Vláda schválila nákup plynových zásobníků, změny parametrů požadované půjčky od Evropské komise, ale i první úpravy v jejím takzvaném ozdravném balíčku. V něm například ustoupila vydavatelům novin a časopisů od vyšší DPH.
V jejich případě šlo o jedinou vládní změnu v souboru změn u daně z přidané hodnoty [DPH] oproti původnímu návrhu. Vláda sazbu pro časopisy a noviny sjednotí na 12 procent. Původně pro část vydavatelů navrhovala 21% sazbu DPH. K dalším významnějším změnám patří:
- Zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období.
- Vyšší progrese u spotřební daně z lihu. Daň stoupne v příštích dvou letech vždy o deset procent a v dalším roce o pět procent.
- Firmy budou moci od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách.
Výnos z daně z nemovitostí by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. Stát by také podle premiéra Petra Fialy [ODS] měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent.
Nákup zásobníků plynu
Vláda na svém včerejším [23.8.] jednání schválila nákup společnosti RWE Gas Storage CZ a jejích zásobníků na plyn. Půjde o šest zásobníků s kapacitou zhruba jedné třetiny roční spotřeby v České republice. Provedením nákupu vláda pověřila společnost ČEPS. Některá média uvedla, že hodnota kontraktu je 8,8 miliardy korun.
Podzemní zásobníky, které chce vláda koupit, mají kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových. Celková kapacita všech zásobníků v české plynárenské síti činí 3,45 miliardy metrů krychlových. Roční česká spotřeba v roce 2022 byla 7,5 miliardy metrů krychlových. Zásobníky tedy podle zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu MPO] zajistí 36 procent roční spotřeby a zhruba 45 procent spotřeby během topné sezóny. To jsou asi tři zimní měsíce.
Zásobníky RWE Gas Storage CZ
| Podzemní zásobník RWE GS | Skladovací využitelná kapacita v mil. m³ | Maximální těžební výkon v mil. m³/den |
| Dolní Dunajovice | 905 | 23 |
| Tvrdonice | 555 | 9 |
| Třanovice | 530 | 8 |
| Štramberk | 470 | 7 |
| Lobodice | 177 | 5 |
| Háje | 75 | 6 |
[Zdroj: MPO]
Kupní cenu nových zásobníků na plyn posoudily dvě renomované nadnárodní finanční instituce. Její výši resort zveřejní po podpisu kupní smlouvy, tvrdí MPO.
„Ve firmě zůstane zkušený personál management. Právě proto stát kupoval celou firmu, nejen aktiva. Firma je navíc dlouhodobě výdělečná. Za poslední tři roky vykázala celkový zisk 1,9 miliardy korun,“ upřesnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [STAN].
Kupující na straně státu je společnost ČEPS. Ta zodpovídá za přenos elektřiny a správný chod elektrizační soustavy, a tedy i za bezpečnost a spolehlivost dodávek elektřiny v České republice. Ve společnosti vykonává 100 % majetkových práv prostřednictvím MPO stát.
Vláda si nepůjčí 140 miliard, ale necelých 20 miliard korun
Vláda se na jednání věnovala i Národnímu plánu obnovy. Po konzultacích a připomínkách ze strany Evropské komise přijala úpravu půjčky z původních zhruba 137 miliard na 19,4 miliardy korun. Zejména tak nedojde k financování projektů v gesci ministerstev dopravy i školství. Ta spolu s dalšími si nárokovala největší díl z půjčky.
Naopak z půjčky půjde na investice a reformy na dostupné bydlení v gesci Ministerstva pro místní rozvoj 8,4 miliardy korun. Na digitalizaci spadající pod Ministerstvo vnitra ČR pak 8 miliard korun a na vývoj čipů a zřízení pilotního koinvestičního fondu ve správě MPO půjdou tři miliardy korun. O více než tři miliardy korun z půjčky přijde Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR].
Členové vlády schválili také návrh novely zákona o ochraně utajovaných informací. Novela přináší například precizaci definice utajované informace. Zavádí speciální režim pro přístup státních zaměstnanců k utajované informaci stupně Vyhrazené. A přesně vymezuje okruh podnikatelů s přístupem k utajovaným informacím. Novinka i je, že v případě změny údajů uvedených v osvědčení fyzické osoby nebude nutné žádat o nové osvědčení, které NBÚ vydá automaticky.
Kabinet Petra Fialy dále schválil návrh nového zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Současný zákon v Česku platí již déle než dvacet let.
–DNA–
—
Aktualizace: Stát skrze ČEPS zároveň podle médií uvažuje o koupi společnosti Net4Gas, která zajišťuje tranzit plynu přes ČR i jeho vnitrostátní přepravu. Firmu dnes vlastní společnosti Allianz Infrastructure Luxembourg a Borealis. Net4Gas byl léta
vysoce ziskovou firmou, hlavním zdrojem příjmu však byly poplatky za tranzit ruského plynu do Evropy, které nyní ustaly. Firma má navíc dluh přes 33 mld. Kč. ČEZ má pak údajně zájem o největší plynárenskou distribuční síť v ČR GasNet. Ten nyní vlastní sdružení finančních
investorů z Austrálie, Kanady a Německa.
Najděte si na netu další podraz této kolaborantské péťovy vlády. Tito hlupáci chtějí koupit tranzitní spol. Net4GAS za desítky mld. a tím zachránit kanadské důchodce, české důchodce opět oškubat. Tato firma za mořem je u nás nevýdělečná, zadlužená u pojišťoven až … Vinou zeleného klauna, který zastavil tranzit Ruského plynu, sám má ruského plynu, prý protivníka málo, pro své osobní válečné choutky. I na tomto humusu 5kolky je vidět, že vůbec nejde o tkz. obyčejné Ukrajince, ale o mocenské ekonomické choutky USA i oligarchů UA proti Rusku. Které USA ohrožuje v jejich kruté „světové nadvládě“, to si přece agresoři už od války proti Jihu nemůžou připustit.
V článku mne zaujala tato věta. „Po konzultacích a připomínkách ze strany Evropské komise přijala úpravu půjčky z původních zhruba 137 miliard na 19,4 miliardy korun. Zejména tak nedojde k financování projektů v gesci ministerstev dopravy i školství. Ta spolu s dalšími si nárokovala největší díl z půjčky.“ Tolik citace. Nechci šířit neověřené informace, ale rozhodně bych nevsadil ani zlámanou grešli na to, že tomu nebylo takto. Vláda se potřebuje chlubit, jak je strašně odpovědná ve snižování zadlužení. Tak si řekla. Ušetříme tak, že omezíme investice ve zmíněných oblastech. Tím pádem nebude nutné na toto brát peníze ze státního rozpočtu. Takže koukejte, jak jsme dobří, jak oproti minulé rozhazovačné vládě (ne, že by rozhazovačná nebyla!) šetříme a jak snižujeme schodek veřejných výdajů. Ale ve skutečnosti tyto peníze uvedeným oblastem nemůže nedat. To by samozřejmě mělo ekonomické důsledky, které by se projevily i v politické oblasti. Takže by peníze do zmíněných oblastí protlačila přes půjčky ve výši 137 miliard korun a stále by pro lidi jako rozpočtově odpovědná zůstala, jelikož lidé ty finanční toky detailně nesledují. Ovšem po „konzultacích“, jak se v článku píše, přišla studená sprcha. Tipl bych si, že to nebyla konzultace, ale proces milostivého schválení, či neschválení návrhů naší vlády a výsledkem bylo, že jim bylo řečeno, že půjčky jsou primárně peníze „zelené“ a nejsou na to, aby se jimi zalátávaly díry ve státním rozpočtu. Na to si musí peníze vybrat zvýšenými daněmi od vlastních občanů. To, co jsem nyní napsal, samozřejmě nevím, že tomu tak bylo. Ale po dlouholetých zkušenostech při sledování politiky jak to chodí, prostě jiné vysvětlení nemám, proč půjčkové peníze po tak velkém prvotním nadšení a velkých plánech, dokonce v takovém obejmu, najednou nechtějí.