Poslanci schválili zpřísnění odchodů do předčasných důchodů a zpomalení valorizací penzí. Nynější mimořádné valorizace, ke kterým dochází při vyšším růstu cen, má nahradit dočasný přídavek.
Změny přinese možná již od září platná vládní novela, kterou dnes [26.7.] ve Sněmovně schválili koaliční poslanci. Opozice neprosadila zamítnutí předlohy, její vrácení k opětovnému projednání do druhého čtení, ani pozměňovací návrhy. Úpravy vesměs měly ponechat všechny nebo alespoň některé parametry v nynější podobě. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Změny navrhované vládou jsou podle předkladatelů nutné pro dlouhodobou udržitelnost důchodového systému a pro snižování zadlužení. Zároveň zabrání opakování loňské situace, kdy bylo finančně výhodnější odejít do předčasného důchodu, než setrvat v práci a vyčkat na dobu nároku na řádnou penzi. Opoziční poslanci naopak mluvili o šetření na penzistech, nebo dokonce o jejich okrádání a ožebračování.
„Děláme to proto, aby tady byly důstojné důchody pro děti a vnoučata současných starobních důchodců,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
Většina změn v penzích by měla být účinná podle představ kabinetu od letošního září kromě jednoho ze čtyř parametrů zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Prodloužení minimální doby hrazení odvodů o pět let na 40 let má vejít v účinnost o rok později. Předčasný důchod má být podle předlohy možný nejvýše tři roky před dosažením důchodového věku místo nynějších až pěti let. Pobíraná částka se bude krátit víc než dosud a až do řádného termínu penze se nebude valorizovat zásluhová část důchodu.
Valorizace důchodů a jednání Sněmovny
Při pravidelných lednových valorizacích se penze nyní zvyšují o inflaci a o polovinu růstu reálných mezd. Od příštího roku se vezme v úvahu výhradně růst cen pro domácnosti důchodců. Započítávala by se jen třetina růstu reálných mezd.
Pokud se ceny zvednou nejméně o 5 procent od posledního přidání, důchodci dostanou stejně jako teď při mimořádné valorizaci víc peněz, ovšem nejdříve od července kalendářního roku. Pobírat budou podle novely vždy do konce roku přídavek a zvedne se jim zásluhová část penze, ovšem prakticky rovněž dočasně. Růst se bude započítávat do běžného lednového navýšení. Mimořádné přidání se tak na rozdíl od nynějška nepromítne do dalších valorizací. Dočasný přídavek a zvýšení procentních výměr bude odrážet 60 procent růstu cen.
Schvalování sporné novely ve Sněmovně trvalo tři jednací dny. Dnešní dopolední jednání Sněmovny vyplnila především vystoupení předsedy ANO Andreje Babiše a Tomia Okamury [SPD]. Kritice kroků nynější koaliční vlády Petra Fialy [ODS] se oba opoziční předáci věnovali dohromady téměř 2,5 hodiny.
„Hájit práva důchodců budeme klidně celé prázdniny,“ uvedla stínová ministryně ANO Alena Schillerová.
Změny kabinet navrhl, jak uvedl, kvůli dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému. Zástupci vlády odmítají tvrzení, že by „obírali“ penzisty.
„Velká část důchodů se v Česku pohybuje od 17 až 23 tisíci koruny na osobu. […] Průměrný důchod je o pět tisíc vyšší než na Slovensku,“ vyjasnil ministr Jurečka.
Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19 461 korun. Letos od června se zvedl zhruba o 760 korun. Podle ministra Jurečky se průměrná částka dostane do konce roku asi na 20 300 korun. Příští rok v lednu při pravidelné valorizaci pak nejspíše stoupne o 400 korun.
Důchodový systém je v deficitu
Starobní penze od sociální správy pobírá 2,36 milionu lidí a invalidní a pozůstalostní důchody pak dalších 479 000. Několik desítek tisíc penzí vyplácejí systémy resortů obrany, spravedlnosti a vnitra. Jejich průměrné starobní důchody jsou o pár tisíc vyšší. Schodek systému důchodového pojištění přesáhl letos za první pololetí 40 miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký, jako za celý krizový covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Výdaje se za půl roku meziročně zvedly o 56,5 miliardy korun, tedy o pětinu. Rostou i příjmy, ale na pokrytí penzí nestačí. Proti loňskému prvním pololetí se na odvodech vybralo o 26,5 miliardy víc, to je asi o sedm procent. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.
Důchody se zvedaly kvůli inflaci naposledy v červnu. Vláda kvůli prudkému růstu výdajů a zadlužování prosadila nižší přidání. I tak se počítá v důchodovém pojištění pro letošek s deficitem zhruba 80 miliard korun, na penze se má vyplatit celkem 690 miliard korun. Je to zhruba 30 procent státních výdajů.
Navyšování vydané sumy na penze loni a letos výrazně zrychlily mimořádné valorizace k dorovnání inflace. K propadu teď přispělo vyplácení takzvaného výchovného. Tento bonus 500 korun za dítě má v tomto roce stát asi 19 miliard korun, v dalších letech výdaj poroste.
Dosud nejhorší byl rok 2013 po minulé ekonomické krizi. Tehdy roční schodek při nižší vyplacené sumě a menším výběrům pojistného dosáhl 55,1 miliardy korun. V pololetí činil tehdejší deficit 23,87 miliardy korun, což odpovídalo zhruba 14,5 procenta tehdejších příjmů. Nyní činí deficit asi 12 procent pololetních příjmů.
