V doplňkovém penzijním spoření [DPS] si aktuálně odkládá peníze na stáří už 40 procent všech účastníků III. pilíře důchodového systému. DPS ale čekají zásadní změny. Dotknou se jak státního příspěvku, tak nabídky nových penzijních fondů.
Na konci letošního prvního pololetí si v penzijním spoření odkládalo peníze na stáří 4 324 136 lidí. V nových fondech DPS jich investovalo 1 732 327. To je 40 procent všech účastníků III. důchodového pilíře. Zbylých 2 591 799 účastníků si spoří v transformovaných fondech starého penzijní připojištění.
„V druhém letošním kvartálu vstoupilo do nového penzijka 46 537 účastníků. Za první kvartál dokonce ještě více, a to 47 023 účastníků. Během celé první poloviny tohoto roku to znamenalo nárůst v podobě 93 560 účastníků nového penzijka. Již v roce 2025 tak pravděpodobně dosáhneme stavu, kdy bude počet účastníků celého III. pilíře rozdělen na polovinu účastníků v novém a polovinu účastníků ve starém penzijku,“ říká Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR.
Ve starém penzijním připojištění v letošním prvním pololetí ukončilo spoření na důchod necelých 160 tisíc účastníků. V naprosté většině splnili podmínky pro ukončení a výběr penzijka. Aleš Poklop v této souvislosti upozorňuje účastníky penzijního spoření, kteří již čerpají starobní důchod, a jimž tedy na návrh vlády stát od příštího roku nejspíš odejme státní příspěvek, aby penzijko hned teď nerušili. Tím se totiž podle jeho slov připraví o státní příspěvek do doby, než zákon o změnách v penzijním spoření vstoupí v platnost.
„Nastane-li vůbec taková situace, je nejpravděpodobnější, že to bude až od 1. července 2024,“ uvádí.
O státní příspěvek ve spoření na penzi přijde skoro milion lidí
Jedním z důvodů je i to, že penzijním společnostem chvíli potrvá, než připraví všechny své IT systémy na změny, které chystá vláda v penzijním spoření.
Vláda změní podmínky pro státní příspěvek
Další novinka, kterou chystá Ministerstvo financí ČR [MF ČR], je změna podmínek výplaty státního příspěvku. Cílem úpravy podmínek výplaty státního příspěvku je přimět účastníky penzijního spoření k odkládání vyšších částek do penzijních fondů. Dále tím chce ministerstvo snížit náklady státu na výplatu státního příspěvku.
„Změna výše státních příspěvků je určitě zajímavá motivace. Naposledy se částka státních příspěvku měnila před 10 lety. Tehdy to také vyvolalo hodně změn ve výši měsíčního příspěvku. Takovou reakci očekávám i nyní. Dle mého názoru bude docházet nejčastěji ke změně výše příspěvku u nižší hranice. To znamená z 300 korun na 500 korun,“ popisuje pro FinTag.cz dopady změn ředitelka penzijní společnosti Rentea Lucie Jurníčková.
Další změna pak podle ní nastane u horní hranice státního příspěvku. Tedy mezi klienty, kteří doposud pobírají maximální státní příspěvky. Ti si nejspíš zvýší úložku z 1000 korun na 1700 korun měsíčně.
Jinou významnou úpravou v penzijním spoření bude zřejmě i možnost využít daňové odpočty až 48 000 korun v kombinaci všech produktů na stáří.
„Tohle je určitě také příjemný benefit, který někteří mohou využít,“ říká Jurníčková.
Chystaná novela zákona o penzijním spoření přináší i další změny. Zavádí například alternativní účastnický fond v doplňkovém penzijním spoření. A dále zavádí nový takzvaný Dlouhodobý investiční produkt [DIP]. V tomto případě nejde o nic jiného než o obdobu účtu dlouhodobých investic. Na něm pracovalo MF ČR již za minulé vlády.
Nové alternativní fondy v penzijním spoření
Alternativní účastnický fond je nový fond, který budou moci obhospodařovat penzijní společnosti, jako jeden z dalších účastnických fondů v DPS. V zásadě jde o fond s volnější investiční strategií ve smyslu volby investičních nástrojů. Správci těchto fondů budou moci do portfolií účastníků zahrnout i investice do realit. To dosud nemohli. Předpokládá se, že v jeho nastavení ale dojde ještě k úpravám.
Co se týče DIP fondů, zde se jedná o docela nový produkt. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že tento produkt podle novely zákona nebudou nabízet penzijní společnosti. Novela zákona jim to neumožňuje. Produkt tedy veřejnosti nejspíš nabídnou hlavně investiční společnosti a obchodníci s cennými papíry.
„Proč tento produkt vznikl? To je dobrá otázka. Penzijní společnosti jsou kritizovány za to, že je jejich produkt drahý. Za to, že klienti si nevybírají prostředky formou penze, ale jednorázově. Pak se vymyslí produkt, který je dražší a není jiná možnost než jednorázový výběr. Z mého pohledu toto bylo málo promyšlené. Navíc v jeden moment vzniká nový alternativní fond a do toho tento nový produkt DIP. A už teď vidím, že se v tom lidé ztrácí. Neví, jaký je v tom rozdíl,“ vyjadřuje se kriticky k novému fondu DIP Lucie Jurníčková.
Oproti tomu jednoznačně vítá rozšíření nabídky v DPS novým alternativním fondem. Smysluplnost vzniku fondů DIP v rámci penzijního spoření jí ale uniká. To třeba už kvůli tomu, že zatímco penzijní fondy mají limity pro poplatky, u fondů DIP žádné limity novela zákona nestanovuje.
Fondy DIP odvedou pozornost od DPS
Upozorňuje na to, že pro penzijní společnosti se jedná o ryze konkurenční produkt. Podle ní otázka i stojí, co tento produkt přinese těm, kteří spoří ve III. důchodovém pilíři na stáří.
Zamýšlí se rovněž nad tím, jak lidé mohou tento produkt využít: „Můj osobní názor je, že pokud bude produkt využíván tak, že si klient rozdělí měsíční příspěvky na DPS a DIP, tak to za mě bude v pořádku. To dává smysl. Pokud bude volba klienta DIP, nebo DPS, tak to nebude v pořádku. Mělo by to být, mám DPS a chci diverzifikovat, proto si sjednám i DIP.“
Obavy vyjadřuje i z toho, že tento nový fond, který má sloužit jako spoření na penzi, bude moci nabízet, jak říká, „kdekdo“.
„Moc hezky to řekl pan Rusnok na konferenci k 10 letům výročí penzijních společností – „Mysleli to dobře, dopadlo to jako obvykle,“ říká.
„Pokud se totiž na trhu objeví někdo, kdo zneužije ´volnosti´ produktu DIP, neomezené provize, neomezené náklady na fond apod., tak to ohrozí i pověst penzijních společností. Ohrozí to stabilitu celého třetího pilíře. Nikdo si nespojí, že se jedná o produkt, který nemá s penzijními společnostmi nic společného,“ dodává.
Podle ní návrh na fondy DIP v novele zákona o penzijním spoření nejde správným směrem. Tvrdí, že místo toho, aby vše směřovalo k podpoře stávajícího systému, tak vlastně dojde k jeho rozdělení a rozmělnění.
–DNA–
Penzijní připojištění je nejlepší produkt na českém trhu. Prakticky tam měsíčně spořím šušně a včetně příspěvku od zaměstnavatele tam mám již 350 klacků.
Doufám, ze to myslíte sarkasticky 🙂
P. Mirek ještě si další penzijní připojištění rozmyslete. Dotační EU podvodník traktorista takové jako vy chce zase oškubat, kdo bude vybírat vše naráz bude finančně 5kolkou potrestán. Jak se objevilo ve zprávách ! Osobně já jsem platil z tohoto pen. připojištění, měsíčně kolem 150 kč po 5.let. Až po půl roce mě bylo ČSOB vysvětleno, že je to tkz. „Kalouskova daň“. Tzn. 15% daň za úroky z úroků, že jsem přes 20 let spořil, to jsem peníze nevybral najednou. Jsou to peníze do bezedného eráru, takže nikdo toto swin.. nezrušil ani nezruší. Máme přece vycinkanou jakousi demokracii, hnus.
P. Roman možná ne, kdo dostane příspěvek navíc od zaměstnavatele, už není na tom špatně, jinak by peníze stejně propadly státu ve vysokých daních. Je to takový bonus k výplatě, proto jsou tyto výhody nejvyššími u st. zaměstnanců na úřadech. Např. hodnota stravenek, na st. úřadech jsou podle pokladních v marketech daleko nejvyšší od jiných, pro tyto rodiny poplatky za founy za hubičku, tkz. balíček … Ostatní to kartelu operátorů zaplatí… Ve skutečnosti je to jedno i trpěné zlo, poněvadž st. zaměstnanec nedělá výdělečné hodnoty, ale je potřebný …. tak je to jen takový kolotoč peněz. Jenže od puče89 se vyskytlo desetitisíce st. ouředníčků k nepotřebě pro společnost, navíc s vysokými platy i výhodami ! Pokud vše musíte spořit sám, už je to o ničem.