Český statistický úřad [ČSÚ] zveřejnil zpřesněné údaje o vývoji hrubého domácího produktu [HDP] České republiky za letošní druhé čtvrtletí. Ekonomika podle úřadu klesla meziročně o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně rostla o 0,1 procenta.
Ve srovnání s předběžnými odhady statistiků je ekonomický pokles mírnější. ČSÚ původně na konci července uváděl pokles v druhém kvartále o 0,6 procenta. Mezičtvrtletní výsledek +0,1 % ponechali statistici bez revize.
„Meziroční pokles HDP ovlivnily nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností a úbytek zásob. Naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka,“ uvádí ve zprávě ČSÚ.
Jakkoli zpřesněný odhad potvrdil mírný mezičtvrtletní růst české ekonomiky, meziročně zaznamenává česká ekonomika pokles již druhé čtvrtletí v řadě. To značí hospodářskou recesi. Přesto celková zaměstnanost vzrostla v porovnání s předchozím čtvrtletím o procento a meziročně o 0,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí pozitivně přispěly HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností, které vzrostly poprvé po šesti čtvrtletích.
Zahraniční obchod a HPH České republiky
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 100,9 miliardy korun. Stouplo o 101 miliard oproti stejnému období předchozího roku. Vývoz klesl mezičtvrtletně reálně o 0,5 procenta. V meziročním srovnání vzrostl o 4,5 procenta. Vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,2 procenta a meziročně vzrostl o 0,8 procenta.
Hrubá přidaná hodnota [HPH] klesla ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně vzrostla o 0,6 procenta. Odlišný vývoj HPH od HDP byl způsoben zejména změnami v dynamice vyplacených dotací na produkty od začátku roku.
Mezičtvrtletní srovnání HPH nejvíce negativně ovlivnila skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [- 1,0 %]. Pozitivně působil průmysl s růstem 0,2 procenta a peněžnictví a pojišťovnictví [+2,5 %]. Na 0,6% meziročním růstu HPH se nejvíce podílel zpracovatelský průmysl +0,9 p. b. [+3,8 %], informační a komunikační činnosti +0,4 p. b. [+5,6 %]. Negativní vliv mělo stavebnictví -0,2 p. b. [-2,7 %] a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství -0,2 p. b.(-1,3 %).
Konečná spotřeba a fixní kapitál
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně klesly o 2,0 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně vzrostly o 0,2 procenta. Růst nastal u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb. Meziročně klesly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 4,5 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 0,3 procenta a meziročně o 3,3 procenta.
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezi čtvrtletími o 3,4 procenta a meziročně o 2,5 procenta. Rostly investice do dopravních prostředků, ICT a ostatních strojů a zařízení. K tomu přispěly hlavně sektory nefinančních podniků a vládních institucí. Naopak klesaly investice do obydlí a ostatních budov a staveb. Změna stavu zásob činila +57,1 miliardy korun. Což bylo o 51,4 miliardy korun méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
–RED–
