Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem 214,1 miliardy korun. To je o 1,3 miliardy korun nižší deficit než v červnu [215,4 mld. Kč]. Informaci zveřejnilo [1.8.] Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU a finančních mechanismů činil schodek státního rozpočtu 253,1 miliardy korun. V tomto ukazateli naopak došlo k meziměsíčnímu zhoršení o 1,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] i tak vývoj českého státního rozpočtu, který snížil schodek dvakrát za sebou, hodnotí pozitivně.
„Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši 20 miliard korun, podaří se nám dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun,“ uvedl ministr.
Podle něj za samotný červenec hospodařil rozpočet meziročně o jedenáct miliard korun lépe a dosáhl tak mírného přebytku 1,2 miliardy korun. Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci července růstu 17,2 procenta [+157,0 mld. Kč]. Za nárůstem stojí vyšší příjmy z EU [+50,8 mld. Kč] a výběr pojistného [+33,3 mld. Kč].
Pozitivně se vyvíjelo také inkaso daně z příjmů právnických [+33,0 mld. Kč] a fyzických osob [+15,5 mld. Kč]. Rostlo inkaso daně z přidané hodnoty [+11,7 mld. Kč] a ke stabilizaci schodku přispěl odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny [+13,4 mld. Kč].
Příjmy státního rozpočtu
Na inkaso daně z příjmů právnických osob [+37,0 %, +33,0 mld. Kč] měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022. Za meziročním růstem inkasa u daně z příjmů právnických osob stály zejména firmy podnikající v oblasti energetiky a finančního zprostředkování.
Do inkasa daně z přidané hodnoty [+5,9 %, +11,7 mld. Kč] se podle MF ČR promítá na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé ustupující pokles reálné spotřeby domácností. Naopak inkaso spotřebních daní [-6,0 %, -5,3 mld. Kč] zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit.
„Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků [-6,9 %, -2,3 mld. Kč], kde se projevuje změna nákupních preferencí spotřebitelů, a inkaso spotřební daně z minerálních olejů [-4,9 %, -2,0 mld. Kč]. Což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty,“ uvádí ministerstvo ve své zprávě.
Snížení sazby daně z motorové nafty se ale stalo prvního srpna minulostí. Od pondělí 31. července do úterý 1. srpna, kdy se v Česku zvýšila spotřební daň na naftu, stoupla podle společnosti CSS průměrná cena dieselu o 71 haléřů na 33,95 koruny za litr.
Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu MF ČR převedlo 13,4 miliardy korun. Inkaso daně z neočekávaných zisků se navíc odvine od výše daňové povinnosti vykázané v daňových přiznáních podaných především velkými firmami na začátku července. Dotčené subjekty mimo jiné poskytnou oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku.
Výdaje státního rozpočtu
Stejně jako rostly příjmy státního rozpočtu, rostly i jeho výdaje. Jejich celková výše meziročně stoupla o 178,3 miliardy korun [+16,2 %]. Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů [+16,2 %, +165,7 mld. Kč] navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií. Desítky miliard korun si žádají náklady na dopady války na Ukrajině, výplata sociálních dávek, hlavně důchodů a obsluha státního dluhu.
Kapitálové výdaje [+15,4 %, +12,7 mld. Kč] zvýšily především nákupy Ministerstva obrany ČR [+5,6 mld. Kč] a transfery Státnímu fondu životního prostředí ČR [+4,6 mld. Kč].
Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 29,4 mld. Kč [-4,7 mld. Kč] a na podporu investic realizovaných pomocí Státního zemědělského intervenčního fondu 3,8 mld. Kč [+1,6 mld. Kč].
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+15,9 %, +69,1 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+18,9 %, +62,8 mld. Kč]. Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 procenta, mimořádná úprava od června o 3,9 procenta a příspěvek 500 korun měsíčně za vychované dítě.
Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení [+5,2 mld. Kč] posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií. Rostou náklady na přídavek na dítě [+1,5 mld. Kč] a výsluhový příspěvek [+1,0 mld. Kč]. Naopak klesly vyplacené dávky nemocenského pojištění [-1,4 mld. Kč] a rodičovský příspěvek [-1,1 mld. Kč]. Přibližně o 1 mld. Kč jsou nižší výplaty humanitární dávky, jejichž objem dosahoval nejvyšších hodnot v druhém čtvrtletí minulého roku.
Výrazněji vzrostly běžné transfery podnikatelům [+142,6 %, +51,2 mld. Kč] ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty kvůli zastropování jejich cen [36,4 mld. Kč]. Jsou tu ale i dotace provozovatelům přenosové soustavy [10,1 mld. Kč] a výplata pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích [4,6 mld. Kč].
„Celková pomoc s vysokými cenami energií ve výši 51,1 miliardy korun nebyla z velké části hrazena z rozpočtu letošního roku, ale z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku,“ uvedlo MF ČR.
Obsluha státního dluhu vyšla státní rozpočet na 38,8 mld. Kč [+11,9 mld. Kč]. Jde o celkový meziroční nárůst o 44,1 procenta.
–DNA–
Deficit státního rozpočtu klesl podruhé za sebou, ale je před námi zima a nikdo neví jaká bude. Zpravidla padá namazany chleba na namazanou stranu. No, veřejnost je zkoušená co vydrží, to má jen odkladný účinek, dluhy se musi platit. Fialova vláda je vyprojektovana jako nesesaditelna, ale má to háček, prezident Pavel má svoje kritéria, tak uvidime, jaký bude další vývoj.