Růst hrubého domácího produktu [HDP] ČR by mohl být příští rok 3%, ale kvůli vládnímu balíčku HDP poroste jen o procenta dvě. Při představení aktualizované národohospodářské prognózy to uvedli zástupci Hospodářské komory ČR.
HK ČR upravila svou národohospodářskou prognózu z letošního února. V ní nově tipuje nulový růst HDP pro letošní rok a jeho dvouprocentní růst pro příští rok. Podle tajemníka Komory Ladislava Minčiče sehrají roli i dopady vládního takzvaného ozdraveného balíčku.
„Růst HDP by mohl být tři procenta, kvůli balíčku bude 2%,“ uvedl Minčič.
Vysvětlil to tím, že zejména kvůli zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent a seškrtáním dotací tuzemské firmy omezí objemy investic. Což se negativně promítne právě do vývoje HDP.
„Jakékoli zvýšení daní pro podnikatele není dobrá zpráva. Ale v tuto chvíli je podnikatelský sektor připravený se s tím vypořádat. Firmy to určitě přežijí. Ale přinese to útlum investic,“ odpověděl na otázku FinTag.cz, jaká je pozice HK ČR ve věci navýšení zdanění firem, její prezident Zdeněk Zajíček.
Co se týče samotného vládního balíčku uvedl, že krok vlády směrem ke konsolidaci veřejných financí je krok správným směrem. Připustil ale i negativní dopady na firmy.
„My vidíme dopad konsolidačního balíčku do soukromých investic. Opravdu si myslíme, že firmy, které chtěly investovat nemalé prostředky, budou váhat s investicemi kvůli dopadům konsolidačního balíčku. Jde zejména o zvýšení daní a seškrtání dotací. To se promítne do nižšího růstu ekonomiky,“ shrnul Zajíček.
Co se týče samotných vládních výdajů řekl, že očekává jejich růst o 2,6 procenta. To přidá růstu HDP podle jeho odhadu zhruba 0,5 procenta.
Komora zůstává v případě HDP na „pozitivní vlně“
Komora i ve své aktualizované predikci HDP zůstává z hlediska vývoje ekonomiky na relativně „pozitivní vlně“. Útlum aktivity firem třeba kvůli vyššímu zdanění podle její analýzy po odeznění inflace a spolu s růstem nominálních mezd nahradí vyšší spotřeba domácností. Už letos a jistě pak v příštím roce čeká dokonce jejich reálný růst. Českou ekonomiku podle ní významně podpoří i poptávka ze zahraničí.
„Velice pozitivní zprávou je, že český export funguje navzdory silné koruně. Vývoz je stále vyšší než import,“ uvedl Zdeněk Zajíček s tím, že tak to zřejmě zůstane v dalších měsících.
Komora ve svém prohlášení upozornila, že čeští exportéři mohou podle jejích dat na zahraničních trzích úspěšně konkurovat kvalitou i při relativně vyšší ceně.
„A to přesto, že se produkce českých firem stává vlivem vysoké inflace a zhodnocení české koruny relativně dražší,“ uvedli zástupci Komory.
Roční průměr kurzu české koruny by podle nich měl odpovídat 23,9 koruny za euro. HK ČR během letošního roku očekává mírné oslabení koruny vůči euru.
Ceny energií a vládní investice
Co se týče vývoje cen energií, situace zůstává podle Ladislava Minčiče nejistá. Určující bude podle něj další vývoj války na Ukrajině.
„Jisté je, že vláda příští rok neuplatní cenové stropy energií. Víme, že aktuální ceny jsou nyní pod stropy. […] Zrušení stropů rozhýbe zejména ty firmy, které loni v panice fixovaly vysoké ceny,“ uvedl pro FinTag.cz Minčič, podle kterého je takových firem méně než více.
Prezident Komory Zajíček spíše než na budoucí ceny energií, jak vyplynulo z jeho vyjádření, klade důraz na rychlou reakci státu v oblasti další energetické politiky.
„My si hodně slibujeme od vládního Výboru pro strategické investice,“ uvedl.
„Cena energií může být naprosto limitující pro to, aby Česko bylo konkurenceschopné s ostatními státy. Důležité ale jsou investice do infrastruktury. Pokud se ukáže, že větrné elektrárny budou schopny vyrábět energii levněji o 30 procent než my tady. Budeme chtít, aby ta rozhodnutí do infrastruktury padla,“ dodal.
Zdůraznil, že nejde jen o energetiku, ale také dopravní infrastrukturu. I ta je podle jeho slov pro další rozvoj tuzemských firem klíčová.
Vývoj na trhu práce a inflace
Podle analýzy HK ČR letos průměrná mzda vzroste o osm procent a přiblíží se částce 43 600 korun. Vlivem klesající inflace může již v druhé polovině roku podle HK ČR docházet k mírnému nárůstu reálných mezd.
„V roce 2024 by průměrná mzda zaměstnanců měla oproti letošku nominálně vyrůst o dalších sedm procent, o tři tisíce korun. Mzdy vzrostou i reálně, protože inflace za celý rok 2024 by mohla klesnout na hodnotu 3,3 procenta,“ stojí v prognóze.
Letošní inflaci Komora tipuje na průměrných 10,8 procenta. Přičemž tempo inflace oslabí o poznání méně, než se očekávalo.
„Hospodářské oživení české ekonomiky bude pozvolnější, než jsme čekali ještě letos v únoru,“ upozornil Zajíček.
Avšak vyloučil dopady na trh práce. Nezaměstnanost letos zůstane podle něj na svých historických minimech. V příštím roce jen mírně stoupne do úrovně čtyř procent.
Změny u dohodářů vážně zasáhnou zdravotnictví i sociální služby
HK ČR přitom reflektuje i vyšší náklady firem a státních organizací, které využívají takzvané dohodáře. Zaměstnavatelé budou muset nově vést evidenci dohodářů, detailně jim rozepisovat práci, proplácet dovolené a náhrady. I to bude jeden z důvodů mírného růstu nezaměstnanosti v příštím roce.
Daniel Tácha
