Koruna dál oslabuje. Včera se dostala na dohled 24,55 za euro

Koruna včera oslabila vůči euru na svou nejslabší úroveň od poloviny loňského října. Zatímco první ranní kotace domácí měny vůči euru se nacházely u 24,40 CZK/EUR, tak v odpoledních hodinách se kurz dostal na dohled 24,55 CZK/EUR.

Koruna tak pokračuje v trendu svého oslabování. Ještě letos v březnu se ale obchodovala i za 23,35 za euro. Avšak zatímco první včerejší ranní kotace domácí měny vůči euru se nacházely u 24,40 CZK/EUR, v odpoledních hodinách se již kurz dostal na dohled úrovně 24,55 CZK/EUR. Euro je tak pro našince nejdražší od poloviny loňského října.

Vývoj kurzu koruny vůči euru / 12.9. 2024 / 07:00

[Zdroj: xStation 5]

„I když se euro vůči dolaru drželo během včerejší seance v klidu, polský zlotý a česká koruna navázaly na vývoj ve druhé polovině minulého týdne, a znovu oslabovaly,“ komentuje včerejší obchodování na devizových trzích analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Měna našeho severního souseda je podle něj pod tlakem od rozhodnutí polské centrální banky snížit výrazněji úrokové sazby. Na české koruně i to podporuje spekulace, zda i Česká národní banka [ČNB] nesníží sazby v následujících měsících. A roli hraje samozřejmě ekonomický vývoj. ČNB minulý měsíc navíc oznámila, že formálně ukončila intervenční režim na podporu koruny a obnovila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv. Koruna na vyjádření ČNB okamžitě reagovala oslabením proti euru o zhruba 15 haléřů na 24,17 CZK/EUR. Během dne pak oslabila na 24,25 za euro. Takto slabá byla koruna naposledy loni v březnu. Nejde však o náhlý propad. Kurz koruny krátce překmitl přes hladinu 24,00 za euro už letos 20. července a oslaboval od 18. července. Ještě loni v srpnu guvernér centrální banky Aleš Michl odhadoval kurz koruny pro letošek dokonce až na 26 korun za euro.

Inflace ve vazbě na vývoj koruny

Přiblížení se kurzu koruny k další psychologické hranici 24,55 za euro přišlo ve stejný den jako oznámení Českého statistického úřadu o inflaci za srpen. Meziroční česká inflace v srpnu klesla v souladu s očekáváním. A to z červencových 8,8 procenta na 8,5 procenta. Meziměsíčně rostla o 0,2 procenta.

„I když my nadále letos snížení úrokových sazeb nepředpokládáme zejména díky prohlášením jednotlivých centrálních bankéřů v tomto duchu, srpnové inflační statistiky tržní spekulace na snížení sazeb ospravedlňují,“ říká Jan Vejmělek k dalším krokům ČNB.

Viceguvernérka Eva Zamrazilová v aktuálním rozhovoru v deníku Právu na přímo položenou otázku, zda centrální banka sníží sazby ještě letos, odpověděla bez váhání: „Jednou to určitě přijde a sazby snížíme.“

Vyjádřila se i k tomu, jakou roli sehrál a sehrává kurz koruny v měnové politice ČNB.

„Takže, když to shrnu, tak jsme zpřísnění měnové politiky provedli posílením měnového kurzu, posílením koruny vůči jiným měnám. […] Ne proto, že bychom nepovažovali sazby za hlavní měnový nástroj. Kurz považujeme pořád za doplňkový nástroj. Nicméně po analýze toho, jak přísná měnová politika dopadá na různé sektory v ekonomice, jsme došli k závěru, že na velké podniky příliš nedoléhá. A to z toho důvodu, že si braly úvěry v eurech, kde byla úroková sazba mnohem nižší. Ze tří bilionů korun úvěrů už polovina byla tehdy v eurech za podstatně nižší úrokovou sazbu. A těchto podniků převážně pod zahraniční kontrolou by se zvýšení sazeb naprosto nedotklo. Proto jsme zvolili jako doplňkový nástroj měnový kurz.“

Inflace v červnu zpomalila na 9,7 %. Statistiky navštívil premiér

Kurz koruny ve vztahu k inflaci včera nepřímo zmínil i ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Podle něj se na včerejším poklesu spotřebitelské, ale i jádrové inflace, projevuje nejen zchlazená domácí poptávka, ale i odeznívání růstu cen zahraničních vstupů. Král zdůraznil, že jádrová inflace klesá již od října loňského roku. Meziroční jádrová inflace v srpnu zpomalila z 6,8 procenta na 6,0 procenta.

Inflace v srpnu na 8,5 procenta. A dál…?

I když byla srpnová inflace v souladu s prognózou ČNB, lišila se struktura jednotlivých položek. Potraviny zdražily méně, než ČNB předpokládala. Ceny pohonných hmot naopak prudce vzrostly. Jejich meziroční pokles o 13,1 procenta je o celých pět procent nižší, než předpokládala centrální banka [18,1 %]. Podle analytiků inflace sice klesá, hlavní zásluhu na tom ale má vysoká srovnávací základna loňského roku.

„O nějaké korekci cen po letech prudkého zdražování se zatím až na výjimky hovořit nedá. A nedochází k němu ani navzdory rekordnímu útlumu poptávky a snižování některých nákladů i relativně silné koruně,“ uvedl včera na FinTag na adresu zpomalování tempa inflace hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Data ČNB k inflaci za srpen

[Zdroj: ČNB]

Vyjádřil se i k názoru některých ekonomů, podle kterých může Česká národní banka za současného vývoje již uvažovat o snížení úroků: „ČNB nemusí se snižováním sazeb příliš pospíchat. Není totiž ještě tak úplně jisté, že inflace se rychle vrátí do tolerančního intervalu, zvlášť když tlak na pokles cen ze strany poptávky postupně kvůli obnovenému růstu reálných mezd po čase oslabí.“

Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil upozornil, že vývoj cen v oddílech rekreace, kultury, stravování či oděvů a obuvi ukazuje, že poptávková inflace ještě nebyla poražena.

„Českou národní banku aktuální data patrně přimějí k dalšímu vyčkávání a na zářijovém zasedání bankovní rady tak zřejmě ke změně úrokových sazeb nedojde,“ řekl.

2% inflační cíl? Snad na jaře 2024

Česko mělo v srpnu stejně jako v červenci znovu jednu z nejvyšších inflaci v Evropě. Vyšší inflace byla v Maďarsku, kde činila 16,4 procenta. Nejnižší naopak v Lichtenštejnsku a Švýcarsku, kde byla shodně 1,6 procenta. Ze sousedních zemí rostly ceny rychleji v Polsku, kde inflace byla 10,1 procenta, a na Slovensku, kde činila 9,68 procenta. V Rakousku byla srpnová inflace 7,5 procenta, v Německu pak 6,1 procenta.

I když inflace v Česku pomalu klesá k úrovni 7% úrokových sazeb ČNB, podle analytiků i tento cíl je ještě daleko. Dražší koruna se projeví na růstu cen v ekonomice. A pak tu jsou inflační rizika, jenž vyvolají změny s příchodem vládního takzvaného ozdravného balíčku a dalšího vývoje cen energií, včetně ropy. To potvrdila v rozhovoru v deníku Právo i Eva Zamrazilová.

„Máme nejistotu ohledně toho, co se bude dít s cenami energií v posledním čtvrtletí. Máme nejistotu ohledně lednového přeceňování. Podívejte se například, co se stalo s nedávným návratem spotřební daně u nafty. Nakonec se to absurdně dotklo i benzínu,“ řekla.

Vláda nám boj s inflací neulehčuje, říká Marek Mora z ČNB

Obavy ze změn v sazbě daně z přidané hodnoty [DPH] vyjádřila i na nedávném sněmovním rozpočtovém výboru. Podle ní půjde o to, zda se vyšší DPH prolije do cen zboží úměrně svému zvýšení. A pak, zda se nižší sazba DPH prolije do cen daného zboží úměrně svému snížení.

„Myslím, že pokud by lednové přeceňování zboží a služeb nebylo nějaké dramatické kvůli chystaným změnám v DPH, mohli bychom být v tolerančním pásmu s inflací pod třemi procenty již v prvním čtvrtletí roku 2024,“ shrnula aktuální situaci Zamrazilová s tím, že snad již příští rok na jaře se dostaneme k inflačnímu 2% cíli.

Daniel Tácha

—

Aktualizace 12.9. 16:00: Regionální měny stále zůstávají pod tlakem. Podle analytiků české forwardové sazby v horizontu čtyř měsíců už ve svých cenách zahrnují trojí snížení klíčové úrokové sazby do konce letošního roku. To se promítá do vývoje kurzu koruny, který se v průběhu úterního obchodování dostal až nad hladinu 24,60 CZK/EUR. V odpoledních hodinách se ale vrátil na 24,55 CZK/EUR a ve srovnání s předchozím dnem byl o 0,1 procenta slabší.