Číně dělá vrásky úspěch generativní umělé inteligence [AI] ve Spojených státech. Ujede-li Číně vlak v oblasti umělé inteligence, jen stěží ho dožene, uvádí ve svém komentáři na FinTag.cz analytik Saxo Bank Redmond Wong.
Podle něj Čína navíc čelí výzvám v oblasti generativní AI právě ve chvíli, kdy dochází k fragmentaci ekonomiky na globální úrovni. Více v jeho komentáři níže.
V květnu 2017 ohromil Čínu počítačový program AlphaGo společnosti Google. Ten pomocí umělé inteligence porazil známého čínského šampiona a světovou jedničku ve hře go Kche Ťieho 3:0. Tento triumf jasně demonstroval schopností AI a zároveň v Číně odstartoval agresivnější rozvoj využití souvisejících technologií.
Už o dva měsíce později představila Čína svůj Plán vývoje umělé inteligence nové generace. Za ním následoval „Tříletý plán vývoje AI nové generace a další podpůrné programy. Výsledek byl, že čínští internetoví giganti jako Baidu, Alibaba, Tencent a JD.COM začali využívat AI k identifikaci tržních trendů. Otázka ale je, zda to stačí.
Zatímco v rozpoznávání obrazu a analýze velkých dat pomocí AI Čína excelovala, generativní AI ji dnes staví před novou výzvu. Modely generativní AI, jako je ChatGPT od OpenAI, už umí vytvářet souvislý a kontextově relevantní obsah, čímž rozšiřují hranice možností umělé inteligence. Nová generativní AI tak po Číně vyžaduje úplně novou úroveň sofistikovanosti a výpočetního výkonu.
Výzva spojená s generativní AI
V posledních dvou desetiletích prosperovaly čínské firmy zejména díky tomu, že dokázaly vzít zavedené technologie a využít je k narušení a proměně fungování prodeje zboží, maloobchodu, plateb, zábavy i sociálních sítí.
Nejprve kopírovaly podnikatelské modely ze zámoří, aby následně přišly s takovými inovacemi, díky nimž začaly samy určovat globální trendy. Jejich úspěch však vycházel hlavně z inovace podnikatelských modelů a z rozšiřování AI do dalších aspektů lidského života. Obrovské množství dat dostupných v Číně jim postupně pomáhalo zvýšit rychlost i rozsah vývoje. Z čínských internetových společností se staly gigantické korporace s dominantní pozicí na domácím trhu a s globálním dosahem.
Teď je tu ale generativní umělá inteligence. Čínské úřady proto naléhají na tamní internetové firmy, aby představily nová řešení a využití generativní AI. A vědí proč. Podle zprávy Stanfordovy univerzity Artificial Intelligence Index Report 2023 se Čína blíží Spojeným státům v oblasti citací z konferencí o AI [Čína: 22,02 %; USA: 23,86 %]. Avšak pokud jde o citace v oblasti rozsáhlých jazykových a multimodálních modelů, které jsou základem generativních AI, jako je ChatGPT, tam Čína se svými 8,04 procenta za Spojenými státy [54,02 %] ještě značně zaostává.
Související problém je, že nové výzvy spojené s generativní AI však spočívají spíše v technologických inovacích. Ty si žádají vysoké nároky na výpočetní výkon a nové špičkové technologie zejména v pokročilých mikročipech. Ty ale Čína neumí navrhnout ani vyrobit.
Situaci navíc komplikuje americký zákaz vývozu špičkových mikročipů a dalších relevantních technologií a vybavení do Číny od října loňského roku. Omezil totiž čínský přístup k hardwaru nezbytnému pro rychlý rozvoj AI, zejména té generativní. Nově se k němu přidal zákaz vývozu technologií firmy ASML na výrobu čipů z Nizozemska.
Co dělají čínské firmy
I významné čínské internetové a technologické firmy si uvědomují potřebu aplikací a produktů postavených na generativní AI, ale nejsou moc úspěšné. Jejich snaha se na tržbách významněji neprojevila.
Ano, jistý pokrok vykazuje firma Baidu, která v rámci své AI iniciativy uvedla na trh AI model ERNIE schopný vyhledávání, vedení dialogu a generování obsahu. Xiaomi se dál snaží zkombinovat AI s Internetem věcí [IoT] a mobilním zařízením. Společnost Tencent zase vyvinula vlastní AI modely HunYuan a WeLM, které umožňují generování textu, konverzaci, překlad a hraní her. Alibaba přišel s modelem M6 [Multi-Modality to Multi-Modality Multitask Mega-transformer]. JD.COM připravila jazykové modely pro porozumění přirozenému projevu a jeho generování. Firma Bytedance přispěla modelem pro strojový překlad do různých jazyků a NetEase zase nabízí jazykový model YuYan.
To vše je jistě chvályhodné, ale na obchodní modely těchto firem to zatím nemělo větší vliv. Je toho potřeba udělat ještě mnohem více. Už kvůli tomu, že mnozí investoři hledají čínské firmy schopné vyvíjet generativní aplikace AI, vyrábět související hardware nebo relevantní mikročipy, polovodičové materiály či vybavení. Sem patří Baidu, 360 Security, Lenovo, Shanghai Boasight Software, Iflytek, Unisplendour, ZTE či Foxconn Industrial Internet.
Pozitivní je i to, že se Čína snaží stavět ekonomický růst prostřednictvím technologických inovací, ale neřeší jen to. Aktuálně se potýká s nečekaně pomalým ekonomickým zotavením a nejrůznějšími omezeními. K těm patří mimo jiné vysoce zadlužená ekonomika, zejména v oblasti místní samosprávy a v realitním sektoru. To omezuje schopnost čínských úřadů zavádět stimulační opatření, aniž by si tím do budoucna způsobily finanční problémy.
Redmond Wong, analytik Saxo Bank
