Ministerstvo financí ČR [MF ČR] v aktuální srpnové makroekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního ekonomického vývoje. Česká ekonomika podle úřadu klesne o 0,2 procenta. Hrubý domácí produkt podle MF ČR poroste až příští rok.
Úřad potvrdil, že český hrubý domácí produkt se v první polovině letoška pohybuje na hraně recese. Co se týče inflace, ta bude podle jeho odhadu nadále ustupovat a pod tři procenta se dostane až v příštím roce. Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.
„Srpnová predikce již samozřejmě plně odráží efekt ozdravného vládního balíčku. Tato úsporná opatření pomůžou nejen ozdravit veřejné finance, ale současně téměř nezatíží ekonomiku a přispějí také k tlumení inflačních tlaků. Rozpočtová konsolidace tak vytvoří podmínky pro vyváženější růst do budoucna,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
Ekonomové se shodují na tom, že vládní takzvaný konsolidační balíček ekonomiku zatíží. Z prognózy Hospodářské komory ČR například vyplývá, že jeho dopady v příštím roce srazí výkon české ekonomiky o celé jedno procento. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic řekl, že podle ekonomických modelů balíček sníží HDP zhruba o 0,3 procenta. Spuštění balíčku ale je podle něj vhodně načasováno, protože ekonomika překoná stagnaci a bude v růstové fázi.
Co obsahuje nová prognóza MF ČR
Po hospodářské stagnaci z prvního pololetí podle prognózy ekonomika v letošním třetím a čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně poroste, růst ale bude slabší než v loňském roce. Brzdí ho zejména utlumená spotřeba domácností kvůli vysoké inflace. Nízké jsou také investice, a to především v soukromém sektoru.
„Hlavním motorem ekonomiky je exportní aktivita firem,“ uvedl ministr Stanjura.
Avšak už v příštím roce by mělo podle něj přijít hospodářské oživení s růstem HDP 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst. K hospodářskému oživení podle něj přispěje zejména oživení poptávky domácností.
Trh práce zůstane letos i v příštím roce podle MF ČR přehřátý. Nezaměstnanost podle metodiky ČSÚ by se podle prognózy letos měla zvýšit na 2,8 procenta z loňských 2,3 procenta, v příštím roce bude 2,7 procenta. V dubnu ministerstvo očekávalo letošní nezaměstnanost tři procenta.
Odhad deficitu veřejných financí za rok 2023 ve výši 3,6 procenta HDP podle ministerstva reflektuje mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti a pokračující výdaje v oblasti humanitární pomoci. Schodek povede k nárůstu zadlužení na úroveň 44,7 procenta HDP, tipuje MF ČR.
Česká ekonomika a jaká jsou rizika
Predikce MF ČR tradičně zatěžuje množství rizik. Ta v úhrnu úřad považuje za vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu z Ruska do Evropské unie. Hospodářský růst by také oslabilo případné obnovení problémů v dodavatelských řetězcích. Rizikem je rovněž vývoj inflace a inflačních očekávání. Na druhé straně pozitivně zapůsobí podle MF ČR mimořádný nárůst úspor domácností z posledních let. Ten snad pomůže tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na samotnou spotřebu.
Aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí ČR
| 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2023 | 2024 | ||
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 5709 | 6109 | 6786 | 7384 | [7751] | 7475 | [7989] |
| růst v %, b.c. | -1,4 | 7,0 | 11,1 | 8,8 | 5,0 | 10,0 | 6,9 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | -5,5 | 3,6 | 2,4 | -0,2 | 2,3 | 0,1 | 3,0 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | -7,2 | 4,1 | -0,7 | -3,4 | 3,9 | -2,7 | 3,9 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 4,2 | 1,4 | 0,6 | 2,4 | 1,8 | 1,6 | 1,3 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | -6,0 | 0,8 | 3,0 | 0,8 | 0,7 | 2,8 | 0,5 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,4 | -3,6 | 0,9 | 2,4 | 1,3 | 0,8 | 1,4 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,9 | 4,8 | 0,9 | -1,7 | -1,3 | -0,5 | -0,7 |
| Deflátor HDP | růst v % | 4,3 | 3,3 | 8,5 | 9,0 | 2,6 | 9,9 | 3,8 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 3,2 | 3,8 | 15,1 | 10,9 | 2,8 | 10,9 | 2,4 |
| Zaměstnanost | růst v % | -1,3 | -0,4 | -0,8 | 1,0 | 0,7 | -0,2 | 0,6 |
| Míra nezaměstn. | průměr v % | 2,6 | 2,8 | 2,3 | 2,8 | 2,7 | 3,0 | 2,8 |
| Objem mezd a platů | růst v %, b.c. | 0,1 | 5,9 | 9,3 | 8,4 | 6,1 | 7,5 | 5,8 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 2,0 | -2,8 | -6,1 | -1,7 | -0,6 | -3,5 | -1,9 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | -5,8 | -5,1 | -3,2 | -3,6 | . | -3,5 | -2,9 |
| Dluh sektoru vládních institucí | % HDP | 37,7 | 42,0 | 44,2 | 44,7 | . | 43,5 | 44,0 |
Předpoklady: |
||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 26,4 | 25,6 | 24,6 | 23,8 | 23,9 | 23,8 | 23,8 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 1,1 | 1,9 | 4,3 | 4,3 | 3,9 | 4,5 | 4,0 |
| Ropa Brent | USD/barel | 42 | 71 | 101 | 80 | 77 | 77 | 73 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | -6,2 | 5,4 | 3,4 | 0,7 | 1,2 | 0,7 | 1,3 |
Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR z dubna 2023
[Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration, výpočty MF ČR]
Predikce hospodářského vývoje ministerstva financí je pesimističtější než odhady ČNB i České bankovní asociace [ČBA]. Obě počítají s letošním růstem HDP 0,1 procenta a v příštím roce 2,3 procenta. Odhad letošní průměrné inflace je u všech institucí podobný, ČNB a ČBA ji vyčíslují na jedenáct procent. Srpnovou makroekonomickou predikci MF ČR projedná 31. srpna 2023 Výbor pro rozpočtové prognózy.
–DNA–
To je tedy bída. Tato vláda nás už teď dostala do stavu před dvaceti roky a stále v tom pokračuje. Fiala by ji měl vzít do vládního speciálu a odvést na Ukrajinu, aby jim to tam pomohli srovnat. Ten herec by to jistě přivítal.
Co k článku v diskuzi dodat. Snad to, že bych se ho pokusil přeložit do lidštiny pro ty, kteří moc politiku a ekonomiku nesledují. 1) Jak je známo, ekonomika je souhrn všech činností souvisejících s tvorbou hodnot nutných pro život. A podle to jak výkonně, nebo nevýkonně funguje, si pak těch hodnot můžeme buď hodně, nebo pouze málo dopřávat. 2) Pak také, že peníze jsou jen směnný prostředek a samy o sobě hodnoty ani nevytváří, ani je neničí. 3) A nakonec, že spoření je jen odložená spotřeba. Tedy, že bych ty svoje vydělané peníze mohl za nějaké hodnoty okamžitě směnit, ty spotřebovat, ale neudělám to, odložím to na později. Když to vezmeme po pořádku, tak ekonomika je nedílnou součástí toho, že vůbec existujeme. Protože abychom žili, hodnoty nutné pro život si vytváříme za všech okolností. Ale funguje za všech okolností výkonně, abych těch hodnot mohl mít hodně? Je jasné, že za všech okolností ne, protože na těch okolnostech její výkonnost bytostně závisí a ty okolnosti jsou navíc hodně v našich rukách (politika). Buď se ji snaží podporovat tím, že do ni moc nezasahuje, nechá ji žít a jen koriguje nezdravé jevy v ní, nebo si to jen myslí a ekonomické výsledky jsou pak ve stylu kozel zahradníkem. Když vezmeme druhý bod v souvislosti s bodem prvním, tak je jasné, že čarování s penězi, myšleno malý deficit, nebo velký deficit (politika vlád), silná koruna, nebo slabá koruna (politika ústředních bank) samotnou podstatu výkonnosti, nebo nevýkonnosti ekonomiky, a tím pádem naši životní úroveň, nevyřeší. A pokud ano, tak jen krátkodobě a automaticky vždy s dalšími nežádoucími účinky. Podobně jako léky. Když je budete pro jistotu „zobat“ pravidelně, zničíte si zdraví. Jinými slovy, je to s těmi penězi úplně stejné, jako kdybych chtěl být zdravý a výkonný, tak proto bych celé dny seděl u PC, visel na stránkách lékáren a zuřivě objednával ty úžasné a účinné výrobky z jejich nabídek. Prostě jedná se jen o podpůrné prostředky, ne o nástroj k řešení toho, aby ekonomika byla výkonná. K bodu tři – když ekonomika jede dolů, automaticky vyskočí inflace. Je to mimo jiné i proto, protože jste dostali peníze za vytvořené hodnoty za konkrétní ekonomické výkonnosti hospodářství. Vy jste však možnost je vyměnit za hodnoty hned nevyužili a když je pak po letech za ty hodnoty v obchodě měníte, tak je pro vás musí nejprve vyrobit. Chléb upéci, obilí vypěstovat. No a když to nově ekonomika dělá nevýkonně, třeba z důvodů drahých energií, či z jiných příčin, tak si jich po letech těch hodnot můžete koupit méně. Prostě jsou dražší. Úspory vám tím jdou do kopru. Pokud by někoho zajímalo, jak jsou věci provázané, ale neberte prosím vážně pojem restart, spíše to bude pozvolné vyhnití životní úrovně některých skupin obyvatelstva, kdy ty druhé se pěkně nabalí, tak si můžete počíst, stojí to za to: https://faei.cz/roztaci-se-spirala-dluhu-na-jejimz-konci-bude-celosvetova-menova-reforma/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1114101&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box