Poté, kdy nizozemská vláda oficiálně schválila kontrolu vývozu technologií nizozemské firmy ASML, která vyrábí stroje na produkci čipů, Čína oznámila, že nebude do Evropy dodávat strategické suroviny pro jejich výrobu. A nejen jich.
Situace si všímá i bruselský list Politico. Ten v článku „China’s threat on mineral exports knocks EU off balance“ informuje o tom, že Čína EU hrozí zastavením dodávek germania a galia. Jde o vzácné kovové prvky používající se pro výrobu čipů, ale i optických vláken.
„Chápu to jako fakt, že si Čína navlékla boxerské rukavice,“ uvedla Nicola Beerová, právnička a zpravodajka unijní legislativy, která má zabezpečit dodávky kritických surovin.
„Nyní je zřejmé, že musíme zahájit jejich vlastní těžbu, zpracování a vybudovat recyklační kapacity a zároveň spolupracovat se spolehlivějšími dodavateli,“ dodala.
Vrcholní činitelé Evropské komise [EK] podle listu Politico zatím drží bobříka mlčení. Nikterak se k tématu nevyjádřila Ursula von der Leyenová a ani šéf obchodu Valdis Dombroskis. Navzdory jejich mlčení ale má Komise zjevně obavy.
„Germanium slouží k výrobě optických vláken a optiky obecně a 90 procent ho pochází z Číny. Čína je jediným světovým producentem galia, takže situace je napjatá,“ vyjádřila se eurokomisařka pro průmysl Kerstin Jornová.
Reakce Číny se očekávala
Podle ní i dalších pozorovatelů je rozhodnutí Číny odpovědí na omezení dodávek technologie na výrobu čipů od nizozemské společnosti ASML. A jde i o důsledek aktuální ekonomické bezpečnostní strategie EK. Přičemž ta, ač to přímo neuvádí, míří hlavně proti Číně.
Podle jednoho z bruselských diplomatů se čínská protiopatření očekávala. Další z nich potvrdil, že reakce Číny je z hlediska dopadů na EU vážná. To proto, že Evropa je na dodávkách strategických surovin z Číny závislá. Všichni dotazovaní listu ale odpověděli jen pod podmínkou anonymity, protože nevyslovují oficiální stanovisko Komise.
„I když nejde o otevřený zákaz vývozu, čínský přístup Brusel znervózňuje,“ uvádí Politico, který cituje Jornovou, podle níž je čínský systém povolování vývozu „nepředvídatelný.“
Předvídatelné však je, že Čína nehodlá vůči EU postupovat v rukavičkách. Čína svá zvažovaná opatření oznámila několik dnů poté, kdy Nizozemsko oficiálně potvrdilo od letošního března diskutovanou kontrolu vývozu technologie na výrobu čipů. To přesto, že Nizozemsko neuvedlo, do kterých zemí nesmějí být technologie firmy vyváženy. I když je více než zřejmé, že jde o prodej zařízení společnosti ASML právě do Číny.
„Pokud budou vůči Pekingu namířeny restrikce, reakce Číny přirozeně zesílí,“ uvedl bývalý náměstek čínského ministra obchodu a dodal: „Peking aktuální dění vnímá jako další vystupňování tlaku USA na EU nepodporovat ekonomický rozvoj Číny“.
To, co říká Nizozemsko a EU, říká i Čína
I když nizozemští činitelé tvrdí, že svůj krok s Komisí a unijními zeměmi koordinovali, rozhodnutí Nizozemska ovlivňuje čínský dovoz do celé EU.
„Učinili jsme tento krok v zájmu národní bezpečnosti,“ uvedl přesto nizozemský ministr zahraničního obchodu Liesje Schreinemacher.
Nizozemská vláda argumentuje tím, že vyspělé polovodiče nacházejí využití ve vojenské technice. Ve svém prohlášení se navíc odvolává na obdobnou politiku ostatních zemí EU a jejích spojenců. Což značí USA.
Stejné argumenty paradoxně volí také Čína. I její vedení ospravedlňuje zastavení vývozu dvou klíčových nerostů pro výrobu čipů a optických vláken „národní bezpečností“. A volí i stejný slovník jako EU. A sice, že její rozhodnutí podle ní patří mezi „neutrální obchodní opatření“.
EU má novou strategii proti Číně. SRN o izolaci Číny nestojí
Ne všichni ale mají v Evropě „horké hlavy“. Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že „snižování obchodních rizik má být v zájmu soukromého sektoru, ne vlády zemí EU“. Podle Scholze by se jím neměly vlády EU vůbec zabývat.
Nejde o první obchodní konflikt
Aktuální obchodní konflikt s Čínou není první, kdy rozhodnutí jedné evropské země dopadá na všechny ostatní. Před dvěma lety, kdy Litva přijala nabídku Tchaj-wanu na otevření diplomatické mise, ekonomická odveta Číny vůči Litvě poškodila i ostatní s ní spojené evropské ekonomiky.
Dnes stejně jako tehdy se EK odvolává na dodržování obchodních pravidel Světové obchodní organizaci [WTO]. Komise vzývala pravidla WTO i v době, kdy Čína zakázala vývoz do Litvy. Což tvrdě pocítily i německé firmy, které v Litvě vyrábějí.
„Komise zvažuje soulad těchto opatření s pravidly WTO,“ říká i dnes mluvčí EK.
Dodává, že aktuální obchodní roztržka s Čínou podporuje unijní rozhodnutí o nutnosti dále posílit svoji ekonomickou bezpečnost. Podle něj EU dlouho váhala využít své síly v oblasti obchodu vůči Číně. Avšak její postoj vyostřila válka na Ukrajině a zvyšování napětí mezi USA a Čínou.
Ostatně i proto von der Leyenová minulý měsíc prosadila zmíněnou novou unijní strategii v oblasti hospodářské bezpečnosti. Dokument zahrnuje nové kontrolní mechanismy na vývoz citlivého zboží a investic. Avšak Peking je přirozeně proti.
„Takzvané omezení závislosti a snižování rizika, jak to navrhly některé země, je v zásadě politické a ideologické rozhodnutí v oblasti hospodářství a obchodních vztahů. Jednoznačně porušuje základní principy volného obchodu a nediskriminace pod záštitou WTO,“ řekl čínský premiér Li Čchiang minulý měsíc při své návštěvě Německa a Francie.
Co rozhodne WTO? Nejspíš nic
Podle listu Politico zatažení WTO do sporu mezi Čínou, Nizozemskem a celou EU patří mezi kroky, které vzájemným vztahům příliš neprospějí. Naopak je definuje jako ekonomické zastrašování a nástroj nátlaku.
„Nevidím důvod pro volbu nátlakových opatření. Jde o čistě odvetná opatření, která k dohodě nejspíš nepovedou,“ uvedla Marie-Pierre Vedrennová, právnička zabývající se protinátlakovými opatřeními s odvoláním na čínský postoj.
Na druhé straně je tu ale i tlak na EU ze strany USA ve věci Číny a je tu i závislost EU na čínských dovozech strategických surovin. Proto se list Politico ptá, zda EU najde sílu se ještě ostřeji proti Číně vymezit.
Problém spočívá i v tom, že stejně jako Nizozemsko a celá EU jedním dechem uvádějí, že zákaz vývozu klíčových technologií nemíří přímo proti Číně a je neutrální, tak to stejné v případě klíčových nerostů říká i Čína. Což znamená, že EU by u WTO uspěla jen stěží.
Michal Achremenko
—
Aktualizace: Evropská unie by měla do konce desetiletí zdvojnásobit svůj podíl na světové výrobě polovodičů na 20 procent a zajistit několik desítek miliard eur investic do jejich podpory. Evropští poslanci dnes [11.7.] schválili normu, jejímž cílem je snížit závislost EU na dovozu klíčových součástek pro elektroniku či automobilový průmysl z asijských zemí. V Evropě by díky ní měly vyrůst nové podniky a měla by předejít výpadku v jejich dodávkách.
