Evropská unie po krachu Černomořské obilní iniciativy hledá nové vývozní trasy pro obilí z Ukrajiny. Jde ale o logisticky náročné a velmi drahé zadání. Tématu se v článku EU has no easy options to help Ukraine shift its grain věnuje list Politico.
Bruselský list píše, že tlak na unii stoupá společně s tím, jak roste zásoba ukrajinského obilí poté, kdy Moskva zastavila fungování Černomořské obilní iniciativy. Nejenže se Moskva odmítla podílet na programu podporovaném Spojenými národy [OSN], ale navíc bombarduje infrastrukturu, která vývoz ukrajinského obilí umožňuje.
„Jsme připraveni vyvézt vše, co Ukrajina vyvézt potřebuje,“ uvedl unijní komisař pro zemědělství na jednání unijních ministrů zemědělství Janusz Wojciechiowaki.
Navzdory tomuto sebevědomému prohlášení se ale pozemní trasy, po nichž by se mělo ukrajinské obilí vyvážet, dostávají pod stále silnější tlak. A zdaleka nejde jen o obavy některých evropských zemích, které nechtějí ukrajinské obilí na území EU. Jde také o silnice, železniční trasy a říční cesty.
„Nejslibnější trasa, přes ústí Dunaje, je v ohrožení. To se stalo poté, kdy ruské rakety dopadaly na ukrajinský říční přístav Reni. Ten přitom leží jen několik stovek metrů od rumunských hranic,“ uvádí list Politico a připomíná, že Rumunsko je členem EU i NATO.
Přitom cituje generálního sekretáře NATO Jense Stoltenberga. Ten Rusko odsoudil za „nebezpečné a eskalační jednání“. Zároveň vyzval Moskvu, aby přestala využívat „hlad jako zbraň.“ Tím celá věc ale skončila. Politico cituje i rumunského prezidenta Klause Iohannise. I ten kroky a jednání Moskvy odsuzuje.
Hledá se způsob, jak dostat ukrajinské obilí z Ukrajiny
Evropská komise odhaduje [na základě údajů z Ukrajiny, pozn. red.], že od června putovalo do světa více než 65 procent ukrajinského obilí přes dunajský koridor. Z ukrajinských říčních přístavů Reni a Izmail, moldavského Giurgiulesti a rumunského Galati putuje náklad obilí do Černého moře přes kanál Sulina nebo rumunskou Constanci.
Avšak jen to nestačí. Ozývají se hlasy, že by unie měla hledat další alternativní cesty. A to mnohem usilovněji. Litva proto navrhla zvýšení ukrajinského vývozu přes Polsko do baltských přístavů Klapeida a dalších přístavů v Estonsku a Litvě. Tyto přístavy mají roční kapacitu 25 milionů tun obilí.
Ukrajina hledá cesty, jak dostat obilí z černomořských přístavů
Tento plán ale závisí na takzvaných zelených koridorech. V nich by celní, fytosanitární a veterinární kontrola neprobíhala na polsko-ukrajinské hranici. Ukrajina tento plán vítá. Ale jen ten jí nestačí. K přístavům, které návrh zmiňuje, přidává dále německé přístavy Hamburk a Rostock, Rotterdam v Nizozemsku, Rijeku v Chorvatsku, Terst v Itálii a Koper ve Slovinsku.
Evropská unie s tím problém nemá. Mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz uvedl: „Pokud Rusko nepřestane s nepřátelským ovládáním černomořských přístavů, koridory přes unijní území zůstávají nejspolehlivější trasou pro ukrajinský vývoz.“
Argumentuje tím, že od května loňského roku do letošního června jimi prošlo 41 milionů tun obilí. A 32 milionů tun se vyvezlo přes nyní blokované černomořské přístavy.
Vývoz ukrajinského obilí stojí unijní země nemalé peníze
Železniční a silniční přeprava obilí skrz EU ale stojí nemalé peníze. Vyžaduje investice do infrastruktury. Jde i o náklady na zvýšení kapacity. Jako problém se ukazuje také rozdíl v rozchodu kolejí v EU a na Ukrajině.
Tyto náklady zdražují vývoz obilí podle Politico až o 30 až 40 eur [cca 717 Kč až 955 Kč] na jednu tunu. Jak Litva, tak Ukrajina proto požádaly o dotace, které by tento rozdíl vykompenzovaly. Země jako Polsko, Maďarsko a Rumunsko, přes které by se obilí dopravovalo, v zásadě s návrhem souhlasí, ale nechtějí nic slyšet o zvýšených nákladech.
„Je to dobrý plán, ale kdo dopravu zaplatí,“ vyjádřil se zástupce jedné z východoevropských členských zemí, který ale nechtěl být citován.
Ostatně Rumunsko už investovalo do vyšší kapacity přístavu Konstance. Polsko investovalo zhruba 100 milionů eur [cca 2,4 mld. Kč] do zvýšení kapacity železnice a do nového pohraničního přechodu s Ukrajinou. Celkové investice, které si takzvané trasy solidarity vyžadují, se odhadují na jednu miliardu eur [cca 24 mld. Kč].
Pozornost se zaměřuje na Brusel, komisaři ale opakovaně varují, že rozpočet na unijní infrastrukturu a solidární trasy je nedostatečný. Zatím dosahuje 250 milionů eur [cca 5,9 mld. Kč] a že odhadovaná miliarda eur je v nedohlednu. I kdyby se peníze ale našly, bude jejich použití složité prosadit.
Ukrajinské obilí v EU je problém
V důsledku ruské invaze postihl dovoz levného ukrajinského obilí hlavně polské farmáře. Zvýšený provoz ukrajinských kamionů vadil tamním dopravcům i dopravcům v Rumunsku. Evropská komise v červnu rozšířila zákaz vývozu ukrajinského obilí o další dvě země na celkem pět zemí.
Ukrajinské obilí se může dovážet do EU, ale jen pokud se to nedotkne zájmů těchto pěti zemí. V jejich čele přitom stojí Polsko, které požaduje, aby byl zákaz dovozu prodloužený nejméně do konce roku. Omezení však povoluje Ukrajině obilí vyvážet do třetích zemí.
Ukrajinské obilí rozložilo unijní trh, píše The New York Times
„Od té doby, co Evropská komise vydala zákaz, se transit obilí přes Polsko zvýšil téměř dvakrát,“ uvedl polský ministr zemědělství Robert Telus na zasedání v Bruselu.
„Jsme ochotni i nadále na tomto tranzitu spolupracovat,“ dodal.
Ukrajina situaci ale vidí jinak. Tvrdí, že polské úřady úmyslně zpomalují pohraniční kontrolu ukrajinského obilí. Doprava přes hranice v květnu podle ukrajinských zástupců klesla na 336 000 tun, tedy na polovinu úrovně z listopadu loňského roku.
Článek mě opět utvrdil ve dvou věcech. Že je faktem, že v lásce a ve válce je dovoleno vše a že válka je z devadesáti procent ekonomická záležitost a s bídou jen z deseti procent záležitostí vojenskou. Nakonec článek přesně zapadá do rámce, že podobná válka je pokračováním politiky násilnými prostředky. Když si člověk vezme Vietnam, Irák, Afgánistán, Sýrii, tak Ukrajina rozhodně výjimkou být nemůže a ani nebude. Jinými slovy bude to ne tak, kdo koho porazí, kdo na kým zvítězí, ale kdo to ekonomicky už nevydrží déle táhnout a tím si tuto násilnou formu politiky prohraje. Sám! Z toho vyplývá, že to dokonce může dopadnout stejně jako na závodech F1, kde se po okruhu řítí rychlostí, která by slušela spíše letadlu. A v rakvi nakonec odnesou ne závodníka, ale diváka z tribuny sledující závod u ostré zatáčky. Pokud tím divákem bude Green deal a vynechám nešťastnou Ukrajinu, tak budu spokojen.
Ukrajinské obilí se stalo časovánou minou EU a jeho zemědělské politiky. Platí jedna stará zásada s Rusy jedná, ale vyvolat zastupnou válku, jak to podporuje předluzena administrativa prezidenta Bidena je zcestna. Někdo si vděčnost představuje tak, že mu bude vráceno. ztracene, nereálné. A tak se kupi jeden problém za druhym. Je to slozity vývoj a nema dobrá řešení pro žádnou stranu. Chcimirove kontra Siegfridove a mezitím je vybudován justicne-militaristicky pakt. Polsko zbrojí, náš čeká zavedení presencni vojenské služby, to jedna z možných vizi. Naše neutralita se vzdaluje, jak po vstupu spřátelených vojsk VS 21.8.1968.Svedsko odhazuje svou dvousetletou neutralitu v dal. Nelehké to časy.
Ukrajinu se zeleným klaunem je potřeba odstavit od všeho … i nedemokraticky ! Před Vánoci 2022 bylo pozdě ! Zkorumpovaná i neonacistická UA je prostě hrozbou i zlem hlavně pro Evropu. Nyní UA s Alzákem slouží jako voj. nástroj pro agresi vůči Rusku za ekonomické zájmy USA ! Kdo toto nechce vidět je čímpak ? Voličem války chtivých poskoků Pávka i 5hadů !