Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci srpna deficitem 194,6 miliardy korun. Jde o třetí zlepšení schodku státního rozpočtu za sebou. V červenci činil schodek státního rozpočtu něco málo přes 214 miliard korun.
Schodek v červnu dosáhl 215,5 miliardy korun a v květnu byl 271,4 miliardy Kč. Na druhé straně po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU a finančních mechanismů činí schodek za srpen 230,8 miliardy korun. Rozdíl přesahuje 36 miliard korun. Data zveřejnilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
„Srpen byl již třetím měsícem v řadě, kdy deficit klesá a je dokonce o 19,5 miliardy korun nižší než v červenci. Zatímco první polovina roku byla slabší na daňové inkaso, v druhé polovině už ve větší míře daňové příjmy přitékají,“ pochvaluje si ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
Podle něj letos v srpnu poprvé růst příjmů převýšil tempo výdajové strany rozpočtu. K meziročnímu zlepšení salda o 36,5 miliardy korun výrazně přispěly výnosy z majetkové účasti státu ve společnosti ČEZ [54,0 mld. Kč]. A růst daňového inkasa [+75,3 mld. Kč] tak posílily mimořádné příjmy [115,3 mld. Kč] z titulu odvodů z nadměrných příjmů.
Měsíční [nekumulované] saldo státního rozpočtu
[Zdroj: MF ČR]
„Znovu se tak potvrzuje, že rozpočet se v průběhu roku nevyvíjí lineárně a výrazně ho ovlivňují nejen skokové příjmy jako nyní výnos z dividendy skupiny ČEZ. Rozpočet se tak vyvíjí podle očekávání a nenaplňují se věštby opozice z křišťálové koule o katastrofickém vývoji schodku,“ řekl k srpnovému výsledku hospodaření státu ministr financí.
A dodal: „Už v červnu jsem říkal, že výsledek rozpočtu bude v září lepší než v červnu. To se nyní naplňuje. Jako vláda uděláme maximum pro to, abychom udrželi plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun.“
Příjmy státního rozpočtu
Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci srpna růstu 21,7 procenta [+222,2 mld. Kč]. Za nárůstem stál také výběr pojistného [+37,4 mld. Kč] a inkaso daní z příjmů právnických [+34,3 mld. Kč] i fyzických [+18,9 mld. Kč] osob. Rostly výnosy daně z přidané hodnoty [+11,4 mld. Kč] a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny [+15,3 mld. Kč].
- Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci: +21,8 %, +12,6 mld. Kč
- Daň z příjmů fyzických osob placené poplatníky: -4,4 %, -0,2 mld. Kč
- Inkaso daně z příjmů právnických osob: +38,3 %, +34,3 mld. Kč
- Inkaso spotřebních daní: -4,2 %, -4,2 mld. Kč
Podle ministerstva se do inkasa daně z přidané hodnoty [+5,2 %, +11,4 mld. Kč] promítá na jedné straně růst spotřebitelských cen, na straně druhé dynamiku mírní pokles reálné spotřeby domácností.
Výdaje státního rozpočtu
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 185,7 miliardy korun [+14,8 %]. Tempo určuje vývoj běžných výdajů [+14,8 %, +170,8 mld. Kč]. Kapitálové výdaje [+14,7 %, +14,9 mld. Kč] zvýšily hlavně nákupy ministerstva obrany a transfery státnímu fondu životního prostředí.
Stát si nepůjčuje na investice, ale už jen na provoz, říká Petr Dufek
Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům [+118,1 %, +53,2 mld. Kč] ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu vládního zastropování cen [40,4 mld. Kč]. Nákladem byly i dotace provozovatelům přenosové soustavy [11,6 mld. Kč] a výplata pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích [4,6 mld. Kč].
„Celková pomoc s vysokými cenami energií ve výši 56,6 miliardy korun nebyla z velké části hrazena z rozpočtu letošního roku, ale z nároků z nespotřebovaných výdajů [28,8 mld. Kč] minulého roku,“ uvedlo MF ČR.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+15,5 %, +77,5 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+18,9 %, +72,2 mld. Kč]. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení [+6,3 mld. Kč] posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií a výsluhový příspěvek [+1,1 mld. Kč].
Naopak klesly vyplacené dávky nemocenského pojištění [-1,5 mld. Kč] a rodičovský příspěvek [-1,3 mld. Kč]. O více než miliardu korun jsou nižší humanitární dávky lidem z Ukrajiny legislativně upravené od 1. července 2023 na příspěvek na životní potřeby.
Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 27,3 mld. Kč [+16,7 %]. Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách [+9,8 mld. Kč]. Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o čtyři procenta! Nezajímavé nejsou ani 0,6 miliardy korun na realizaci prezidentských voleb.
Obsluha státního dluhu
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet v srpnu výdaj v objemu 40,0 mld. Kč [+11,8 mld. Kč]. Meziroční nárůst dosáhl 41,9 procenta. Již v roce 2025 přitom bude Česká republika platit za obsluhu státního dluhu sto miliard korun ročně.
„Určitě víme, že sto miliard korun ročně se dá využít rozhodně rozumněji než na dluhovou službu, třeba do infrastruktury,“ uvedla na nedávném jednání sněmovního rozpočtového výboru viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová.
Koruna oslabuje. Může za to Eva Zamrazilová z centrální banky?
Vyjádřila se i k dopadům vládního takzvaného ozdravného balíčku veřejných financí. Hlavní změna z jejího pohledu spočívá ve změnách daně z přidané hodnoty. Z hlediska inflace podle ní půjde o to, zda se vyšší DPH prolije do cen zboží úměrně svému zvýšení. A pak, zda se nižší sazba DPH prolije do cen daného zboží úměrně svému snížení.
–DNA–
Naivní voliči 5hadů stydíte se aspoň před zrcadlem ? Za svou 4. letou éru diktatury nechat republiku zadlužit více, než bilionem kč je opravdu uměním. Nikde to není vidět, jó je, zchudla i střední třída, na hranici chudoby žije stále více rodin, jednotlivců … Majetky těchto pot… z 5koloběžky rostou kvadrátem, zadlužení státu taky.
Připluly dividendy….
No dobře, fajn. Připluly. Kdyby nepřipluly tak by na konci srpna byl schodek řádově 248,6 miliard. Na konci července byl schodek 214.1 miliardy. Znamená to tedy, že po očištění o jednorázovou dotaci z ČEZu schodek za měsíc srpen dále rostl o 34,5 miliardy korun. Bude-li vývoj pokračovat, tak na konci září lze opět očekávat kumulovaný schodek ve výši cca 229 – 230 miliard korun. Budeme-li pokračovat do konce roku (nové dividendy asi nepřitečou…) tak na konci roku bychom mohli být někde na 320 miliardách (230 + 30 + 30 + 30 = 320)
Je to samozřejmě matematický konstrukt, ale mělo by to být varování pro Stanjuru, aby se moc neprsil.
Skutečnost bude jiná, jedná se o „sekeru“ až 500 mld kč za rok 2023, jak 5koloběžce bylo ekonomy předpověděno už v lednu 2023. Vše k tomu spěje, jen podpora … se zeleným komediantem na UA stál erár 130 mld kč. Čarodějnice černouškové zálohy na vlaštovky z USA taky nebudou započteny, to bude platit budoucí vláda … dluhy opavského mafiána které naseká taky a to není vše … O čemž se musí mlčet jak přikázal neschopný signalista. [redakčně upraveno]
Pokud člověka zajímá, jak se bude mít za rok, za dva, tak by měl rozhodně podobné články s mnoha čísly číst. Je to totiž tak. V klasickém tržním hospodářství během konjunktury roste vše. Tedy i výběr daní přes plátce (to jsou ve většině firmy – projevuje se v nich výše vyplacených mezd a platů), pak také placené poplatníky, to platí lidé i podnikající osoby, také rostou daně právnických osob a nakonec díky spotřebě i spotřební daně. V krizi z nadvýroby, které obvykle v desetiletých cyklech přicházejí, je tomu naopak. Vše jde dolů a nezaměstnanost zase nahoru. Avšak v článku v odstavci příjmy státního rozpočtu v tučně vytištěných řádcích vidíte, že ty daně, které souvisí s firmami rostou a ty daně, které souvisí s občany, klesají. Je to, jak se nazývá cizím slovem nekonzistentní a ukazuje to na vnitřní rozpor. Ukazuje to na nepřirozený stav a chod ekonomiky, který nakonec vždy vyústí v nějaký problém. Abyste rozuměli. Třeba podobně, jako když se rozhodnete, že budete plní síly a mít krásnou postavu. Začnete chodit do posilovny a stejně jak tvrdě makáte s činkami, tak stejně tak pilně zobete bobule urychlující růst svalstva. Když vás někdo z venku vidí, řekne si. To to je borec, zdraví a vitalita z něj jen čiší. Ale srdce, játra a metabolismus uvnitř jen úpí. Důkladné vyšetření by to prokázalo. A důvody, proč ten rozpor ve výběru daní? Je vidět, že se zřetelně projevovují zásahy politiky do ekonomiky. Začalo to bezbřehým litím peněz do ní, pak za Babiše za covidu, že lidé seděli doma a peníze jim šly, dále některým firmám se podnikání zavřelo, jiné byly podpořeny. Svět to dělal podobně, tak se tím rozvrátily dodavatelsko odběratelské stavy za současného odložení spotřeby. K tomu dnes vyskočené ceny energií a to nejen vlivem situace na energetickém trhu, ale hlavně zelenými zásahy v této oblasti, které se táhnou hluboko do minulosti. To vše, a mnohé další, ekonomiku dříve fungující na tržní bázi doslova vykolejilo a proto ty nelogičnosti ve výběru daní. I když jsem dalek předpovědí nějakých hrůzostrašných katastrof, tak to rozhodně moc dobře nevidím stejně, jako v tom myšlenkovém příkladu z posilovny. Je to proto, že kdyby se ekonomika nechala být a mohla na tržní bázi spokojeně fungovat, časem by se ustálila. Ale po částečném uklidnění politici nejspíše s dalšími ekonomickými šílenosti zásahů do ekonomik EU opět přijdou. Jak ve svém příspěvku napsal pan Ladislav Strnad, tak já být Stanjurem, bych tu svoji hruď raději moc nevypínal.
Tady bych chtěl opět upozornit na nákupy dluhopisů u vychvalovaných „firem“ dnešními medii ! Např. nyní už zkrachovalých „firem“, Premiot Group= Spodniak nebo KR Real Borkovec a další … supr podvody i s tkz. státním dozorem. Investoři už peníze nikdy neuvidí a to za velkého přispění zločinců v bílých límečcích jako je i advokátní kancelář Havel+partners s korupčníky u soudů.