Americký prezident Joe Biden ukončil své evropské turné na setkání lídrů severských zemí ve finských Helsinkách. Učinil to v přímém kontrastu se summitem Donalda Trumpa, který se ve stejném městě konal před pěti lety.
Tehdy se Donald Trump na summitu sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tváří v tvář spolu jednali dvě hodiny. Na následné tiskové konferenci se Trump vyjádřil k tehdejším podezřením o tom, že se Rusko vměšovalo v roce 2016 do prezidentských voleb.
„Prezident Putin říká, že Rusko to nebylo. Nemyslím si, že je tu důvod, proč by se do toho Rusko vměšovalo,“ prohlásil tehdy šéf Bílého domu před novináři.
Za svá slova sklidil ostrou kritiku zprava i zleva. Bidenova návštěva Helsinek měla naprosto jiné výsledky než poslední návštěva amerického prezidenta.
„Putin už válku prohrál,“ vyjádřil se k dění na Ukrajině Biden na krátké tiskové konferenci a dodal: „Putin má velký problém – jak se z ní dostat? Co má dělat? A pokud tomu tak bude, jak to má udělat – mohl by válku ukončit už zítra. Přitom stačí jenom říci, končím.“
Bruselský list Politico v článku Biden declares victory over Putin as he tries to galvanize allies at home and abroad uvádí, že svými ostrými slovy na adresu Putina se Biden snaží povzbudit spojence Ukrajiny v USA i zahraničí. Ale ani tento diplomatický zásah zpoza zámoří nezaplašil nejistotu ohledně budoucnosti války, dodává list.
Joe Biden slibuje Ukrajině budoucnost i letadla Turkům
Podle listu Politico Biden přesto odejel z Evropy v dobré náladě. Povzbudil ho možný rychlý vstup Švédska do NATO a transatlantická jednota. O den dříve ve svém projevu na summitu NATO v Litvě zmírnil obavy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který na summitu obvinil NATO, že zdržuje přijetí Ukrajiny za členskou zemi NATO.
„Zelenskyj si může být jistý, že pozvání ke členství dostane,“ uvedl demokratický senátor Dick Durbin, který byl v delegaci s Bidenem.
Bidenova administrativa opakovaně uvedla, že Ukrajina není na vstup do NATO připravena, i kdyby snad válka s Ruskem měla skončit brzy. Ukrajinu ale ujistila, že její budoucnost je v NATO. Zatím ale není jasné, kdy se tak stane.
Zelenskyj z Vilniusu se zcela prázdnýma rukama ale neodjel. Dostal od NATO a zemí G7 příslib o podpoře ve výši miliard dolarů na zbraně a hospodářskou pomoc.
Avšak pochyby v obou bodech přetrvávají. Bidenův problém je, že většina toho, co mu hraje do karet, není v jeho rukách. Kongres by mohl zmařit prodej softwaru nutného pro modernizaci letadel F-16 v Turecku a prodej dalších 40 kusů letadel do Turecka. Což pozdrží rozhodnutí o vstupu Švédska do NATO. Pro splnění dlouhodobých závazků vůči Ukrajině, které Biden přirovnává k americké podpoře Izraele, musí zase přesvědčit zákonodárce z Kongresu. Přitom vzrůstá odpor republikánů k další podpoře Kyjeva.
Jakkoli Ukrajina získá z USA slíbené kazetové bomby, i v USA řeší rychlost postupu její protiofenzivy. Tu Biden komentoval tak, že i Zelenskyj přiznal problémy. Navíc jsou v USA na obzoru další prezidentské volby, v nichž Republikánská strana pravděpodobně nominuje Donalda Trumpa, který by v případě vítězství Bidenovy plány pravděpodobně přehodnotil.
Přízrak Donalda Trumpa
Podle listu Politico jsou vzpomínky na Trumpovo helsinské setkání s Putinem v červenci 2018 stále živé. Čtvrteční tisková konference se konala ve stejné místnosti prezidentského paláce, kde Trump na dotaz novináře „komu důvěřujete?“, dal jasnou odpověď. A i nyní se Trump nechal slyšet, že by pomoc Ukrajině zastavil a zrevidoval členství USA v NATO.
Avšak situace se změnila. NATO se rozšířilo o Finsko, které má s Ruskem hranici dlouhou 1 326 kilometrů, a sehrává v konfliktu na Ukrajině stále aktivnější roli. Finský prezident Niinistö i proto zkoumal možnost, zda by Trumpův návrat do Bílého domu Alianci skutečně ohrozil.
„Dávám absolutní záruku, že USA v NATO zůstanou. Spoléhám na podporu a spolupráci obou stran,“ uvedl Joe Biden.
Co se týče pozice samotného Donalda Trumpa, pak uvedl, že on „sílu extrémistů z jedné strany“ nepřeceňuje.
Později své prohlášení zmírnil, když prohlásil, že „nikdo si nemůže být budoucností jistý, ale že věří v úspěch.“ Zároveň řekl to, co dlouhé roky říkal i Donald Trump. Totiž, že členské země NATO musí zvýšit výdaje na obranu, protože USA nemohou nést veškerou tíhu na svých bedrech.
Podle republikánského senátora Dana Sullivana Biden udělal dobře, když tuto skutečnost připomněl. Je to právě Sullivan, který dlouhodobě a aktivně tlačí na to, aby země NATO dávaly na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP].
„To je společné téma demokratů i republikánů. My všichni chceme udržitelné a silné NATO, ale to není ani udržitelné, ani silné, pokud nebudeme sdílet své závazky. V Kongresu panují vážné obavy z neochoty členských zemí dodržet své závazky,“ uvedl senátor Sullivan.
Michal Achremenko
