Výpočet nové dorovnávací daně snadný nebude

Vláda ve středu [16.8.] schválila návrh zákona o dorovnávací dani. Ta upravuje zdanění nadnárodních firem podnikajících na českém území, ale sídlících mimo něj. Téma pro FinTag.cz rozebírá daňová poradkyně společnosti BDO Hana Veselá.

Příslušný návrh zákona vycházející z evropské směrnice zavádí novou povinnost primárně mateřským společnostem velkých nadnárodních a národních skupin odvádět dorovnávací 15% daň. Což se stane v souladu s pravidly Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD]. A to tím způsobem, aby za každou jurisdikci, ve které se daná skupina nachází, tato skupina odvedla daň. Bez ohledu na to, zda se jedná o zemi, která evropskou směrnici implementovala nebo se připojila k pravidlům OECD.

Jednotlivé státy pak mají možnost uplatnit svoji lokální dorovnávací daň. Pokud si však některá země tuto lokální dorovnávací daň nezavede, odvede minimální daň její mateřská společnost ve své jurisdikci. Případně se o ni podělí ostatní společnosti ve skupině. Česká republika se o tento dodatečný zdroj pro výběr daně nepřipraví. A proto tuto lokální dorovnávací daň vláda zavádí v připravovaném zákoně o dorovnávacích daních. Přičemž navrhuje jeho projednání ve Sněmovně ve zrychleném režimu. Zákon tak zavádí dvě zcela nové daně s vlastními pravidly. A ty se odlišují od pravidel pro daň z příjmů fyzických a právnických osob ze zákona o daních z příjmů.

Předně zavádí takzvanou tuzemskou dorovnávací daň. Poplatníkem se stanou vždy české společnosti. To jsou čeští daňoví rezidenti, případně stálá provozovna zahraniční společnosti, jež jsou členy velké nadnárodní či vnitrostátní skupiny [viz níže]. Dále zákon zavádí takzvanou přiřazovanou dorovnávací daň. Tu uhradí v České republice za určitých podmínek české společnosti.

Koho se týká povinnost zdanění

Návrh zákona o dorovnávací dani vychází z evropské směrnice, kterou se členské státy EU zavázaly aplikovat od počátku roku 2024. Všechny společnosti působící v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem 750 milionů eur [cca 18 mld. Kč], budou muset odvádět od počátku nového roku minimálně 15% daň z příjmů. Česko podle odhadu ministerstva financí vybere částku čtyři až šest miliard korun ročně. Nová daň se dotkne až tří tisíce společností. Z toho 150–350 společností dorovnávací daň uhradí.

21% daň pro firmy sníží výnos nové daně u nadnárodních gigantů 

Jakým způsobem česká společnost zjistí, zda se stane poplatníkem této minimální daně v České republice? Základním podmínkou je, aby patřila do skupiny společností, jejichž roční výnos převýšil více než 750 milionů eur, v přepočtu přes 18 miliard korun ve dvou ze čtyř předcházejících zdaňovacích období. Roční výnos zjistí z konsolidované účetní závěrky, kterou sestavuje nejvyšší mateřská společnost. Zdali bude dosažen tento limit, do značné míry ovlivní pravidla pro sestavování konsolidované účetní závěrky nejvyšší mateřskou společností či mateřskou společností, která se nachází o úroveň níže.

Výpočet tuzemské dorovnávací daně

Pokud česká společnost patří do velké nadnárodní či národní skupiny, v dalším kroku se zjistí, jakou efektivní daňovou sazbu dosáhla celá skupina v České republice. Sazba se vypočte velmi komplexním způsobem. Za určitých podmínek bude možné vycházet z účetních výkazů sestavených dle českých účetních pravidel. To značí odlišná účetní pravidla, dle kterých sestavuje konsolidované účetní výkazy nejvyšší mateřská společnost.

• Pokud se ukáže efektivní daňová sazba celé skupiny v ČR nižší než 15 %, bude nutné testovat tuto sazbu za každou českou společnost samostatně.
• Pokud česká společnost dosáhne efektivní daňové sazby nižší než 15 %, povinně uhradí tuzemskou dorovnávací daň.

Mezi českými společnostmi budou i poplatníci daně z příjmů, kteří čerpají slevu na dani v rámci investičních pobídek či např. odpočet na vědu a výzkum. Což znamená, že tuzemská dorovnávací daň může výrazně vyrušit případnou daňovou úsporu.

Výpočet efektivní daňové sazby vyjde ze splatné a odložené daně. Avšak nepůjde jednoduše převzít údaje vykázané v účetních výkazech. Naopak, propočet bude velmi náročný. Zpravidla bude nutné vycházet z hodnot, které vstoupily do konsolidované účetní závěrky sestavené nejvyšší mateřskou entitou. A to před očištěním o vzájemné vnitroskupinové transakce. Tyto hodnoty bude nutné dále testovat dle komplexních pravidel pro výpočet dorovnávací daně.

Tuzemská dorovnávací daň se nejprve propočte za celou skupinu v České republice. Až následně se rozdělí mezi ty české společnosti, jejichž efektivní daňová sazba nedosahuje minimální výše 15 procent. A to na základě poměru jejich zisků stanovených dle komplexních pravidel pro výpočet dorovnávací daně.

Daňové přiznání a další administrativní úkony

Každou českou společnost, která patří do velké nadnárodní či národní skupiny, čeká povinnost podání samostatně informačního přehledu a daňového přiznání v případě, že se stane plátcem tuzemské dorovnávací daně. V neposlední řadě vznikne povinnost registrace k této dani. To nejpozději do 15 dnů od okamžiku, kdy se společnost stane poplatníkem dorovnávací daně. Podle aktuálního návrhu zákona to pro některé společnosti platí již do 15. ledna 2024 podle aktuálního návrhu zákona.

• Daň bude spravovat Specializovaný finanční úřad. Dorovnávací daň bude splatná k datu podání daňového přiznání.

Správné stanovení povinnosti úhrady minimální daně v České republice si vyžádá spolupráci napříč celou skupinou. K tomu bude zapotřebí velmi dobrá znalost nejen českých účetních předpisů, ale také předpisů, dle kterých je sestavována konsolidovaná účetní závěrka nejvyšší mateřskou společností [IFRS, US GAAP apod.]. Užitečným informačním zdrojem se stanou i modelová pravidla OECD.

S účinností zákona o dorovnávacích daních se počítá od počátku příštího roku, dle požadavků evropské směrnice. Společnostem proto již nezbývá mnoho času se na tuto poměrně složitou a administrativně náročnou změnu řádně připravit.

Hana Veselá