Růst reálného hrubého domácího produktu ČR letos dosáhne jen 0,1 procenta. Ekonomika se totiž potýká s hlubokými propady spotřeby domácností i investiční aktivity. V aktualizované prognóze to uvádějí analytici Komerční banky [KB].
Ti ve srovnání se svým dubnovým makroekonomickým výhledem revidovali výkon české ekonomiky o půl procentního bodu dolů. Hlavní ekonom KB Jan Vejmělek tvrdí, že zklamal především druhý kvartál.
„I když se díky vyřešení problémů s dodávkami a silné výrobě automobilů stal příspěvek čistých exportů k hospodářskému růstu během celé první poloviny roku významně kladným, slabá domácí poptávka jeho dopad v podstatě vymazala,“ vysvětluje.
Podle něj v celém prvním pololetí pokračoval mezičtvrtletní pokles reálné spotřeby domácností. Ten tak trvá sedm čtvrtletí v řadě, již rok pak klesají investice, dodává. Velice obdobně se na nedávném jednání sněmovního rozpočtového výboru vyjádřila viceguvernérka České národní banky [ČNB] Eva Zamrazilová, když konstatovala, že domácí poptávka klesla jen letos v prvním čtvrtletí o šest procent. To je podle ní extrémně hluboký pokles, který způsobilo více faktorů. Patří sem inflace, energetika a obavy z vlastní finanční situace. Zmínila i pokles domácí investiční poptávky o 1,5 procenta v prvním čtvrtletí.
„Určitě neplatí, že měnová politika nebyla tak přísná, aby vyvolala domácí recesi. Protože v té spotřebě a investicích v hluboké recesi opravdu jsme,“ dodala [více zde].
Stejně jako podle názoru analytika Jana Vejmělka i podle Evy Zamrazilové ekonomika nyní těží z čistého vývozu, kde se, jak uvedla, zásoby přetavovaly ve výrobní artikly a ožila automobilová výroba.
Ekonomika v druhém pololetí
Podle analytiků KB znatelnější oživení českého hrubého domácího produktu [HDP] přinese až rok 2024. Tipují ale i to, že domácí poptávka a s ní i ekonomika vzroste už v letošním druhém pololetí.
„Spotřebě domácností pomůže růst reálných mezd,“ tvrdí analytici, podle kterých se postupně přidá také rozpouštění nakumulovaných úspor.
Silnější poptávka se podle nich projeví i v oživení investiční aktivity. Podpoří ji zejména finanční prostředky z fondů EU. Posílí rovněž zahraniční poptávka. To vše ekonomika pozitivně pocítí.
„Evropské firmy se těší vysokým maržím, disponují značnými polštáři finanční likvidity, zatímco spotřebitelé stále neutratili covidové úspory a těží z utaženého trhu práce,“ doplňuje analytička KB Jana Steckerová.
Ta docela překvapivě uvádí, že povzbudivě vypadá situace českého nejvýznamnějšího obchodního partnera, tedy eurozóny. Tamní poptávka podle jejího názoru totiž zůstává v mnoha sektorech nadále robustní. Platí to například o automobilovém průmyslu, který by měl přispět k oživení evropského a potažmo i českého průmyslu.
Makroekonomická prognóza KB / Hlavní ekonomické ukazatele
| Hlavní ekonomické proměnné | |||
| 2022 | 2023 | 2024 | |
| HDP [reálný růst, y/y v %] | 2,4 | 0,1 | 1,8 |
| Spotřeba domácností [reálný růst, y/y v %] | -0,8 | -4,0 | 4,5 |
| Fixní investice [reálný růst, y/y v %] | 3,0 | -1,5 | 5,8 |
| Zahraniční obchod [mld. CZK] | -202,6 | 126,8 | 110,5 |
| Průmyslová výroba [reálný růst, y/y v %] | 2,6 | 1,0 | 4,2 |
| Maloobchodní tržby [reálný růst, y/y v %] | -3,3 | -4,0 | 4,8 |
| Mzdy [nominální růst, y/y v %] | 5,3 | 9,4 | 7,3 |
| Podíl nezaměstnaných [MPSV, průměr, v %] | 3,4 | 3,6 | 3,6 |
| Inflace [průměr v %] | 15,1 | 11,0 | 1,3 |
| 3M PRIBOR [průměr] | 6,3 | 7,2 | 5,5 |
| 2W Repo [průměr] | 5,9 | 7,0 | 5,3 |
| CZK/EUR [průměr] | 24,6 | 23,8 | 24,1 |
[Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, KB]
Co se týče reálných mezd, letos podle prognózy KB průměrná mzda vzroste o 9,4 procenta a v příštím roce o 7,3 procenta.
„Zaměstnanci byli hlavním nositelem inflační zátěže, když růst jejich výdělků významně zaostával za inflací. Firmy naproti tomu byly schopny zvýšené náklady přenášet na spotřebitele a jejich ziskové marže dokonce rostly. Tato skutečnost bude podle nás hlavním mottem mzdových vyjednávání pro příští rok,“ myslí si analytik KB Martin Gürtler.
Inflace a politika ČNB
Prognóza KB dále uvádí, že ČNB vlivem snižujících se inflačních tlaků v příštím roce poměrně rychle sníží úrokové sazby. Zatímco ve druhé polovině letošního roku by se měl meziroční růst spotřebitelských cen ještě pohybovat kolem osmi procent, v příštím roce již očekáváme pokles inflace na průměrných 1,3 procenta. Podle Martina Gürtlera k tomu přispěje hlavně dlouho očekávané snížení spotřebitelských cen energií, a také vládou navrhované úpravy daně z přidané hodnoty. Naopak jádrová inflace by vlivem oživení poptávky měla zůstat nad středovým 2% inflačním cílem ČNB.
„Ač v ekonomice již došlo k významnému zmírnění inflačních tlaků, bankovní rada bude pravděpodobně chtít s prvním snížením úrokových sazeb počkat až na začátek příštího roku. Snížení sazeb tedy nejspíše přijde později, než by bylo optimální, o to rychlejší ale podle nás jejich pokles v roce 2024 bude,“ odhaduje Gürtler.
Ze slov již zmíněné viceguvernérky centrální banky Evy Zamrazilové na jednání rozpočtového výboru ale vyplývá, že by centrální banka mohla se snižováním úrokových sazeb začít i dříve než v příštím roce.
Koruna oslabuje. Může za to Eva Zamrazilová z centrální banky?
„Vzhledem k vysokým úrokovým sazbám v eurozóně, jen pozvolnému hospodářskému oživení a dosavadnímu citelnému reálnému zpevnění koruny očekáváme, že v ročním horizontu dosáhne úrovně 24,10 CZK/EUR,“ doplňuje kurzový výhled analytik Jaromír Gec.
–RED–
Kdyby to nebyla v celku tragická situace, bylo by to k smíchu. Za prvé. Máme tu, jak se říká, učebnicový případ stagflace. To je spojení slov pro stagnující hospodářství a ze řetězu utrženou inflaci. Inflace přes deset procent a hospodářský růst 0,1% není nic jiného než stagface. Pamatuji si doby, když byl růst pod tři procenta a ekonomové a hlavně politici naříkali. Protože dvě procenta růstu znamenaly, že nezaměstnanost moc neklesá. Za druhé. Prý „firmy naproti tomu byly schopny zvýšené náklady přenášet na spotřebitele a jejich ziskové marže dokonce rostly.“ Což je pro stagflaci příznačné. To není nějaká schopnost, či neschopnost firem. To je ekonomická zákonitost. Totiž při normálním kondici hospodářství při jeho cyklické stagnaci, tj. v krizi z nadvýroby, ceny vždy klesají. A za třetí. Prý „překvapivě uvádí, že povzbudivě vypadá situace českého nejvýznamnějšího obchodního partnera, tedy eurozóny.“ Není divu, když se peníze přes půjčky a státní deficity do ekonomik EU lijí horem dolem. I naše vláda v gumácích již v rýžovišti půjček zaujala pevnou pozici. Jinými slovy, situace v hospodářství je doslova tragická. Kdyby toto byl člověk a ekonomové lékaři, tak by řekli. Živý a v celku i fungující. Ovšem je to neduživec, který je tak trochu jednou nohou v hrobě a bez vědy a techniky v oblasti lékařství by nejspíše již dávno vypustil duši. Takový živý mrtvý. A teď si vezměte, že tento neduživec přijde k lékaři (dnešním politikům), aby mu pomohli se opět dostat do kondice a ti nasadí středověkou léčbu, nám dobře známou, pouštění žilou. Nejspíše asi víte, jaké výhledové plány zasahování do hospodářství EU západoevropští politici mají.