Inflace v USA překvapila, když po více než roce stoupla

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červenci zrychlil na 3,2 procenta z červnových tří procent. Inflace v USA tak vzrostla poprvé od loňského června. Uvedlo [10.8.] to americké ministerstvo práce.

Naposledy tempo růstu inflace v USA vzrostlo loni v červnu, když dosáhlo 9,1 procenta. Inflace v USA tehdy byla nejvýše za posledních 40 let. Od té doby jenom klesala, zatímco v Evropě ve stejných měsících jenom rostla. Podle analytiků aktuální růst inflace v USA ale nepřekvapil. Je dokonce mírnější, než se čekalo. Ekonomové v anketě agentury Reuters odhadovali červencovou inflaci ve Spojených státech v průměru na 3,3 procenta.

„Panovala obava, že vyšší ceny pohonných hmot se v červenci promítnou do většího růstu amerického indexu spotřebitelských cen a že tento trend bude pokračovat i v srpnu. Ukázalo se však, že vyšší ceny energií vykompenzoval pokles a menší než očekávaný růst v ostatních kategoriích,“ uvedl pro FinTag.cz analytik XTB Tomáš Cverna.

Podle něj klesaly především ceny ojetých a nových automobilů, ale i ceny elektřiny. Růst elektřiny je přitom podle analytika XTB překvapující, protože v červenci výrazně stouply ceny plynu, jenž je důležitou komoditu pro výrobu elektřiny v USA.

„Největší pokles však zaznamenaly ceny letenek, ale tato položka má v celkovém indexu spotřebitelských cen USA velmi malou váhu, jedná se o pouhých 0,6 %. Ceny pohonných hmot jsou sice důležité a v červenci znatelně vzrostly, ale klíčovým faktorem americké inflace zůstává bydlení,“ dodává Cverna.

Bydlení v americké inflaci zaujímá váhu 34,7 procenta. Přičemž ceny v této kategorii v červenci meziměsíčně vzrostly o 0,4 procenta a meziročně o 7,7 procenta.

Inflace v USA a další kroky FEDu

Jádrová inflace v USA meziročně zpomalila ze 4,8 na 4,7 procenta, meziměsíčně přidala 0,2 procenta. Nabízí se tak otázka, jak se aktuální vývoj promítne do dalšího rozhodování o sazbách americké centrální banky.

„Inflace ve Spojených státech trhy nepřekvapila. […] Finanční trhy se tak utvrdily v očekávání, že Fed již úrokové sazby v tomto cyklu nezvýší,“ říká analytik Komerční banky Jaromír Gec.

Obdobně situaci vidí Tomáš Cverna: „Z pohledu FEDu dávají údaje o inflaci za červenec větší komfort pro ponechání sazeb na zářijovém zasedání beze změny a vyhodnocení situace.“

USA ztratily AAA rating. Je to začátek konce naší civilizace?

Důležitý podle něj ale bude i vývoj na trhu práce. V červenci došlo k o něco vyššímu než očekávanému počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Bylo jich 248 tisíc, odborníci jich ale očekávali 230 tisíc.

„Pokud by údaje o zaměstnanosti v USA za srpen nevykázaly výrazný růst pracovních pozic a index CPI za srpen by nevykázal velké oživení, zvýšení sazeb na zářijovém zasedání by mohlo být velmi nejisté,“ spekuluje Tomáš Cverna.

Podle něj platí, že inflaci může akcelerovat zdražení energií. Protože ceny energií v jádrové inflaci ale chybí, jsou tak mimo kontrolu FEDu. Američtí centrální bankéři podle něj nejspíš usoudí, že jejich dosavadní kroky inflaci skutečně omezily.

Jak [ne]reagovaly trhy

Americký dolar reagoval na aktuální inflační data poklesem. Spolu s lehkým poklesem krátkých výnosů oslabil v páru s eurem o 0,5 procenta na 1,102 USD/EUR. Dále se pak obchodoval na hranici 1,10.

„Akciové indexy získaly, což je také v souladu s ´holubičím´ tónem dnešních údajů o CPI. Peněžní trhy také snížily své jestřábí sázky a nyní oceňují pouze 10% šanci na zvýšení sazeb na zářijovém zasedání a přibližně 20% šanci na takový krok na listopadovém zasedání,“ upřesnil Tomáš Cverna.

FED zahájil zvyšování úrokových sazeb loni v březnu. Letos v červenci základní úrokovou sazbu zvýšil o čtvrt procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Základní úrok se nachází na nejvyšší úrovni od roku 2001. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci po červencovém zasedání nevyloučil další zvýšení úroků v září. Vše se podle něj ale odvine od aktuálních dat. Zároveň vyloučil, že by se americká ekonomika dostala do recese.

–DNA–