Český hrubý domácí produkt [HDP] v letošním druhém čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta. 0,1% růst zaznamenala česká ekonomika mezičtvrtletně. Vyplývá to z aktuálních předběžných výsledků Českého statistického úřadu [ČSÚ].
K mezičtvrtletnímu růstu HDP přispěla domácí poptávka. Výdaje na konečnou spotřebu domácností ale stagnovaly. V letošním prvním čtvrtletí česká ekonomika taktéž stagnovala. V meziročním srovnání propad české ekonomiky tak zrychlil z 0,5 procenta na 0,6 procenta.
„Meziroční vývoj HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivně opět působila zahraniční poptávka,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Ekonomové navíc upozorňují, že jde o předběžný odhad. Což značí, že ČSÚ může výsledek upravit pozitivním stejně jako negativním směrem.
Český hrubý domácí produkt v % / mezičtvrtletní, meziroční změna, sezónně očištěno
[Zdroj: ČSÚ]
„Česká ekonomika se ocitla jen v minimálním plusu,“ hodnotí výsledek HDP v druhém čtvrtletí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle něj si na přesná čísla ČSÚ budeme muset ještě zhruba měsíc počkat. A tak prozatím lze jen usuzovat, že ekonomika zůstala ve vleku vysoké inflace snižující reálnou kupní sílu obyvatel. Doposud spotřeba tuzemských domácností klesala a oproti konci roku 2019 už byla zhruba o desetinu nižší.
„Celé první letošní pololetí tak v podstatě bylo ve znamení hospodářské stagnace,“ doplňuje ekonom Komerční banky [KB] Martin Gürtler.
Jak si stála hrubá přidaná hodnota
K meziročnímu vývoji hrubé přidané hodnoty [HPH], tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejvíce pozitivně přispěl průmysl a informační a komunikační činnosti. Naopak negativní vliv mělo stavebnictví a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. V mezičtvrtletním srovnání klesla HPH ve většině odvětví národního hospodářství.
„Teprve podrobná čísla ukážou, zda se rozpohybovaly investice nebo jak do HDP tentokrát promluvily zásoby, které alespoň podle průzkumů mezi firmami opět narůstají. Tentokrát nikoliv ty materiálové, ale přímo zásoby neprodaných hotových výrobků,“ říká Petr Dufek.
Jako výjimku jmenuje automobilový průmysl, který dohání skluz z předchozího roku a díky dostupnosti dovážených součástek i odbourává zásobu starých objednávek a tím zvyšuje export do zahraničí.
„Na útlumu ekonomiky se podle našeho odhadu nadále podílela hlavně spotřeba domácností. […] Hlavním důvodem rychle se snižujících útrat domácností je podle nás strmý pokles reálných mezd. Ve vztahu k nejistému vývoji poptávky byly pravděpodobně opět nižší také fixní investice,“ tvrdí Martin Gürtler.
Před mezičtvrtletním poklesem ekonomiku podle něj zachránily vyšší čisté vývozy. K těm významně přispěl vývoz dříve rozpracované produkce, která nemohla být dokončena kvůli chybějícím součástkám. Dodavatelské řetězce se však v letošním roce vrátily do normálu a dodávky dílů se tak obnovily. Pozitivní dopad to mělo podle jeho slov především na automobilový průmysl.
Zaměstnanost v Česku ve druhém čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 procenta. V meziročním srovnání stoupla o 0,7 procenta.
Český hrubý domácí produkt a výhled na příští rok
„Druhá polovina roku by díky nižší inflaci měla být z pohledu české ekonomiky přece jen úspěšnější. Přesto celoročním výsledkem nebude asi nic jiného než kladná nula. S ohledem na vývoj v Německu, jako našeho hlavního obchodní partnera, asi nelze čekat nějaký zázrak,“ míní Petr Dufek.
„Poslední výkon Česka je srovnatelný s Německem, jehož ekonomika vykázala mezičtvrtletní stagnaci. Lépe se v uvedeném kvartálu dařilo Francii či Španělsku, hůře naopak Rakousku či Švédsku,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Analytici KB očekávají letošní růst českého HDP ve výši 0,1 procenta. Na slabém letošním výsledku se podle nich podepíše hlavně stagnace ekonomiky v letošním prvním pololetí. Věří v oživení spotřeby domácností spolu s klesající inflací.
„Domácnosti navíc stále disponují velkým množstvím nahromaděných úspor. Podle našeho odhadu nadúspory domácností činí skoro deset procent ročního nominálního HDP. Jejich postupné rozpouštění by také mělo podpořit růst spotřeby domácností,“ říká Gürtler.
Upozorňuje, že snad již v příštím roce česká ekonomika poroste rychlejším tempem, jakkoli ji pravděpodobně zbrzdí vládou plánovaná konsolidace veřejných financí a nadměrně utažená politika centrální banky.
–DNA–
