekulovat o poklesu sazeb?
Myslím, že ani ECB ani ČNB nebudou s poklesem sazeb spěchat. Politika nízkých sazeb vznikla po velké finanční krizi 2008 s cílem stimulovat ekonomiky. Podařilo se díky tomu stimulovat inovace. Díky nim a díky investicím do zelených a obranných projektů nebude v nejbližším desetiletí podobná plošná stimulace vůbec potřeba. Očekávám také éru velkých veřejných deficitů, a i proto nebude potřeba stimulovat ekonomiku dalšími levnými penězi.
Kde tedy čekáte sazby v budoucích měsících?
Dlouhodobě čekám korekci sazeb ke 3 až 4 procent. To ale jen pokud se inflaci podaří srazit ke třem procentům.
Vidíte to reálně, centrální banka hovoří o 2% inflaci již v příštím roce? A co ovlivní kurz koruny?
To není vůbec jisté, protože trh práce je přehřátý už teď a poptávka po surovinách bude vyvolávat inflační tlaky nadále. Koruna si dlouhodobě udrží úrokové sazby minimálně aspoň jedno procento nad eurem. O pozici koruny rozhodne schopnost získat velké investiční projekty pro Českou republiku v oblasti nových technologií. Pokud o ně přijdeme, bude potřeba držet vyšší sazby, aby koruna neoslabovala, což by vyvolalo inflační tlaky.
Nejen kurz koruny, ale i úrokové výnosy a náklady
Tuzemské banky letos v prvním pololetí ohlásily meziroční propad zisku. Někteří to dávají do souvislosti s windfall tax, banky ale hovoří o nákladech na úroky u spořicích produktů. Setrvají úroky u spořicích účtů a termínovaných vkladů podle vás na atraktivních úrovních?
V krátkém období očekávám spíše udržení sazeb spořicích produktů. Dlouhodobý trend ukazuje na mírnou korekci směrem dolů, ale podle mě se neprojeví v jednoročním horizontu o víc než pár desetin. A ty spíš než vývoj trhu ovlivní obchodní politika konkrétní banky, tedy případná změna priorit z růstu bilance na profit z depozit a obráceně.
Spořicí účty a termínované vklady polily vyšší úrokové sazby centrálních bank živou vodou. Jak hodnotíte to, co v jejich případě banky nabízejí?
Ano, vypadá to, že renesance spořicích účtů a termínovaných vkladů stále běží. Třeba termínovaný vklad se jevil jako jen zbytečně byrokratický produkt v době sazeb pod jedním procentem. Ale už v minulém roce některé banky nabízely mnohem výhodnější sazby na termínové vklady, kolem šesti procent. Motivovaly tak klienty k jejich využívání v očekávání dalšího růstu sazeb. Nyní tento přístup trochu chladne právě v očekávání postupného poklesu sazeb a sazby spořicích a termínovaných produktů se sbližují.
Co lidem s volnými prostředky nyní doporučíte – termínované vklady nebo spořicí účty, případně obojí?
Platí, že hlavní výhodou termínovaného vkladu je ochrana klienta pro případ náhlého poklesu sazeb. Ten neočekávám, takže považuji oba produkty za zaměnitelné s rozdílem ve zhodnocení peněz v řádu desetin procenta. Já osobně bych volné peníze rozdělil mezi oba nástroje. Pokud banky nabízejí lepší úročení termínovaných vkladů a klient si je jistý, že peníze do daného termínu nepotřebuje, tak bych této nabídky využil. Rezervu, kterou však mohu potřebovat i dříve, bych raději držel na spořicím účtu.
