Daň z nemovitosti stoupne o stovky procent už příští rok

Vládní konsolidační balíček zvyšuje koeficient u daně z nemovitosti na 1,8násobek. Na maximálně 1,5násobek zvyšuje i daň ze zemědělské půdy. V praxi to povede k růstu daně u rezidenčních, komerčních i zemědělských nemovitostí.

I když vláda nakonec ponechala výnos daně z nemovitosti plně městům a obcím, výměnou za to jim sníží zhruba o deset miliard korun podíly na některých daních z příjmů v rozpočtovém určení daní. Tyto peníze půjdou do státního rozpočtu. Některá města a obce proto již oznámila i další zvýšení sazby daně z nemovitosti. A zdaleka nepůjde o kosmetické úpravy. Například jihočeský Písek zvedne daň z nemovitosti o 40 procent, to ještě bez započtení vládního koeficientu 1,8.

„Musíme si uvědomit, že v Písku se výše daně dlouhé roky neměnila. Ale náklady na údržbu města rostou a zvyšuje se i průměrná mzda. Proto jsme se rozhodli pro tento krok a věříme, že to pro obyvatele nebude taková zátěž,“ uvedl písecký místostarosta Josef Soumar [Piráti].

Celkové zvýšení daně z nemovitosti v Písku povede k tomu, že za byt, za který nyní jeho majitel platil daň ve výši jeden tisíc korun, od příštího roku na této dani zaplatí o 1 520 korun více, tedy 2 520 korun na rok. O zvýšení již rozhodli písečtí zastupitelé, kterým v takovém kroku nic nebrání. Město jen změní obecně závaznou vyhlášku o stanovení koeficientu pro výpočet daně z nemovitých věcí.

Dosud v Písku platil maximální koeficient 1,0, který se nyní z rozhodnutí zastupitelstva ale mění na 1,4. Vláda zároveň ve svém konsolidačním balíčku plošně zvyšuje i další koeficient pro výpočet této daně na 1,8. V praxi to bude znamenat, že daň z nemovitosti se bude v Písku násobit vládním koeficientem 1,8 a následně koeficientem 1,4, o kterém rozhodlo místní zastupitelstvo. To obnáší zvýšení daně o 252 procent.

Daň z nemovitosti stoupne i u komerčních nemovitostí

Zprávy přicházejí i z dalších obcí a měst. Například Liberec plánuje, že od příštího roku zvýší na dvojnásobek daň z nemovitosti pro 35 průmyslových a obchodních lokalit ve městě. Získat by tím měl do rozpočtu dalších zhruba 35 milionů korun, tyto peníze využije na opravy silnic. O navýšení pro vybrané lokality rozhodne městské zastupitelstvo za dva týdny, návrh má podporu rady města.

„Tím důvodem, proč jsme k tomu přistoupili, je posílení příjmové stránky města, kdy navrhujeme upravit místní koeficient pro vybraných 35 průmyslových a obchodně průmyslových lokalit ve městě, které generují zvýšenou dopravní zátěž,“ řekl primátor Liberce Jaroslav Zámečník s tím, že pro majitele domů a bytů daň z nemovitosti snad zůstane ve stejné výši jako dosud.

Daň z nemovitosti vzroste. Obce a města se s vládou hádají o výnos

Primátor dále upřesnil, že změnu některé ze sazeb daně z nemovitosti chystá Liberec po 12 letech, jsou z roku 2011. Ročně na této dani město získává podle něj zhruba 140 milionů korun. Z toho 70 milionů od majitelů domů a bytů a zhruba stejnou částku pak od podnikatelských subjektů. Zvýšení daně se dotkne obou průmyslových zón Sever a Jih, nákupních center, kamenolomu Ligranitu v Ruprechticích i obalovny v Machníně.

Poroste i daň u zemědělské půdy

Vyšší daň z nemovitostí se očekává i u zemědělské půdy. Řeč je o ornici, vinicích, chmelnicích a zahradách. I v jejich případě vláda navýšila koeficient výpočtu, byť v tomto případě je situace o něco komplikovanější. Obcím úpravy nabízejí možnost zvýšit daň ze zemědělské půdy místním koeficientem až na 1,5 základu. Zároveň jim ale umožňují upravit daň ze zemědělské půdy koeficientem 0,5. Čímž by obce zvýšení daně z nemovitých věcí eliminovaly tak, aby příliš nezatížily zemědělce. Sami zemědělci ve volbu nižšího koeficientu ze strany obcí ale příliš nevěří.

„Agrární komora považuje toto řešení za poněkud nešťastné a připomínající známé české rčení vlk se nažere a koza zůstane celá. Obce se vyviní z odpovědnosti za zdanění zemědělské půdy a zároveň jim umožní přilít si peníze do svých vlastních rozpočtů, nebo zemědělskou půdu od dodatečného zdanění osvobodit,“ uvedl prezident Agrární komory ČR [AK ČR] Jan Doležal.

Zemědělci zaplatí více za půdu na dani i pachtovném

Případné snižování daně ze zemědělské půdy obcemi považuje za nepravděpodobné. To i kvůli tomu, že obce s poslední úpravou konsolidačního balíčku současně přijdou o část peněz, které si stát převede do státního rozpočtu. I to je podle zástupců AK ČR, a zejména pak podle vedení měst a obcí problém.

„Ožebračení měst a obcí povede k dalšímu zpomalení hospodářského růstu, zhoršení kvality života, sociálnímu pnutí ve společnosti,“ vyjádřil se k daňovým změnám vládního balíčku předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.

„Vládou způsobený propad příjmů se přímo projeví v celkovém zhoršení uvedených oblastí života občanů,“ dodal.

Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] si na změnách ale trvá. Zastává pozici, že pokud dojde k jakýmkoli změnám, dopady do státního rozpočtu musejí být neutrální. Loni na dani z nemovitosti získaly municipality podle státního závěrečného účtu přes 12 miliard korun. Zjednodušeně řečeno to znamená, že vezme-li jim stát deset miliard na jiných daních, zbydou jim dvě miliardy korun z výnosu daně z nemovitosti. Pokud ji významně nezvýší.

–ČTK/DNA–