Německý hrubý domácí produkt [HDP] ve druhém čtvrtletí stagnoval. V letošním prvním čtvrtletí německá ekonomika mezikvartálně klesla o 0,3 procenta po 0,5% propadu v loňském čtvrtém čtvrtletí. Uvedl to německý statistický úřad Destatis.
Výsledek za letošní druhé čtvrtletí vychází z prvních odhadů německého statistického úřadu. Stagnace německé ekonomiky analytiky nepřekvapila, ale i ti přesto tipovali její růst alespoň o 0,1 procenta.
„HDP ve druhém čtvrtletí vykázal nulový růst oproti předchozímu čtvrtletí. V meziročním srovnání ekonomika podle sezonně, cenově a kalendářně očištěných údajů klesla o 0,2 procenta,“ uvedl Destatis.
Za pozitivní zprávu označil, že německá ekonomika neklesla a dále to, že spotřeba domácností se stabilizovala. Stagnací ekonomiky Německo přerušilo dva poklesy HDP za sebou. Hospodářská recese v zemi byla první od pandemie covidu.
Německá ekonomika táhne dolů celou eurozónu
Slabá německá ekonomika negativně ovlivňuje výkon celé eurozóny. Její ekonomika se právě kvůli revidovaným výsledkům Německa již v prvním čtvrtletí propadla do recese. Klesla o 0,1 procenta oproti předchozím čtvrtletím.
Vývoj HDP Německa / červená linie jsou očištěné údaje, modrá jsou původní hodnoty
[Zdroj: Destatis]
„Německému hospodářství nepomohlo ani otevření čínské ekonomiky, lepší průmyslová výroba, investice nebo fungující dodavatelské řetězce. Největším problémem byla spotřeba domácností,“ hodnotí výsledky analytik XTB Štěpán Hájek.
V případě pokračující stagnace si lze podle něj jen těžko představit, že se letos Česká republika ocitne v silnější ekonomické expanzi.
Ekonomové navíc nepředpokládají, že by německá ekonomika rostla. Naopak i druhá polovina roku bude podle jejich odhadu slabá. Ekonomiku tlumí vyšší úrokové sazby a relativně stále vysoká inflace. Ta v červnu podle Eurostatu dosáhla 6,8 procenta. To je o 1,3 procenta více, než činil 5,5% průměr zemí eurozóny. A je to o 0,4 procenta více, než byl průměr celé EU. V červenci pak podle předběžných údajů Destatis míra inflace v Německu na 6,2. Ceny potravin se zvýšily o 11 procent, ceny energií o 5,7 procenta.
Nálada v Německu není nikterak pozitivní
Podnikatelská nálada v Německu se v červenci třetí měsíc po sobě zhoršila. Oslovení podnikatelé hůře hodnotí jak aktuální situaci, tak výhled. Data před několika dny zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo. Cesta k oživení největší evropské ekonomiky, která se snaží vymanit z recese, tak podle analytiků bude ještě dlouhá.
Důvod je, že německé firmy – obdobně jako ty české – mají stále méně nových zakázek. Klesá tak i využití jejich výrobních kapacit, které v červenci propadlo o 1,4 procentního bodu na 83 procent. Poprvé po více než dvou letech se tak dostalo pod dlouhodobý průměr 83,6 procenta.
Německý vývoz do zemí sousedících s Ruskem roste i o tisíc procent
Propadl se rovněž dílčí index pro sektor služeb. Poskytovatelé byli znatelně méně spokojeni se současnou situací, očekávání pro nadcházející měsíce však byla o něco méně pesimistická. Podnikatelské klima a zejména výhled do budoucna se zhoršil i v obchodě. Ve stavebnictví se ukazatel podnikatelského klimatu propadl na nejnižší úroveň od února 2010. Větší nespokojenost byla se současnou situací a zhoršil se výhled na příští měsíce. Dodejme už jen, že německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých firem.
–RED–
Není divu. Kapitalismus je výrobní systém pro rozvoj. Musí neustále nadprodukci vyvážet, což je výborné pro hospodářský rozvoj zemí, které jsou zaostalejší. No a nyní se sešlo několik vlivů současně. Vlastní vinou si podřezávají energetickou základnu hospodářství. K tomu se ještě přidaly sankce na dovoz levného plynu, což tento vliv ještě zesílilo, protože na energii vše stojí a s ní i padá. K tomu vypadl velmi solventní ruský trh, který byl z hlediska možnosti vývozu zboží docela nezaplnitelnou černou dírou. Náhrada tohoto možná není, protože kde by to možné bylo, je už mísa obsazena. A kde ještě obsazena není, tam by to naopak byla černá díra na peníze a v takovém případě není o co stát. Stručně řečeno, je to mizérie. Ale stejně tak jako na spáleništi, kde je popel výborným hnojivem, začnou na uvolněném světle rašit nové rostliny, tak na mizérii chcíplého hospodářského výkonu, zvýšené nezaměstnanosti a stagnující, či dokonce snižující se životní úrovni, začnou na být uvolněném prostoru více slyšet hlasy, které na blbnutí nahlas v politice migrace a politice energií neustále poukazují. Ony se uchytí určitě, ale ještě toho neshořelo dost, jelikož je v tom šumotu hospodářského kvasu a překotného rozvoje a plných státních kas, nebylo dobře slyšet.