Když v Číně zrušili lockdowny, jež zemi ochromovaly koncem zimy, mnozí očekávali rychlý růst hospodářství. Nyní jsou ale zklamaní. Čínský vývoz klesá, bytová výstavba vázne a investoři se obávají vkládat peníze do čínských podniků.
A ceny klesají. Nezaměstnanost v Čínské lidové republice postihuje více než jednoho mladého člověka z pěti. Aktuální ekonomickou situaci v Číně popisuje v článku “China’s Economic Rebound Hits a Wall, With ’No Quick’ to Revive it“ americký list The New York Times [NYT].
NYT uvádí, že Čína podnikla v uplynulých letech mnohá opatření proti stagnaci ekonomiky. Například poskytovala půjčky na výstavbu silnic a železnic. Bankám ulevila v objemu povinně držených financí, aby snáze poskytovaly úvěry čínským firmám a domácnostem. A i během pandemie vydávala velké sumy na testování a karanténní opatření. To vše stálo a stojí peníze, a tak Čína stále prohlubuje svoje zadlužení.
„Úřady riskují, že další výdaje už nepomohou, ale jiné řešení nemají, jak postavit čínskou ekonomiku na nohy,“ říká singapurský ekonom Louise Loo, který se specializuje na Čínu.
Snaha tu podle něj ale přeci jen je. Čínské firmy vyhledávají nové trhy. I čím dál více obhospodařují Rusko, získávají od něj energie a čínské firmy nastupují na pozice, které opustily firmy ze západních zemí kvůli válce na Ukrajině. Prezident Si Ťin-pching nyní i připustil jednání s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem o uvolnění vzájemných vztahů a navázání spolupráce. Čína tlačí zejména na zrušení sankcí na její obchod a obchodní společnosti ze strany USA.
Situace není jednoduchá ani v Číně
Po ukončení politiky takzvané nulové tolerance vůči covidu, mnozí v Číně čekali návrat k normálu. Avšak ten nepřichází. A platí to i pro ekonomiku.
„Od dubna do května zaznamenalo hospodářství nečekané změny a lidé si uvědomili, že počáteční odhady byly příliš optimistické,“ uvedl bývalý náměstek komise pro ekonomickou politiku komunistické strany Číny Jin Jan-lin.
Jen v několika oblastech se objevilo váhavé oživení. A sice v cestovním ruchu a gastronomii. Jen v těchto oblastech vzrostly výdaje. Nicméně ani u těchto odvětví nejde o zázrak. Například loňský dvouměsíční jarní lockdown podvázal ekonomickou aktivitu ve velké oblasti centrální Číny.
„V reakci na změny ekonomické situace je třeba využít silnější opatření k povzbuzení růstu, optimalizovat strukturu ekonomiky a podporovat její ozdravování,“ uvedl vládní kabinet vedený nově jmenovaným premiérem Li Čchiangem.
Avšak podle NYT situace v Číně není jednoduchá. List uvádí, že potíže se splácením dluhů nemají pouze domácnosti, ale i místní úřady. Jim se omezuje možnost pokračovat ve financování infrastrukturních projektů. I čínská vláda je velmi opatrná. Podle NYT už nehodlá hýřit a poskytovat úvěry takovým tempem jako v roce 2009 v době globální finanční krize a v roce 2016, kdy se propadl čínský akciový trh.
Realitní trh v Číně
Stavebnictví se podílí na celkové produkci Číny zhruba jednou čtvrtinou. Avšak objem bytové výstavby meziročně klesl za prvních pět měsíců tohoto roku o téměř 23 procent. Bytová výstavba v Číně prochází dlouhodobou krizí. Developeři si půjčují spíše na splácení starých dluhů a dokončení stávajících projektů. To přesto, že již existuje docela vysoká nabídka bytů. Případní zájemci o byty jsou ale odrazováni. Developeři totiž nesplácí své dluhy a byty nedokončují. I když si je jejich vlastníci zaplatili předem.
NYT cituje sedmadvacetiletou obchodnici z Pekingu Čen Lei-qien. Po pětileté známosti se spolu se svým přítelem začala poohlížet po bytu. Po svatbě se ale nakonec rozhodli raději zůstat v nájemním bydlení.
„I když ceny bytů napříč zemí klesají, tak ekonomice se nedaří. Ve hře je stálo mnoho proměnných,“ uvedla Čen.
Dvě třetiny jejích kolegyň z oddělení onlinového kurzu vzdělávání zaměstnavatel totiž propustil poté, co Čína v roce 2021 zaklekla na neprofitové soukromé vzdělávání. Měla rovněž známého, který si už nemohl dovolit splácet hypotéku poté, co ztratil zaměstnání v technologickém sektoru a o byt přišel.
Opatrnost rodin ze střední třídy, jakou je i ta její, bude největším problémem politiků, kteří hledají efektivní způsob dalších podnětů pro ozdravení ekonomického růstu.
„Můžete lidem peníze rozdat, ale pokud nemají důvěru, tak je neutratí,“ řekla Alicia Garcia-Herrerová, šéfekonomka francouzské banky Natixis.
Hospodářství se ještě plně nezotavilo
Spotřebitelské a producentské ceny během posledních čtyř měsíců v Číně klesly. Což snížilo inflaci v západních zemích a snížily se i náklady na dovoz z Číny. Jsou tu ale i háčky. Slabá poptávka v Číně hrozí celosvětovým zpomalením. Eurozóna přitom již nyní prochází recesí. Německo je v minusovém růstu hrubého domácího produktu. V Americe dál rostou úrokové sazby kvůli inflaci [4 % v květnu, pozn. red.].
Peking již proto podnikl kroky k oživení ekonomiky. Snížil zdanění malých podniků. Úrokové sazby vkladů se snížily, aby přiměly domácnosti k utrácení a nemotivovaly je k úsporám. K posledním vládním opatřením patří oznámení, že státní banky snížily úrokové sazby u podnikatelských půjček a hypoték. Ekonomové se přesto obávají, že se tato opatření minou účinkem.
Michal Achremenko
v evropě nás ožebračují v desítkách procent inflace stagnací výroby krachy bank předraženejma energiemi růstem zadluženosti státu a unie prý vše v pořádku a v číně je prý hrozná katastrofa že maj růst ekonomiky pouze 5% a inflaci necelá 2 % to nevymyslíš
Máte naprostou pravdu! Tento styl psaní, jak ho popisujete, je klasická propaganda. V poslední době jede v oblasti Ukrajiny. Když tito udělají útok a pak jsou odraženi, tak je popis jak zaznamenali úspěch zničením a zabitím tolika a tolika okupantů. Když totéž udělají Rusové, tak popis je, že si vylámali zuby zoufalým pokusem o prolomení obrany. Devastace evropské energetiky Green dealem a tím pádem následně evropského hospodářství je popisována jako historická příležitost pro firmy a lidi. A pro ty trochu omezenější, jako záchrana planety a jich samých. Kupodivu se to daří. Ale nakonec vždy platilo, že když dva dělají totéž, není to totéž a obvykle se to ani stejně nenazývá. Co mne však trápí, je totální devastace významu pro život důležitých a současně i dobře známých pojmů. To je nebezpečné pro mladou generaci, která teprve zkušenosti sbírá, že pak přes zmatení pojmů může být snadněji manipulována. Už v Bibli se píše, že zmatením jazyků si lidé přestali rozumět a věž do nebe pak ani nedokončili, protože místo spolupráce se naopak rozešli. Za rudých komoušů byl zvláštní pojem „boj za mír“. Takže když chci mír, musím do boje. Nebo když se bombardovala Jugoslávie, tak se jednalo o bombardování humanitární. Nebo v právním řádu zmatlaný pojem rasizmus. Rasizmus je jednání, kdy někomu na základě rasy upírám práva, která mám sám. A nic jiného. Když se však s bratrem Cikánem nepohodnu a on mi v zápalu boje vmete do tváře, že mi rozbije tu moji bílou „chlebárnu“, bude nespravedlivě souzen za rasizmus. Ale já při tom nejsem ani Avatar („chlebárna“ modrá), ani bratr Cikán (chlebárna „snědá“), jsem běloch, tak mám „chlebárnu“ bílou – léto teprve začíná. A navíc jsem na její fyzikální parametry patřičně hrdý. Z jeho strany by se tedy správně jednalo jen a pouze o neslušný popis mého reálného stavu současného a, nehodné gentlemana, plánovaní stavu budoucího. A to nemluvím o pojmu diskriminace, co vše už do něj stihli namontovat. Kromě toho si všímám, že je to postupem času bohužel čím dál tím horší.