Britský premiér Rishi Sunak včera [13.7.] oznámil zvýšení platů učitelů, policistů, vojáků a lékařů v Británii. Britská vláda jim přidá v průměru šest procent. Premiér Sunak vyzval odbory, aby jeho nabídku přijaly a ukončily stávky.

V Británii, která má při necelých 70 milionech obyvatel 5,8 milionu státních zaměstnanců, se v posledních měsících rozmohly stávky v soukromém i veřejném sektoru kvůli zvýšení platů a mezd v důsledku inflace, která vedla ke snížení životní úrovně. Těsně před oznámením premiéra Sunaka stávku zahájili například angličtí lékaři před atestací. V zemi již loni začaly masivní stávky zdravotních sester a lékařů.

„Vyzývám všechny odborové předáky, aby přijali tyto platové návrhy a odvolali své stávky,“ oznámil šéf konzervativní vlády na tiskové konferenci a dodal: „Dnešní nabídka je konečná. Žádná další jednání o platech se konat nebudou. Nebudeme znovu vyjednávat.“

Cílem Sunaka ale je podle pozorovatelů zastavení nejhorší vlny stávek v zemi za posledních více než 30 let. Učitelské odbory poté oznámily, že pozastavují stávky, což Sunak uvítal. Británie se potýká v některých oblastech i s velkým nedostatkem pracovníků, to kvůli opuštění Evropské unie. Personál chybí hlavně ve zdravotnictví, sociálních službách, dopravě i dalších profesích. Navrhované zvýšení platů je ale nižší než současná inflace v Británii. Ta činila v květnu meziročně 8,7 procenta.

Kde Británie vezme peníze na vyšší platy

„Je to významné platové ocenění, jedno z nejvýznamnějších, jaké jsme za poslední desetiletí měli, a stojí o miliardy liber více, než vláda plánovala v rozpočtu. Což má své důsledky,“ řekl premiér Sunak.

Při vysvětlování způsobu financování vyšších platů uvedl, že se zvýší poplatek, který platí zahraniční pracovníci za přístup do centrálně financované zdravotní služby. A zvýší se také náklady na zajištění víz pro vstup do Británie. Sunak vyloučil, že by si na financování zvýšení platů půjčoval nebo zvyšoval daně. Podle agentury AFP svým oznámením ale vyvolal obavy z rozpočtových škrtů v době, kdy veřejné finance procházejí choulostivým obdobím.

Británie zvedne daně, ale i penze a sociální dávky

Čistý dluh Británie letos poprvé od roku 1961 překonal 100 procent hrubého domácího produktu [HDP]. Zadlužení bylo vyšší, než se očekávalo. Čistý dluh veřejného sektoru, s výjimkou dluhu státem kontrolovaných bank, činil 2,567 bilionu liber [cca 71,5 bil Kč]. To odpovídá 100,1 procenta HDP. Je to poprvé od roku 1961, kdy dluh překonal hranici 100 procent HDP. I když v době pandemie covidu byl tento údaj rovněž zaznamenán, tak ho ale statistici později revidovali směrem dolů.

Inflace v Británii

Inflace v květnu zůstala na hodnotě 8,7 procenta, zatímco analytici čekali, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v květnu klesne na 8,4 procenta. A vzdálí se tak říjnovému 41letému maximu, které činilo 11,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil britský statistický úřad [ONS].

Jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin, energií, alkoholu a tabáku, nečekaně vzrostla na 7,1 procenta z 6,8 procenta. Jádrová inflace tak nečekaně stoupla nejvýše od roku 1992.

Británie si pracovníky z EU vybírá podobně jako USA či Kanada

Britská centrální banka na trend reagovala zvýšením základní úrokové sazby až o půl procentního bodu na pět procent. Měnový výbor zvýšil hlavní úrok už potřinácté za sebou. Základní sazba v Británii je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize.

Inflace v Británii se ukázala být odolnější než v ostatních předních vyspělých ekonomikách. Index spotřebitelských cen je nejvyšší ze zemí skupiny G7, druhá je Itálie s osmi procenty. Vysoká inflace představuje problém i pro premiéra Sunaka, který přislíbil, že do konce roku 2023 sníží tempo růstu cen na polovinu.

–ČTK/DNA–