Podíl nezaměstnaných v srpnu vzrostl meziměsíčně o 0,1 procenta, meziročně pak o 0,2 procenta. Ke konci srpna tak dosáhl 3,6 procenta. Data uvedl Úřad práce ČR [ÚP ČR]. Upozornil, že přes nárůst nezaměstnaných z evidence odešlo 33 tisíc lidí.
Nezaměstnanost v Česku i v srpnu potvrdila svůj dlouhodobý trend, a sice pohyb o 0,1 procenta. Stejně vzrostla oproti červnu i červenci. A stejně i nyní v srpnu.
„V průběhu září Úřad práce ČR očekává jako každý rok oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do jeho evidence přichází hlavní vlna absolventů. V závislosti na počasí budou postupně končit sezónní práce. Situaci mohou přes aktuální stabilizaci nadále ovlivňovat i případné ekonomické a sociální změny,“ uvedl ve své zprávě ÚP ČR.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL] v ní pak tradičně vyzdvihl nízkou míru nezaměstnanosti v Česku: „Podíl nezaměstnaných osob se stále drží na nízkých hodnotách. V porovnání s dalšími státy EU si stojí Česká republika velmi dobře.“
Skutečností je, že Česko podle dat Eurostatu za červenec má třetí nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. V červenci činila průměrná míra nezaměstnanosti v EU 5,8 procenta, zatímco v Česku podle metodiky evropského statistického úřadu byla 2,9 procenta.
Nezaměstnanost v srpnu podrobně
Úřad práce ČR evidoval k 31. 8. 2023 celkem 260 803 uchazečů o zaměstnání. To je o 1 870 více než v předchozím měsíci a o 9 050 více než loni.
V srpnu se na ÚP ČR nově zaevidovalo 34 643 lidí. To je meziměsíčně méně o 2 033 osob [-5,5 %] a meziročně méně o 7 681 [-18,1 %] uchazečů. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský [4 514] a Jihomoravský kraj [4 169]. Naopak nejméně kraj Karlovarský [1 017]. Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze [3 958] a naopak nejméně v okrese Prachatice [128].
„O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době zejména lidé, kteří přicházejí např. z oblasti vzdělávání, maloobchodu a velkoobchodu. Dále z veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, výroby kovových konstrukcí, zdravotní péče nebo výroby strojů a zařízení a výroby motorových vozidel,“ uvádí ÚP ČR.
Z evidence ÚP ČR v srpnu odešlo 32 773 uchazečů, to je o 5 238 osob [+19 %] více než v předchozím měsíci a o 1 496 [+4,8 %] více než v srpnu 2022. Novou práci získalo 19 966 lidí. Mnozí našli uplatnění v oblasti vzdělávání, malo a velkoobchodu, ve zdravotnictví, ve veřejné správě, výrobě kovových konstrukcí nebo potravinářských výrobků, uvedl ÚP ČR.
Ukrajinci v Česku
ÚP ČR přinesl i pravidelnou statistiku o zaměstnávání uprchlíků z Ukrajiny. Ke konci předchozího měsíce jich na území ČR pracovalo 113 890. Nejvíce ve Středočeském [19 942 osob], v Plzeňském [15 708 osob] a Jihomoravském kraji [12 948 osob].
„Uplatnění podle ÚP ČR našli nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví. Platí to ale i pro výrobu a v dopravě či obsluha stacionárních strojů a zařízení,“ uvedl ÚP ČR.
Česko hostí 32,5 Ukrajince na tisíc obyvatel. Průměr EU je 9,1
Ke konci předchozího měsíce evidoval ÚP ČR celkem 15 046 občanů Ukrajiny pod dočasnou ochranou. Podali žádosti o zaevidování jako zájemci nebo uchazeči o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak tvořili 5,3 %. Od vypuknutí války na Ukrajině se do 31. 8. 2023 zaevidovalo na ÚP ČR celkem 45 004 osob s dočasnou ochranou.
Práci v Česku pak získalo 297 426 osob z Ukrajiny s dočasnou ochranou [zhruba ¾ – 203 383 – z nich jsou ženy]. Někteří příchozí se vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli, konstatuje ÚP ČR.
–DNA–
