Evropská centrální banka [ECB] včera [27.7.] zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Rada guvernérů ECB o zvýšení sazeb rozhodla podeváté za sebou. Ekonomika eurozóny stagnuje.
Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu na rekordních 3,75 procenta. Zvýšení sazeb není poslední, jak uvedla ECB ve svém prohlášení. Přesto i připouští, že si dá na zářijovém zasedání „pauzu“.
„Existuje možnost, že sazby dál zvýšíme už na příštím zasedání, ale je zde i možnost pauzy v jejich zvyšování,“ vyjádřila se prezidentka ECB Christine Lagardeová.
Její slova korespondují s faktem, že v prohlášení banky chybí zřetelná informace o dalším jistém zvyšování úroků.
„My stále očekáváme, že na příštím zasedání přijde ještě jedno 25bodové zvýšení depozitní sazby, která by tak dosáhla rovná čtyři procenta,“ míní analytik Komerční banky Jaromír Gec.
Obdobně situaci hodnotí hlavní analytik XTB Jiří Tyleček: „Dopad dosavadních zvýšení je stále patrnější, ale prvky rizika jsou stále přítomny, zejména pokud jde o jádrovou inflaci. Peněžní trh nyní předpokládá, že ECB na svém zářijovém zasedání zvýší sazby o 25 bazických bodů s pravděpodobností necelých 40 procent.“
Inflace v eurozóně je 5,5 procenta
Míra inflace v eurozóně v červnu podle Eurostatu činila 5,5 procenta. V květnu byla na hodnotě 6,1 procenta. Meziměsíčně se ceny v eurozóně stejně jako v celé EU letos v červnu v průměru zvýšily o 0,3 procenta. Avšak už tři země se v červnu poprvé po mnoha měsících dostaly pod dlouhodobý dvouprocentní inflační cíl ECB. A sice Lucembursko [1 %], Belgie a Španělsko [shodně 1,6 %]. V Německu činila inflace v červnu 6,8 procenta.
„Snižování měnověpolitických úrokových sazeb by v případě eurozóny nemělo být vzhledem k námi očekávané setrvačnosti jádrové inflace na stole po celý příští rok,“ přidává výhled Jaromír Gec.
Podle analytiků vyšší sazby ECB, ale ani amerického FEDu neprospívají české koruně. Ta v posledních dnech oslabuje a minulý týden se její kurz dostal nad 24 koruny za euro. Na korunu tlačí i oslabující euro vůči dolaru. Ten včera podpořily překvapivě dobrá data z amerického trhu práce. Pozitivní jsou i výsledky hrubého domácího produktu [HDP] USA.
„Žádosti o podporu v nezaměstnanosti v červnu vyšly na 221 tisíc oproti očekávanému nárůstu na 235 tisíc. […] Americký HDP za 2. čtvrtletí výrazně překonal odhady, když rostl o 2,4 procenta oproti předchozím 2 procentům a prognóze růstu o 1,8 procenta,“ říká Jiří Tyleček, podle kterého americká ekonomika ukázala obrovskou sílu navzdory rekordnímu cyklu zvyšování sazeb FEDu za posledních více než 40 let.
Mírně holubičí rétorika ECB v kombinaci se silnými daty z USA tak včera podpořily americký dolar, který posílil o 0,8 procenta na 1,10 USD/EUR. Koruna se odpoledne pohybovala poblíž otevíracích úrovní nepatrně nad 24 CZK/EUR.
Koruna oslabuje. Může za to Eva Zamrazilová z centrální banky?
„Guvernér ČNB Michl jen několik minut před začátkem mediální karantény na půdě Senátu uvedl, že z jeho pohledu je inflace stále příliš vysoká na to, aby centrální banka přehodnotila svůj jestřábí postoj ohledně úrokových sazeb,“ doplňuje Jaromír Gec.
Vývoj ekonomiky eurozóny
Ekonomická aktivita v eurozóně slábne rychleji, než se čekalo. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky za červenec oznámila organizace S&P Global. Podle ní se poptávka v dominantním sektoru služeb snížila, zatímco výroba v továrnách klesá nejrychleji od začátku pandemie covidu.
Souhrnný index nákupních manažerů [PMI], který sleduje aktivitu ve službách a v průmyslu a který je pokládán za ukazatel celkového zdraví ekonomiky, za červenec předběžně klesl na 48,9 bodu. V červnu byl na hodnotě 49,9 bodu. Cokoliv nad 50 body je růst, pokud hodnota indexu klesne pod 50 bodů, znamená to pokles aktivity.
Ekonomika eurozóny v letošním prvním čtvrtletí stagnovala. Loni ve čtvrtém kvartále přitom klesla o 0,1 procenta. Výsledky přináší zpřesněná data Eurostatu.
„Hospodářské vyhlídky eurozóny zůstávají slabé. Dopady energetického šoku na ekonomiku eurozóny sice polevují, hospodářský růst však bude dál brzdit přísnější měnová politika,“ uvedl Jamie Rush ze společnosti Bloomberg Economics.
Evropská komise ve své jarní prognóze předpověděla, že HDP eurozóny se v celém letošním roce zvýší o 1,1 procenta. V příštím roce počítá se zrychlením hospodářského růstu na 1,6 procenta.
–RED–
—
Aktualizace: Členové Rady guvernérů ECB Jannis Sturnaras a Peter Kažimír 28.7. uvedli, že konec zpřísňování měnové politiky v eurozóně je blízko. Proti dalšímu růstu úroků hovoří zhoršující se hospodářské vyhlídky eurozóny, ale inflace nadále zůstává vysoká. Oba centrální bankéři ale považují za nepravděpodobné, že by ECB v nejbližších měsících začala úroky snižovat.
