Ministr Stanjura neví, kdy začne splácet úvěr 24 mld. Kč

„To je dotaz na ministra dopravy, v této chvíli nevím. Nedokážu přesně odpovídat, nevím,“ odpověděl na otázku, kdy ČR začne splácet vládou schválenou půjčku 24 mld. Kč na investice do železničních tratí, ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].

Uvedl to na jednání [18.7.] sněmovního rozpočtového výboru, kde v této věci také dodal: „Ale můžu vám dám odpověď a zařídím odpověď, případně až se ta smlouva zveřejní, tak to bude naprosto zřejmé.“

Konkrétně jde o půjčku ve výši 24 miliard korun od Evropské investiční banky [EIB] na modernizaci železniční sítě. Vláda ji schválila na svém jednání 12.7. a hodlá jí navýšit letošní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury [SFDI] na necelých 151 miliard korun.

„Nutnost investic na dostavbu a modernizaci železniční a dálniční infrastruktury přesahuje možnosti státního rozpočtu. Proto jsme přistoupili k zapojení úvěru od EIB, se kterou budeme spolupracovat dlouhodobě i při přípravě staveb české sítě vysokorychlostních tratí,“ uvedl k úvěru před několika dny ministr dopravy Martin Kupka [ODS].

Vláda vedle této půjčky od EIB souhlasila také s následným poskytnutím úvěru SFDI Ministerstvem financí ČR [MF ČR] z peněžních prostředků získaných úvěrem nebo jiným způsobem v celkové výši až 30,7 miliardy korun. Ministerstva dopravy a financí tak podle Kupky splnily úkol vlády z loňského roku, když doplnily do letošního rozpočtu na dopravní stavby finance z alternativních zdrojů.

Jaké jsou parametry půjčky

Ministr financí Stanjura na jednání rozpočtového výboru uvedl, že vláda avizovala sjednání půjčky již loni v září. Podmínkou pro její sjednání podle jeho slov bylo, zda vyjde levněji než financování dané sumy prostřednictvím emise státních dluhopisů.

„A je to o půl procenta výhodnější, a splnila se podmínka, že to bude méně nákladné, tak to schválíme. Ta úspora tam je minimálně na té miliardě korun. Povedlo se o půlprocentního bodu získat levnější financování,“ řekl.

Vládní dluh ČR roste. České dluhopisy jedou, nesou jistých 5 %

Roční úspory na nákladech půjčky jsou podle jeho slov zhruba sto milionů korun. Celkem činí půjčka sedm miliard euro po dobu sedmi let počínaje letošním rokem.

„Na silnice z toho nemůže jít ani euro. Všechno musí na železnice. Já neznám ty projekty, které se z půjčky podpoří, z hlavy, ale ty projekty rezort dopravy našel. Byli schopni předložit konkrétní projekty, které se dají financovat z této půjčky. A my jsme se rozhodli, že si ty peníze půjčíme, protože je to výhodnější než financování půjčky z emise státních dluhopisů,“ vysvětlil důvody půjčky od EIB ministr Stanjura.

A dále vyjasnil: „My tady mluvíme o půjčce, jako by každý rok každý deficit státního rozpočtu nebyl sám o sobě půjčka.“

Stanjura a jeho argumenty k zadlužování

Ministr argumentoval tím, že Česko docela postrádá debatu o tom, že by někdy splatilo vůbec něco z rostoucího státního dluhu.

„Tam platíme jenom úroky. Tady v té půjčce máme vracet, je to nevýhoda, ale je to i dobře, že ten dluh budeme muset splatit. Ale kdybychom šli přes dluhopisy, tak neřešíme to, jak a kdy to splatíme u této konkrétní věci. Samozřejmě jsou tam rizika kurzová a úroková,“ uvedl ministr.

Což podle něj platí i pro další půjčku ve výši 144 miliard korun, kterou si vláda sjednává v rámci Národního plánu obnovy u Evropské komise.

Národní plán obnovy s žádostí o půjčku zamířil do Bruselu

„Buď si půjčíme, nebo nepůjčíme. Ale buď na dané projekty peníze budeme mít, nebo ne. A když si nepůjčíme, zaplatíme je další emisí státních dluhopisů. […] Já jsem za to, abychom využívali co nejvíce dotace. Já vítám debaty na téma financování státního dluh,“ dodal.

Zároveň potvrdil názory opozičních poslanců, že aktuálně sjednanými půjčkami vláda Petra Fialy [ODS] zatěžuje budoucí generace i budoucí vlády splátkami těchto půjček. To za situace, kdy si Česko půjčuje peníze, aniž by plně rozhodovalo o tom, na které projekty půjčené peníze využije.

–DNA–