„Evropa, hlavně Německo, se potýká s jedním základním problémem. Tím je ztráta levné energie v důsledku války na Ukrajině,“ říká v debatě Alter Eko ekonom a šéf analýz pro asijské země a pacifický region společnosti ING Robert Carnell.
To je podle něj hlavní rozdíl mezi asijskými ekonomikami a evropskou ekonomikou. Tento rozdíl ale neznačí absolutní nevýhodu pro Evropu. Ovšem jen za předpokladu, že se evropské země dokáží této situaci přizpůsobit. Výzva je to zejména pro Německo, ale také Česko a ostatní průmyslové země s energeticky náročnými odvětvími.
„Přesto platí, že pokud problém s drahými energiemi tyto země nevyřeší, jejich osvědčené a roky prověřené obchodní modely nejspíš přestanou fungovat,“ říká Robert Carnell.
Asijské země se podle něj v základu nikterak blíže nezajímají o to, co se děje v Evropě a na Ukrajině kvůli ruské vojenské agresi. Většina z nich zaznamenala hlavně sankce, které Západ uvalil na Rusko. A této situace se snaží využít ve svůj prospěch, tvrdí Carnell. Platí to jak pro Čínu, která zvýšila odběr energií z Ruska, tak pro Indii. Obě země podle něj tlačí na ruský trh, z něhož odešla část západních firem.
Situace nejen v Číně
Velká část rozhovoru Alter Eko s Robertem Carnellem se věnuje tématu postavení Číny. Ekonom ING potvrzuje, že ekonomické oživení v Číně v letošním prvním pololetí zaostalo za očekáváním. Na druhé straně ale říká, že Čína na tom bude „o poznání lépe než zbytek světa“. Argumentuje třeba zvýšenou domácí spotřebou na čínském trhu. Jakkoli i ta podle něj zůstává sektorově nevyvážená.
„Také nesmíme zapomínat na to, že Čína se stala globálním lídrem v mnoha vyspělých oblastech. To platí například pro výrobu fotovoltaických systémů nebo pro výrobu elektromobilů,“ připomíná Carnell.
Význam Číny jako ekonomické mocnosti do budoucna podle jeho názoru jenom poroste. Přesto upozorňuje na problémy, s nimiž se země potýká. Jde o zaostávající realitní trh, který tvoří významnou část čínské ekonomiky, a také pokles čínského exportu.
„Ten způsobují nejen vnitřní problémy Číny, ale samozřejmě i celková globální ekonomická situace. […] V tomto ohledu podle mě bude klíčový další vývoj inflace v USA, Evropě a dalších zemích,“ říká analytik ING.
Dobrá zpráva podle něj je, že inflace klesá ve většině zemí. I když to, jak říká, ne vždy může ze zpráv prezentovaných médii tak vypadat. V této souvislosti upozorňuje na pokračující zdražování potravin, kterého si média podle jeho slov přirozeně všímají nejvíce. Centrální banky se podle něj nacházejí ve velice obtížné situaci kvůli ideálnímu nastavení úrokových sazeb. Spotřebitelská inflace totiž klesá, zatímco jádrová inflace v mnoha případech roste.
„A pak je tu ještě problém s křehkým ekonomickým oživením,“ dodává.
Asijské úsilí cílí na výrobu čipů
Robert Carnell v debatě několikrát vyzdvihuje „fantastický růst“ indické ekonomiky. Podle něj se Indie dostává do situace, ve které byla před několika desítkami let Čína. Zajímavé jsou podle něj i další asijské země. Zmiňuje Indonésii, Vietnam a Filipíny. Podotýká, že většina asijských zemí má velice odpovědnou fiskální politiku. Blíže se vyjadřuje i k japonské ekonomice a nedávnému růstu tamějšího akciového trhu.
„Ten růst japonských akcií ukazuje i neukazuje na dobrou situaci v Japonsku. […] Rozhodně není dán tím, že by japonská ekonomika extra boomovala,“ myslí si ekonom.
Růst akciového japonského trhu si vysvětluje tím, že se spíše ukázal za současné nejisté situace na jiných trzích jako vhodný k investicím.
Co se týče Japonska a dalších asijských zemí, tak za dobrý příklad jmenuje Jižní Koreu. Tvrdí, že velice perspektivním a podporovaným odvětvím je v asijských zemích výroba polovodičů. Na produkci čipů se nyní soustředí celý region, říká.
„Má to své důvody. Jednak jde o velice lukrativní byznys, a máme tu i nástup umělé inteligence,“ vysvětluje.
A je to asijský region, který produkci čipů vévodí již nyní. Svou pozici si chce v tomto odvětví udržet i nadále. O čemž svědčí i to, že Japonsko loni oznámilo investici v přepočtu za zhruba dvanáct miliard korun do společného podniku Rapidus na výrobu čipů. V projektu se angažují japonské technologické firmy Sony nebo NEC. Ostatně to bylo právě Japonsko, které v minulosti vyrábělo polovinu světové produkce polovodičů.
Daniel Tácha
—
Pozn. red.: Více informací o dalších projektech Alter Eko a záznamy toho nejzajímavějšího z jednotlivých debat jsou k dispozici zde.
Osobně si myslím, že to bohužel moc nezajímá ani západoevropské země. Mám na mysli vlastní osud Ukrajiny. Vše posuzují optikou globální politiky a tím je osa EU, Rusko, USA a Čína. Dle mého názoru je vcelku vlažná vojenská podpora Ukrajiny přípravou na jednání o míru, kdy stav na bojišti bude výchozím bodem pro tato jednání. Pro nás (ČR) je však důležité, jak se politika změní následně. Je jasné, že s jídlem roste chuť k jídlu, takže se Rusku ukáže, že dál než na Donbas nemůže a proto se bude řešit členství Ukrajiny v NATO. Ale až poté, až bude jasné, že s novým stavem Rusko souhlasí. Jasně všichni vidí, co s ekonomikou dělá jen taková vojenská potyčka, natož válka s plným nasazením techniky na obou stranách. Takže se začne bezpečnostními zárukami Ukrajině, jinými slovy penězi na podporu její obranyschopnosti. Co je však kritické a důležité sledovat, je členství Ukrajiny v EU. S tím budou západoevropské země vcelku souhlasit, ale z toho vyplývá jedno obrovské nebezpečí pro nás. Nikdy sami nepřipustí, aby to nebyly západoevropské země, které budou určovat chod a směřování EU. A s Ukrajinou v EU za současného stavu by to hrozilo, že tomu tak nadále nebude. Pamatuji si totiž, jak jednou Nicolas Sarkozy prohlásil, když v EU vznikly rozpory, že východoevropské země propásly ideální příležitost mlčet. Pak těch slov litoval, ale novináři to rozmázli. To je v nich stále. Takže souhlasit budou, ale tvrdě najedou na uzurpování si dalších pravomocí, které jsou nyní stále ještě v národních rukou. Tedy další a další oblasti, které budou chtít převést z jednomyslného na většinové hlasování. To jim nevyčítám, dělal bych to stejně, být jimi. Ale naskakuje mi husí kůže z toho, kdyby tomu došlo už nyní. Ten okatý zrádce by to obratem podepsal stejně, jako tu migrační dohodu a ten, jak ho já nazývám „kormidelník“, kterého podezírám, že už se vidí v bruselských strukturách, by tomu ještě tleskal. V NATO problém nevidím, tam jsme na jedné lodi. Ale o EU to rozhodně neplatí. Za nedlouho tomu bude dvacet let, co ČR do EU vstoupila. A jednoznačně vidím, jak se tato za těch skoro dvacet dramaticky změnila. Sleduji to, tak to vidím. Kormidlo řízení EU po skutečných politicích, z nichž někteří už nejsou mezi námi, převzali ekonomičtí matláci a političtí pošahanci. Diletanti je pro ně slabé a moc slušné slovo. A tito, mající další pravomoci, které dosud měly plně pod kontrolou národní státy, by si pak mohli s EU dělat, co chtějí. A co by to bylo a jak by to dělali, vidíme v migraci a způsobu ochrany životního prostředí už nyní. Evropa by se tak nevratně dostala na cestu ekonomické bezvýznamnosti s drastickým vlivem nejen na nám známý způsob života, ale i na životní úroveň všech jejích obyvatel.
Zelený eurosocializmus, likvidace svobodného trhu z Bruselu a podprovaný naší vládou musíme ukončit.Dotace, regulace, přeroddělová, sankce embarga, dotace oze, emisní povolenky, cílený rozval energetiky, návrat přírody do 19. srtoletí, zelené šílenství.To pokud neukočíme, tak jsme a celá EU a omlouvám se , ale fakt v hajzlu.Jestli to chcete redakčne upravt, tak v háji a nebo jeětě dál.Je nutné vrátit svobodný trh.Neselhal trh, ale politici, kteří trh stále více manipulují.