Vláda schválila novelu zákona o povinném ručení. Některé úpravy přinesou českým řidičům vyšší náklady i vyřizování. Zvyšuje se například zákonný limit u povinného ručení. Novinkou je i povinné ručení na elektrickou koloběžku.
Česká republika mění podmínky zákona o povinném ručení kvůli sjednocení pravidel s ostatními státy Evropské unie podle takzvané Motorové směrnice. V platnost česká právní úprava vstoupí letos 23. prosince. Poslanecká sněmovna by se mohla normě věnovat v září. Podstatná změna spočívá v digitalizaci.
„Nová zákonná povinnost pro pojišťovny ve zkratce znamená, že všechny smlouvy budou muset být buď online, nebo v reálném čase hlášeny na Českou kancelář pojistitelů [ČKP]. To vyžaduje významnou implementaci na straně pojišťoven,“ říká analytik pojištění Srovnejto.cz Tomáš Růžička.
Podle něj i ty „pomalejší“ pojišťovny na trhu zainvestují do svých systému, aby naplnily zákonnou povinnost. Každá nově sjednaná smlouva na povinné ručení bude muset být stejně rychle online jako všechny ostatní produkty, které zákazník uzavře přes internet.
Povinné ručení: 35 milionů na škody už nestačí
Novela ale mění i stávající základní podmínky. Původní zákonný minimální limit krytí se z 35 milionů změní nově na 50 milionů korun. Stávající zákonný limit [35 mil./35 mil.], tedy částka na škody způsobené na zdraví a na škody na majetku, už při dnešních cenách podle zákonodárců nestačí. Od těchto limitů se odvíjí cena povinného ručení.
Řidič bez nehod, 34 let, menší obec, Škoda Fabia
- U současných limitů 35 mil./35 mil. platí ročně 2 250 korun.
- U vyšších limitů 60 mil./ 60 mil. by platil 2 405 korun.
- Rozdíl: 155 korun ročně.
„Proto už nyní některé pojišťovny vůbec 35 milionové limity nenabízí a začínají až na úrovni 50 milionů. Úprava, kterou novela přinese, ale znamená změny hlavně u starších smluv, které mají právě původních 35. S takovými zákazníky se nyní budou muset pojišťovny spojit, aby s nimi úpravy vyřešily,“ říká ředitel pojištění Srovnejto.cz Martin Daneš.
Řidič z Prahy, 22 let, dvě nehody, Volvo V40
- U současných limitů 35 mil./35 mil. platí ročně 17 583 korun.
- U vyšších limitů 70 mil./ 70 mil. by platil 18 005 korun.
- Rozdíl je tedy 422 korun ročně.
Martin Daneš nevylučuje, že některé pojišťovny náklady na zavedení změn promítnou do konečné ceny pojištění. Nicméně stejně jako v případě nově sjednávaných smluv půjde o rozdíl kolem stokoruny, tvrdí. Některé pojišťovny již ale oznámily, že změny provedou automaticky a zdarma.
Zelená karta ani v mobilu, za hranice stále s vytištěnou
Novela do povinného ručení přináší i další změny. Zaniká povinnost u sebe vozit zelenou kartu jako doklad o zaplacení povinného ručení na území celé ČR. To navazuje na novou povinnost pojišťoven, aby od nich měla ČKP okamžitou informaci o všech smlouvách. Do tohoto registru budou mít přístup všechny státní orgány. Jako je například policie nebo dopravní inspektorát. Zda je vozidlo pojištěné si zjistí za pár vteřin a bez zelené karty.
„Dnes trvá změna v registru zhruba dva týdny, tato prodleva odpadne a sdílení digitálních informací se zrychlí. Něco jiného je při cestě do zahraničí, tam bude nadále sloužit vytištěná zelená karta jako mezinárodní doklad o pojištění,“ vysvětluje Daneš.
Digitalizaci procesů potvrzuje i Miloš Velíšek, supervizor pojištění vozidel České podnikatelské pojišťovny (ČPP). Podle něj novela přinese poměrně zásadní změnu v přenosu dat o vzniku, změně a zániku pojištění a neprodleném zaslání této informace do České kanceláře pojistitelů a následně do registru vozidel.
„Zjednodušeně řečeno je záměrem zákonodárce, aby se informace o pojištění dostaly neprodleně do všech registračních systémů tak, jako je tomu například u dálniční známky, a byly obratem kontrolovatelné, například policií,“ vysvětluje.
Za auto bude ručit vždy ten, kdo sedí za volantem
Další změna se týká situací, kdy se liší vlastník a provozovatel vozidla. Nejčastěji tedy, když je auto napsáno na leasingovou společnost. Případně v těch případech, kdy rodič přenechá svůj vůz dospělému dítěti, ale vlastnit chce auto nadále.
Leasingové společnosti tak nyní čeká přepis technických průkazů na jejich platící klienty. To stejné pak platí i pro soukromá vozidla. V obou případech se může změnit výše pojistného, protože pojišťovna uvidí přímo řidiče i třeba s jeho škodní minulostí na silnicích.
„Tato změna je správná a z logických důvodů to takto mělo být již dříve. Kdo vozidlo řídí, tak je zodpovědný i za škody, a proto by měl být pojištěný právě on,“ říká Martin Daneš.
Mezi další změny, které novela zákona obsahuje, patří, že povinné ručení se dotkne dalších vozítek na elektrický pohon. Mezi ně patří třeba elektrokoloběžky nebo segwaye. Stačí, aby jejich maximální konstrukční rychlost přesáhla 25 km/h, případně 14 km/h, a zároveň vážila více než 25 kg. Povinné ručení se už nyní týká koloběžek, jejichž výkon přesahuje 250 W. Na takové stroje totiž zákon pohlíží jako na mopedy. Výjimka zůstává elektrokolům.
Počet nehod způsobených elektrokoloběžkami za poslední roky vzrostl podle údajů České asociace pojišťoven až desetkrát. Povinnost pojištění z provozu takového vozítka by se podle návrhu ministerstva financí měla týkat vždy provozovatele. Nikoli toho, kdo si stroj dočasně vypůjčil. Což je typický příklad pro sdílené koloběžky.
–RED–
Když vám ukáčko s SUV nabourá auto, tak copak se stane ? Vůbec nic, ujede nebo vám provokativně nechá lístek s tel. číslem na nějakou českou pojišťovnu a je z … hnus nad hnus od ukrajinských 5hadů.
Prosím tě přestaň tady brečet a furt držkovat na ukrajince.
Před barákem mi Češi už 2x nabourali auto a ani ten pos*aný lísteček s fake číslem tam nenechali.
Pokud vím, tak už i ukrajinská auta budou muset mít povinné pojištění, tak doufám, že budeš spokojený. Ikdyž to asi těžko, tady vůbec nejde o nějaké nehody…
„Za auto bude ručit vždy ten, kdo sedí za volantem“ nebude patrně úplně přesná formulace, nedává to smysl u služebních vozidel. Změna je v tom, že jako provozovatel v registru vozidel (tedy ten, kdo platí povinné ručení a nese mj. objektivní odpovědnost za určité přestupky v dopravě) bude zapsán nikoli majitel (např. leasingovka), ale ten, kdo vozidlo skutečně provozuje (fyzická osoba – soukromník, fyzická osoba – podnikatel = OSVČ, nebo právnická osoba). S osobou, která sedí momentálně za volantem, to nemá až tak moc společného.