Úřady práce na solidárním příspěvku za ubytování uprchlíků vyplatily celkem 2,66 miliardy korun. Vyplývá to z údajů o vyplacených dávkách, které zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV].
Loni solidární ubytovatelé od státu dostali 1,62 miliardy korun a letos v prvním pololetí 1,04 miliardy korun. Podle dřívějších informací dvě třetiny ubytovaných Ukrajinců měly bydlení v samostatném bytě, třetina pak v domácnostech. Několikanásobně větší peníze stát vyplácí za takzvané nouzové ubytování uprchlíků. Podle dostupných dat Ministerstva financí ČR [MF ČR] výdaje spojené s ubytováním Ukrajinců dosáhly od loňského února do poloviny letošního dubna celkem 6,8 miliardy korun.
Solidární příspěvek stát vyplácel do konce letošního června. Od července se tato podpora uprchlíků změnila. Peníze mohli získat lidé, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě přijali běžence zdarma nebo za úhradu energií nejméně na 16 dnů v měsíci v kuse. V červnu jim stát poskytl 17 500 dávek za celkem 164,2 milionu korun.
Průměrná měsíční podpora dosahovala 9 384 korun. Nejnižší počet dávek stát vyplatil v březnu. Bylo jich 15 600 v objemu 142 milionů korun. Loni v červnu poskytl 26 100 příspěvků za 217,6 milionu korun. Průměrná částka činila 8 337 korun. Do října počet podpořených domácností klesal a snížil se na 19 400. V dalších dvou měsících se pohyboval kolem 20 500, v lednu a únoru pak přesáhl 23 100. Poté se opět snížil.
Solidární příspěvek na ubytování uprchlíků
Příspěvek do praxe zavedl takzvaný lex Ukrajina. Pravidla a výši nastavila vláda v nařízení. O dávku žádaly domácnosti zhruba od poloviny loňského dubna. Do konce loňského června se dalo získat na ubytovanou osobu na měsíc 3 000 korun, nejvýše pak 12 000 korun. Za poslední rok se na ubytovaného v samostatném bytě vyplácelo 5 000 korun, na dva 9 000 korun, na tři 12 000 korun, na čtyři 14 000 korun a na pět a více osob 15 000 korun. Pokud měli lidé Ukrajince u sebe doma, pobírali 3 000 Kč na měsíc na osobu a nejvýše 9 000 Kč.
Podpora na bydlení uprchlíků se od července změnila. Solidární příspěvek stát přestal vyplácet. Nouzové ubytování v zařízeních těm, kteří mohou pracovat, hradí stát nanejvýš pět měsíců. Běženci si mají živobytí a bydlení poté platit sami. Získat na to mohou případně humanitární dávku, ale jen tehdy, pokud je jejich příjem a úspory nižší než životní minimum a stanovené náklady na bydlení. Zapojení stakeholdeři poukazují na takové omezení pomoci, jelikož je pro uprchlíky podle nich obtížné u nás vyžít a hradit si bydlení.
Podvody se solidárním příspěvkem
Příspěvky se daly vyřizovat jen online formou. Systém měl zpočátku technické problémy. Letos v zimě kvůli podezření na zneužívání podpory úřady práce několik žádostí zamítly. Žadatelé museli po vyzvání do poboček přinést doklady o ubytovaných či bytě. Na možné zneužívání digitalizovaných dávek a jejich slabou kontrolu poukazovaly také odbory. Hospodářské noviny před časem napsaly, že úřady práce vyplatily přes 600 000 korun skupině žadatelů s jedním společným účtem.
Ředitel ministerské sekce informačních technologií a pověřený šéf Úřadu práce ČR Karel Trpkoš v polovině dubna řekl, že úřady podaly dvě desítky trestních oznámení. Avšak kontroly „masivní zneužívání“ neprokázaly a počet zamítaných žádostí se výrazně nezvedl.
V nouzovém bydlení v ČR žije asi 70 000 uprchlíků a dalších 40 tisíc jich žije v solidárních domácnostech. Ministerstvo práce varovalo, že po změně a snížení podpory může od července přijít o ubytování 38 tisíc až 50 tisíc lidí z Ukrajiny.
–ČTK/RED–
