Státní dluh: Česko je druhou nejrychleji se zadlužující zemí EU

795
statni_dluh
Foto: Redakce FinTag.cz

Český státní dluh vzrostl za letošní první pololetí o 149,6 miliardy korun na 3,044 bilionu korun. Poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Dluh činí 42,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR].

Podle úřadu nižší nárůst státního dluhu ve srovnání s pololetním schodkem státního rozpočtu ve výši 215,4 miliardy korun souvisel mimo jiné se splátkami části úvěrů, které ministerstvo poskytlo výrobcům v oblasti energetiky. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] přesto upozornil na náklady na financování státního dluhu.

„Jen letos zaplatíme za obsluhu státního dluhu 70, příští rok 90 a v roce 2025 přes sto miliard korun,“ uvedl ministr financí.

MF ČR dále uvedlo, že v letošním prvním pololetí prodalo státní dluhopisy se splatností na jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 287,4 miliardy. Čímž pokrylo korunové splátky státního dluhu v prvním pololetí ve výši 140,3 miliardy korun. Kvůli posilování disponibilní likvidity v rámci státní pokladny vydalo i korunové státní pokladniční poukázky s celkovou jmenovitou hodnotou, která ke konci června v oběhu činila 74,3 miliardy korun.

„Navzdory takto razantnímu nárůstu úroků se naší vládě daří deficity rozpočtu snižovat, což by ale nešlo bez přiměřených úsporných opatření. Zkonsolidované veřejné rozpočty ve svém důsledku pomohou zlevnit i náklady umísťování emitovaných státních dluhopisů na trh,“ pochválil se ministr Stanjura.

Česko je druhou nejrychleji se zadlužující zemí EU

Zatímco Česko prohlubuje zadlužení, země EU ho v průměru snižují. Zadlužení EU se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta HDP z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to uvedl unijní statistický úřad Eurostat.

Zadlužení České republiky se naopak dále zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP. Jakkoli to zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU, nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je druhý největší v EU.

„Soustavný nárůst dluhu posunuje ČR i v žebříčku míry zadlužení. Ještě těsně před covidem byla ČR čtvrtou nejméně zadluženou zemí, nicméně nyní je už devátou. Za toto období se její dluh zvýšil o téměř 1,4 bilionu korun. A vzhledem k jejím rozpočtovým záměrům je jasné, že v tomto trendu bude pokračovat v následujících letech,“ upozornil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Stát si nepůjčuje na investice, ale už jen na provoz, říká Petr Dufek

Zadlužení EU se snížilo i proti čtvrtému čtvrtletí loňského roku, kdy činilo 83,8 procenta HDP. Česko jde i v tomto ohledu opačným směrem, zadlužení tehdy činilo 44,2 procenta HDP.

„Mírné snížení poměru veřejného dluhu k HDP je způsobeno růstem HDP, který v absolutním vyjádření převážil nad růstem veřejného dluhu,“ uvedl Eurostat.

Deficit veřejných financí EU jako celku pak v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl tří procent HDP, a zvýšil se proti deficitu 2,4 procenta HDP ve stejném období loni, oznámil Eurostat. V České republice deficit vzrostl na 4,2 procenta HDP z 2,9 procenta před rokem.

Český státní dluh

Na počátku letošního roku činil státní dluh 2,895 bilionu korun. Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládá, že za celý rok dluh vzroste na 3,191 bilionu korun. Míra zadlužení ke konci roku by měla být 42,7 procenta HDP, tedy stejně jako ke konci roku 2022.

Většinu státního dluhu pokrývají střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy vydané na domácím trhu. Jejich hodnota v pololetí byla 2,663 bilionu korun. Dalšími významnými zdroji krytí dluhu jsou státní pokladniční poukázky se splatností kratší než jeden rok a přijaté půjčky a úvěry.

Ministr Stanjura neví, kdy začne splácet úvěr 24 mld. Kč

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době stáli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here