Zemědělci z Agrární komory ČR neočekávají, že obce sníží daň ze zemědělské půdy, jak jim umožňuje vládní konsolidační balíček. Naopak ji podle nich zvýší, jak jim vládní balíček umožňuje. Řeč je o ornici, vinicích, chmelnicích a zahradách.
Změny se týkají daně z nemovitých věcí, které navrhla vláda. Podle nich má daň stoupnout o 1,8násobek. Obcím úpravy současně nabízejí možnost zvýšit daň ze zemědělské půdy místním koeficientem až na 1,5 základu. I jim ale umožňují upravit daň ze zemědělské půdy koeficientem 0,5. Čímž by obce zvýšení daně z nemovitých věcí eliminovaly tak, aby příliš nezatížily zemědělce.
„AK ČR považuje toto řešení za poněkud nešťastné a připomínající známé české rčení vlk se nažere a koza zůstane celá. Obce se vyviní z odpovědnosti za zdanění zemědělské půdy a zároveň jim umožní přilít si peníze do svých vlastních rozpočtů, nebo zemědělskou půdu od dodatečného zdanění osvobodit,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Případné snižování daně ze zemědělské půdy obcemi považuje za nepravděpodobné. To i kvůli tomu, že obce s poslední úpravou konsolidačního balíčku současně přijdou o část peněz, které si stát převede do státního rozpočtu. Podle dostupných informací půjde o deset miliard korun.
Změny u daně z nemovitosti
Skutečností je, že Svaz měst a obcí ČR [SMO ČR] již upozornil na to, že vládní takzvaný konsolidační balíček připraví velká města o stamiliony, malá města a obce o desítky milionů korun. Podle Svazu to bude mít fatální dopady na investiční aktivity municipalit.
„Ožebračení měst a obcí povede k dalšímu zpomalení hospodářského růstu, zhoršení kvality života, sociálnímu pnutí ve společnosti,“ vyjádřil se k daňovým změnám vládního balíčku ve vztahu k obcím a městům předseda Svazu František Lukl.
Daň z nemovitosti vzroste. Obce a města se s vládou hádají o výnos
I on odmítá změny ve vztahu k dani z nemovitých věcí. I když její koeficient vzroste o 1,8násobek, nelíbí se mu vládní návrh „kompenzací příjmovými daněmi“. Vláda potvrdila, že výměnou za navýšení daně z nemovitých věcí dojde v rámci rozpočtového určení daní k adekvátnímu přerozdělení příjmů u sdílených daní mezi státním rozpočtem a obcemi. A to ve prospěch státu ve výši deseti miliard korun.
Loni na dani z nemovitosti získaly municipality podle státního závěrečného účtu přes 12 miliard korun. Lukl odmítá takový postup, že byť vláda ponechá daň z nemovitosti v režii měst a obcí, část výnosu půjde na konto všech sdílených daní.
Zemědělci zaplatí více i za pachtovné
Podle současného znění zákona je základem pro daň z orné půdy, chmelnic, vinic nebo trvalých travních porostů cena za metr čtvereční stanovená vyhláškou, která se poté násobí rozlohou. Zemědělci ale nezaplatí více jen na dani z nemovitých věcí. Zdraží i pachtovné za pronájem zemědělské půdy, jak již oznámil Státní pozemkový úřad [SPÚ]. Nově činí 5,8 procenta z průměrné ceny půdy. Dosud od roku 2014 činilo pachtovné 2,2 procenta. Změny se týkají i uzavřených zhruba 13 000 smluv.
„Ceny zemědělských pozemků rostou – jen od roku 2015 činí nárůst v průměru o 13 procent. Nově stanovená výše toto bere v potaz, a navíc zohledňuje predikci vývoje cen zemědělské půdy do roku 2027,“ vysvětlil ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba.
Pro zvyšování pachtovného hovoří podle zástupců SPÚ hlavně výrazný růst cen zemědělské půdy. Současná cena podle Vrby neodpovídala ekonomické realitě v zemědělství. Do státního rozpočtu přinese vyšší pachtovného až 200 milionů korun ročně navíc. Odhad uvedl úřad na svých stránkách. Při výpočtu pachtovného vychází z platné vyhlášky ministerstva zemědělství, která stanovuje průměrné ceny zemědělských pozemků pro jednotlivá katastrální území. Úřad podle ní rovněž stanovuje daň z nemovitosti.
—
Podle společnosti Farmy.cz, která vydává zprávy o trhu s půdou, se loni vyhlášená cena pohybovala od 1,15 do 19,08 Kč za metr čtvereční. V průměru v Česku cena činila zhruba sedm korun. Průměrná tržní cena zemědělské půdy byla loni 33,4 koruny za metr čtvereční.
–ČTK/RED–
