Tři čtvrtiny zemí EU mají vyšší meziroční růst ekonomiky než Česká republika, která se loni stala sedmou nejpomaleji rostoucí unijní zemí. Uvádí to Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] ve svém Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2022.
Ve stanovisku NKÚ upozorňuje i na to, že příjmy státního rozpočtu se od roku 2018 do roku 2022 zvýšily o necelých 16 procent, ale výdaje vzrostly o 42 procent. Růst výdajů státního rozpočtu tak převyšuje růst příjmů o 26 procentních bodů.
„Příjmy nestačí pokrývat rychle narůstající výdaje a stát tak svůj provoz musí financovat na dluh. V roce 2022 dosáhl schodek státního rozpočtu 360 miliardy korun,“ konstatuje NKÚ.
„Tento nárůst není způsoben významnou investiční aktivitou, která by pomohla řešit problémové oblasti veřejného života. Jako je například dopravní síť, energetická soběstačnost, důchodový systém nebo digitalizace a reforma veřejné správy…“, upřesnil ve stanovisku prezident NKÚ Miloslav Kala.
Hrubý domácí produkt [HDP] ČR vzrostl loni o 2,4 procenta. To bylo o 1,2 procentního bodu méně než v roce 2021. Snahy o zotavení ekonomiky po pandemii zpomalila energetická krize, kterou prohloubil konflikt na Ukrajině a jeho ekonomické dopady, uvedl NKÚ.
Inflace v ČR a pokles reálné mzdy
Průměrná míra inflace za rok 2022 činila v ČR podle Eurostatu 14,8 procenta. To bylo o 5,6 procentního bodu více než průměr EU. V rámci EU se jednalo o pátou nejvyšší hodnotu. Po vzniku samostatné ČR byla vyšší inflace pouze v roce 1993, kdy dosáhla 20 procent. Takto vysoká inflace významně zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel, konstatuje NKÚ.
„Vláda by se měla snažit především o systémové fiskální kroky a zaměřit se na příčiny inflace, způsobené mj. výdajovou expanzí, která má za následek schodkové hospodaření a rychle rostoucí zadlužování státu,“ podotkl prezident NKÚ Kala.
Zejména kvůli vysoké inflaci přinesl loňský rok změnu trendu do vývoje mezd. Zatímco v předchozích letech růst průměrné mzdy inflaci převyšoval, loni došlo k nejvyššímu poklesu reálných mezd v historii samostatné ČR. Reálně mzda klesla o 7,5 procenta, tedy téměř o 2 500 korun měsíčně. To přesto, že v roce 2022 průměrná měsíční nominální mzda vzrostla na více než 40 000 korun. Další snížení průměrné reálné mzdy se očekává i v roce 2023, a to o 2,6 procenta.
Zadlužení České republiky
Česká republika i loni pokračovala v trendu nejrychleji se zadlužující země EU. Veřejný dluh ČR v roce 2022 vzrostl meziročně o více než 430 miliardy korun a přiblížil se k hranici tří bilionů korun.
Státní dluh: Česko je druhou nejrychleji se zadlužující zemí EU
Podle NKÚ situaci sice negativně ovlivnila mimo jiné energetická krize, vysoká inflace a válečný konflikt na Ukrajině, ale podobné problémy řeší i ostatní státy EU.
„Proto je alarmující, že většina z nich je na rozdíl od ČR úspěšná ve snaze snižovat své zadlužení a zároveň zvyšovat HDP. Ukazuje se, že ČR se s těmito problémy neumí vypořádat tak dobře jako ostatní země EU,“ říká Miloslav Kala.
Porovnáme-li výši zadlužení v letech 2020 a 2022, vykazuje Česká republika jasně nejvyšší nárůst v EU. V tomto období vzrostl podíl veřejného dluhu ČR ve vztahu k HDP o 6,4 procentního bodu. Většina ostatních zemí EU své zadlužení k HDP dokázala naopak v průměru o šest procentních bodů snížit. Kromě ČR zadlužení zvýšily pouze tři země a sice Malta, Rumunsko a Lucembursko, avšak významně méně než ČR [v rozmezí 0,1 až 0,5 procentního bodu].
„Výrazný nárůst zadlužení v ČR je způsoben převážně běžnými výdaji souvisejícími s provozem státu, na které nestačí vybrané příjmy,“ uzavírá hodnocení prezident NKÚ.
–RED–
Na tuto informaci nepotřebujeme NKÚ, stačí po převratu89 použít selský rozum a porovnat co se dělo po éře s opilci po balkonech. Spousta populistických lží, nesplnitelných slibů, sprosté osočování tkz. nepřátel s kterými ještě „včera“ rádi spolupracovali atd … od nových horších bolševiků ! Dnes to samé vidíme u kolaborantských 5hyen.