Postupným převodem zaměstnanců úřadů práce do vyšších platových tříd přesáhne jejich průměrný plat letos na podzim 41 tisíc korun. S nárůstem platů na úřadech práce se počítá i příští rok. Dojde ale i ke zrušení poboček úřadů práce.
Ke skokovému nárůstu platů zaměstnanců úřadů práce ve služebním poměru došlo u téměř čtyř tisíc z nich již od 1. srpna, to díky převodu do vyšší platové třídy. Další část se jich vyššího ohodnocení dočká ještě letos na podzim.
„Od srpna převádíme celkem 3 919 služebních míst do vyšších platových tříd, které novému charakteru práce odpovídají,“ uvádí v tiskové zprávě Úřadu práce ČR [ÚP ČR] od poloviny února jeho řízením pověřený ředitel a vrchní ředitel Sekce informačních technologií na Ministerstvu práce a sociálních věcí [MPSV] Karel Trpkoš.
K dalšímu převedení části zaměstnanců úřadů práce do vyšších platových tříd plánuje ÚP ČR podle Trpkoše letos na podzim. Půjde především o prvoliniové zaměstnance ve služebním poměru.
„Průměrný plat v rámci Úřadu práce ČR tak přesáhne 41 000 korun. A počítáme s tím, že poroste i v příštím roce,“ říká Karel Trpkoš, který s pověřením ministra práce a sociálních věcí vede úřady práce od poloviny letošního února, kdy Marian Jurečka [KDU-ČSL] odvolal z funkce Viktora Najmona.
Avizovaná průměrná výše platu zaměstnance úřadu práce se tak prakticky blíží průměrné hrubé měsíční mzdě v národním hospodářství. Ta podle dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] v letošním prvním čtvrtletí dosáhla 41 265 korun.
Loni na jaře byl průměrný plat na ÚP ČR 25 tisíc Kč
Nízké platy zaměstnanců úřadů práce a systém jejich odměňování v poměru k objemu práce dlouhodobě kritizuje nejen opozice, ale i ekonomové a další odborníci. Očekávaný letošní průměrný plat ve výši 41 tisíc korun měsíčně je tak překvapením. Ještě loni na jaře předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací [OSSOO] Pavel Bednář totiž při vyhlašování stávkové pohotovosti uvedl, že většina zaměstnanců úřadů práce pobírá měsíčně přibližně 25 tisíc korun hrubého.
„Většinu agendy zpracovávají státní zaměstnanci na Úřadu práce v 9. platové třídě s platem okolo 25 000 Kč hrubého. Co se týče údajného rapidního zvyšování platů, tento nárůst byl zapříčiněn primárně [zcela zaslouženým] přidáváním učitelům, zdravotníkům atd. Platy úředníků již druhý rok stojí. Navíc jde o růst pouze nominální,“ řekl loni v květnu Pavel Bednář.
Na úřadech práce pracuje přibližně 11 500 zaměstnanců. Od loňské ruské invaze na Ukrajinu na ně ale připadal největší díl práce při vyřizování humanitárních dávek a dalších sociálních podpor pro ukrajinské uprchlíky. Kvůli vysokým cenám energií se od té doby více než zdvojnásobil počet příjemců příspěvku na bydlení. Narostl i počet příjemců přídavků na dítě a dalších státních sociálních podpor.
Na úřadech se proto tvořily několikahodinové fronty, docházelo k potyčkám mezi čekajícími žadateli o dávky a někteří jejich příjemci zůstávaly i měsíce bez vyplacených sociálních podpor. Čímž se dostávali do vážných finančních problémů a některým z nich hrozilo i vystěhování kvůli nezaplaceným nájmům. Nejhorší situace panovala dlouhodobě na několika pražských pobočkách úřadů práce. Což vygradovalo letos v únoru odvoláním generálního ředitele Viktora Najmona z funkce generálního ředitele ÚP ČR.
Nízké platy zvyšovaly i fluktuaci na úřadech práce
To za situace, kdy pracovníci úřadů práce patřili k nejhůře placeným úředníkům veřejné správy. Což se projevovalo i na vysoké fluktuaci zaměstnanců. Do transformace sítě úřadů práce se po pověření v polovině února pustil náměstek ministra práce a sociálních věcí Karel Trpkoš, který již koncem dubna na jednání sněmovního výboru pro sociální politiku označil zlepšení personální situace i výplaty státních sociálních dávek pod jeho vedením za brutální.
Zaměřil se i na samotný systém odměňování pracovníků úřadů práce, do kterého zavedl i motivační ohodnocování jejich práce.
„Čím lépe ji vykonávají, tím vyšší může být jejich odměna,“ říká Trpkoš.
A i taková změna podle dosavadních zkušeností podle něj přinesla prokazatelné výsledky.
„S postupující digitalizací se nám mění i charakter práce. Postupně automatizujeme dosavadní manuální činnosti, a to nám umožňuje se lépe soustředit na práci s klientem,“ jmenuje další z opatření Karel Trpkoš.
V posledních měsících se podle jeho slov snížil podíl žádostí zpracovaných po zákonné lhůtě, včetně hlavního města. Například u příspěvku na bydlení zpracovávají úřady práce 78 procent žádostí do 30 dnů od jejich přijetí. U rodičovského příspěvku je to 86 procent žádostí.
Opožděná výplata dávek je minulostí, říká šéf ÚP ČR
V odbavování těchto dvou dávek podle Trpkoše pomáhá nově zřízené specializované pracoviště, které zpracovává příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek z online podání v celé ČR. Stejně jako příspěvek na bydlení a přídavek na dítě pro nejvytíženější pražská pracoviště, dodává pověřený ředitel ÚP ČR. Většina žádostí po 30denní zákonné lhůtě je nevyřízena kvůli nutnosti doplnění některých údajů ze strany klienta.
Žádosti, jež úřad z uvedených příčin vyřídí po lhůtě 60 dnů, tvoří přibližně dvě procenta z celkového počtu přijatých formulářů, tvrdí.
„Opožděná výplata dávek, zejména v oblasti státní sociální podpory, bez objektivního důvodu začíná být minulostí. V porovnání s loňským rokem jsme v Praze na třetinových lhůtách,“ říká Karel Trpkoš.
V rychlosti odbavování žádostí o sociální podpory pomáhá hlavně digitalizace, kdy už dnes žádosti a další potřebné dokumenty úřadům práce online podávají v metropoli tři čtvrtiny žadatelů o rodičovský příspěvek. I přesto Trpkoš upozorňuje, že dostupnost úřadů práce zůstane zachována i do budoucna. Čemuž napomůže i plánovaná spolupráce v podávání žádostí o dávky státních sociální podpory s Českou poštou.
„Uvědomujeme si, že část klientů bude vždy preferovat fyzické podání před elektronickým. I jim chceme nabízet komfort, který zajistí, že si budou moci vyřídit záležitosti. Zejména podat žádosti a další podklady, co nejblíže místu bydliště,“ říká pověřený ředitel ÚP ČR.
V rámci těchto změn počítá i s omezením, to je zrušením některých poboček úřadů práce.
„To je realita, s níž se musíme vypořádat. Zpřístupněním našich služeb přes Českou poštu zachováme jejich širokou dostupnost,“ upozorňuje Trpkoš s tím, že na druhou stranu tato změna poskytne náplň práce pro zaměstnance České pošty.
Výběr pracovišť úřadů práce, kterých se plánované zeštíhlení dotkne, v tuto chvíli ale zatím vyjmenovat nedokáže.
Veronika Táchová
